Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvádí, že během posledních deseti let podpořilo sanaci 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDÚ-ČSL) upřesňuje, že k pomoci s odstraňováním starých ekologických zátěží využívá jeho resort evropské zdroje. Informace o kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných místech eviduje portál SEKM3 zřízený MŽP. V případě likvidace nelegálně uloženého odpadu mohou obce již podruhé čerpat prostředky z národního programu životní prostředí. Výzva Likvidace černých skládek jim umožňuje získat na jeden projekt až jeden milion korun a uplatnit až 90 procent způsobilých výdajů. Příjem žádostí začal 15. července 2024 a skončí 31. prosince 2024, případně dříve vyčerpáním alokace 50 milionů korun.
Expertní právní skupina Frank Bold k nelegálně uloženému odpadu připomíná: „Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech.“ Jde tedy nejen o černé skládky v lesích, příkopech a odlehlejších městských částech. Nezákonně soustředěným odpadem je i odložení věcí mimo kontejner. Prokázanému viníkovi podle přestupkového zákona hrozí ve správním řízení pokuta až 50 tisíc korun. Dohledat viníka se však podaří jen v některých případech. Náklady na odstranění neoprávněně uloženého odpadu na území obce pak stojí radnice obrovské peníze. Například Blansko zmiňuje na svých webových stránkách, že pro letošní rok vyhradilo na náklady spojené s odstraňováním nezákonně uloženého odpadu 280 tisíc korun. Trend v zakládání černých skládek je podle města celoroční. Lidé odpad ukládají nejčastěji v blízkosti separačních míst, kde jsou umístěny kontejnery. V Blansku pravidelně například v lokalitě Ant. Dvořáka, Kamnářská, Cihlářská, Komenského, náměstí Míru nebo Salmova. „V objasňování případů nám pomáhá městský kamerový systém, výpovědi, používáme ale také fotopasti. To hlavně v případech vzniku černých skládek na území lesa či na polních cestách. Takový případ jsme řešili třeba na Bačině,“ sděluje ředitel Městské policie Blansko Martin Lepka.
Také Bakov nad Jizerou opakovaně řeší odkládání odpadu v sadu Na Jeřábu v Malé Bělé. Město vynaložilo nemalé úsilí na revitalizaci sadu, aby znovu začal sloužit občanům k procházkám a odpočinku. Nicméně záhy se zde objevila navážka zahradního odpadu. Veřejnost obvykle vnímá bioodpad jako lehce rozložitelný, který přírodě neublíží, ale spíše prospěje. Město proto apeluje na občany: „Každý pozemek má svého vlastníka a tímto jednáním dochází k znečišťování cizích pozemků, zejména ve vlastnictví města a státu a často jde i o lesní pozemky. Následné odstranění skládky stojí finance a čas naší technické čety, která by se v danou chvíli mohla věnovat jiné potřebné práci. Postupným navážením bioodpadu vznikají nevzhledné hromady, ve kterých neprobíhá kompostovací proces tak, jak by měl.“
S černými skládkami na území města dlouhodobě bojuje také Ostrava. Na konci loňského roku nechalo město odvézt 49 tun odpadu z Oderské ulice. Šlo o více než 300 kusů pneumatik, nábytku, části nárazníků vozidel, autoskel, plastů a stavebního odpadu. Náklady na likvidace se vyšplhaly k 400 tisícům korun. Po odstranění odpadu prostor monitoruje kamera. Řešení situace v lokalitě nedaleko Komenského sadů v centru města bylo složitější. „Jednalo se o skládku v areálu bývalých řadových garáží na ulici Muglinovská v Ostravě-Přívoze, kterou původně tvořilo 112 staveb garáží. Celková revitalizace tohoto prostoru poblíž bermy řeky Ostravice byla rozložena celkem do čtyř etap,“ líčí detaily tisková mluvčí Magistrátu města Ostrava Gabriela Pokorná. Dále přibližuje stav první etapy, kdy došlo k odklizení odpadů z volného prostranství mezi stavebními objekty garáží na pozemku města včetně odpadů uložených v garážích. Cena za tyto úkony činila 3 384 621 korun.
Druhá etapa zatím neproběhla, protože je nutné vyřešit majetkoprávní vztahy (dědické řízení) u sedmi ze zbylých 18 garáží. V dosud neurčeném termínu dojde k odstranění stavebních objektů garáží. Zadavatelem prací bude městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz. „Ve třetí etapě, kterou realizovalo statutární město Ostrava, již byly odstraněny základové desky bývalých staveb garáží, odstraněny zpevněné betonové plochy, provedeny terénní úpravy do nivelety původních základových desek a pozemek oset trávou,“ popisuje tisková mluvčí. Za likvidaci odpadu během třetí etapy zaplatilo město podle jejích informací 8 602 913,95 korun. Konečná čtvrtá etapa zahrnuje naplánované sadovnické úpravy lokality. „Dále byl v souvislosti s toto skládkou proveden úklid pozemku ve správě Povodí Odry, s. p., jež bezprostředně navazoval na areál garáží,“ doplňuje Pokorná informace s tím, že úklid svahu k bermě řeky Ostravice stál město 1 487 64,75 korun. Doposud vynaložené prostředky statutárního města Ostravy na úklid odpadu poblíž Komenského sadů zatím dosáhly výše 13 475 199,70 koruny včetně DPH.
Likvidaci nelegálních odkladišť odpadů řeší v rámci své působnosti a v rámci svěřeného nemovitého majetku města jednotlivé městské obvody. „Jedná se o opakující se problematiku černých skládek v okolí stanovišť sběrných nádob, odložených velkoobjemových odpadů – sedaček, nábytku apod., stavebního odpadu. Dále jde o skládky v areálech řadových garáží budovaných v 50. až 60. letech minulého století,“ vyjmenovává Gabriela Pokorná s tím, že společným jmenovatelem těchto případů je nezájem vlastníků objektů, zanedbaná údržba a jejich devastace osobami bez přístřeší. Město by podle ní uvítalo větší aktivitu a součinnost občanů. Upozornit na neoprávněné ukládání odpadu v okolí svého bydliště může veřejnost nejen v aplikaci města (čistaova.cz), ale i přivoláním hlídky městské či státní policie, která tak má příslušné pravomoci k identifikaci možného přestupce a zjednání nápravy. Jako případné další řešení vidí tisková mluvčí rozšíření kamerového systému v místech opakujících se černých skládek.
Na začátku loňského roku se Plzeň zaměřila na prevenci vzniku neoprávněných odkladišť odpadu. Městská organizace Čistá Plzeň, která zajišťuje provoz systému nakládání s komunálním odpadem, vytipovala nejproblémovější místa a Městská policie Plzeň tam zvýšila dohled. Letos město záměr prohlubuje a cílí zejména na čistotu v ulicích. „Jedním z opatření byla i optimalizace odpadkových košů. Není zapotřebí mít v ulicích desítky odpadních nádob, důležité je, zda je koš umístěn tak, aby byl dobře využíván,“ vysvětluje Monika Krausová z tiskového oddělení Magistrátu města Plzeň. Významným preventivním prostředkem podle ní bylo zavedení vyhlášky o systému nakládání s odpadem, kde je stanoveno, že v určitých lokalitách nesmí mít plátce poplatku nádobu na veřejném prostranství. „V těchto lokalitách se pak černé skládky výrazně omezily a převažují u separovaného sběru,“ konstatuje referentka pro komunikaci. Poznamenává, že v oblastech, kde je separace nekvalitní, město zavádí door-to-door systém sběru odpadu. Po velmi dobré zkušenosti v regionu před Jižním předměstím Plzeň systém dále rozšiřuje. Výhodou door-to-door sběru je podle Krausové kvalitně vytříděný odpad v mnohem větším objemu, než byl z běžných stání v ulici. „Svoz je daleko dražší než u klasických svozů z ulice. Do lokality to ale přináší větší čistotu,“ objasňuje referentka.
Náklady související s likvidací černých skládek však městu narůstají. Podílí se na nich zejména úklid stání na separovaný odpad. „Máme v současné době 40 míst, která uklízíme každý den v režimu 24/7. Jedná se o prostory, kde se z hodiny na hodinu tvoří černé skládky. Pokud je zde kamerový záznam, předáváme tyto „hříšníky“ k dalšímu šetření,“ zdůrazňuje Monika Krausová. V letních měsících město přidává frekvenci svozu košů v centru. „Tímto krokem se výrazně zvýší čistota v centrální části města. Náklady tak rostou – pohybují se okolo zhruba 2–3 milionů korun za rok,“ specifikuje. Klíčovou roli v řešení problematiky černých skládek vidí město ve vzdělávání a výchově veřejnosti. „Dnešní společnost si zvykla na fakt, že obce cokoliv uklidí. Lidem nedělá problém před dům vyhodit pračku, ledničku, televizi, gauč a podobně,“ komentuje referentka a dodává, že přitom by stačilo vše odvést na sběrný dvůr, který město provozuje pro občany města zdarma. „Stejně tak se potýkáme s biologickým odpadem. Každý má uklizenou a čistou zahradu, ale všechno je naházené kolem chat, zahrádkářských kolonií, rodinných domů. Tam to nikomu nevadí, protože je to za plotem,“ podotýká referentka na závěr.
V posledních pěti letech klesl podle údajů Státního podniku Lesy České republiky počet černých skládek téměř o polovinu. Podnik spravuje bezmála 50 procent lesů v ČR. V roce 2018 evidoval v lesích přes 630 míst s neoprávněně uloženým odpadem. Pro srovnání šlo v roce 2022 o 337 skládek a v roce 2023 byl počet 322. I přesto se náklady na likvidaci nelegálně odloženého odpadu pohybují v řádech statisíců korun. Za posledních pět let nechaly Lesy České republiky zlikvidovat 911 lokalit s neoprávněně odloženým odpadem a stálo je to čtyři miliony korun. Lesníci skládky zdokumentují a podklady předají policii a obcím, v jejichž katastru se nachází. Vytvoření černé lesní skládky je přestupkem proti lesnímu zákonu i zákonu o odpadech. Viník může v přestupkovém řízení dostat pokutu až 100 tisíc korun.
Při nálezu nelegálně odloženého odpadu by měl občan podat podnět k prošetření přestupku. „Obecně lze říci, že neuděláte chybu, pokud podnět podáte obecnímu úřadu. Pokud se skládka nachází v lese, na vašem pozemku, nebo znečisťuje vodu, podnět podejte obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud se jedná o velkou skládku, která znečišťuje životní prostředí, obraťte se na Českou inspekci životního prostředí,“ radí právní experti sdružení Frank Bold. Pravděpodobnost, že úřad odhalí osobu zodpovědnou za založení skládky, lze podle nich zvýšit přiložením důkazů o tom, kdo skládku založil nebo do ní přispíval. „Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem,“ upozorňují odborníci právní skupiny. Portál ZmapujTo.cz funguje od roku 2012. K dnešnímu dni registruje celkem 9736 zapojených subjektů včetně měst a obcí. Nahlášených je 10 892 případů výskytů černých skládek. Například v Praze, Plzeňském a Moravskoslezském kraji tvoří nelegální odkládání odpadu nejčastější typ hlášení.
Významnou pomoc při likvidaci černých skládek představují aktivity dobrovolníků. Mnoho akcí pořádají organizátoři v souvislosti s nadcházejícím termínem světového úklidového dne. Ten letos připadá na pátek 20. září 2024. Jeho myšlenka se zrodila v hlavě australského jachtaře Iana Kiernana. Reprezentoval Austrálii v sólovém závodě jachet BOC Challenge kolem světa. Během plavby ho šokovala míra znečištění moře. Po návratu domů se proto rozhodl sezvat přátele a s jejich pomocí uspořádal komunitní akci – Clean Up Sydney Harbour. Na pomoc se přihlásilo 40 tisíc volontérů, kteří 8. ledna 1989 vyčistili 270 km mořského pobřeží. Vysbírali pět tisíc tun odpadu. Další rok se úklidové akce rozšířily po celé Austrálii a poté do dalších zemí. Tak vznikl projekt Clean Up the World. Česká republika se připojila od roku 1993 a akcí se účastní několik tisíc dobrovolníků z nejrůznějších organizací.
Například pod záštitou Českého svazu ochránců přírody probíhají úklidy v rámci kampaně Ukliďme svět už více než 30 let. Loňského podzimního kola se účastnilo přes šest tisíc jednotlivců, kteří dohromady uklidili více než deset tun odpadu. Kampaň cílí na odstranění odpadu z nelegálních skládek v přírodě, v ulicích a dalších veřejných prostorách. Na webu Ukliďme svět je mapa s úklidovými akcemi. Jako každý rok je zde možné požádat o úklidové pomůcky (pytle, pracovní rukavice). Elektronický formulář pro žádosti o materiál bude zveřejněn na konci července. Zájemci zde rovněž najdou detaily o postupu pro nahlášení plánovaného úklidu a následné odeslání zprávy o něm. Uzávěrka žádostí proběhne 3. září 2024. Obdobně fungují aktivity spolku Ukliďme Česko. K dnešnímu dni je zde registrováno 4039 úklidů pro rok 2024. A po celé České republice fungují i desítky dalších dobrovolnických úklidových akcí, které zpravidla organizují místní komunity v konkrétních problémových lokalitách.*
Hana Tomášková
