
Evropa směřuje do roku 2030 k nedostatku dřeva, a přesto každý rok spaluje nebo skládkuje miliony tun dokonale recyklovatelného dřevěného odpadu. Hlavním problémem je, že nikdo neví, co je v odpadním dřevě. Zda například bylo ošetřeno nebezpečnými konzervanty, zda obsahuje lepidla na bázi formaldehydu, těžké kovy, zpomalovače hoření nebo jiné kontaminanty, které by mohly způsobovat problémy při recyklaci. Bez těchto informací čelí producenti odpadu i recyklátoři těžké volbě: buď výrazně investovat do testování a třídění, nebo zvolit bezpečnější cestu spalování či skládkování.
To má právě změnit digitální produktový pas výrobku (DPP), tedy jakýsi komplexní digitální biografie každého dřevěného výrobku. Od okamžiku, kdy je kus nábytku nebo stavebního materiálu vyroben, jeho pas sleduje základní informace: typ dřeva, použité úpravy, použitá lepidla, nátěry, očekávanou životnost a pokyny k opravě, opětovnému použití nebo recyklaci.
Podle výzkumu provedeného Centrem pro evropská politická studia (CEPS) by pasy měly upřednostňovat tři klíčové datové kategorie: charakteristiky produktu (složení, typ dřeva, ošetření), data o udržitelnosti (původ, dopad na životní prostředí, metriky životního cyklu) a informace relevantní pro cirkularitu (pokyny k opravám, pokyny k recyklaci, manipulace na konci životnosti).
Projekt Wood2Wood staví na zavedených technologiích s několika inovativními prvky, kdy nejde o fyzické značky (QR kódy, RFID štítky nebo NFC čipy), které jsou propojeny se zabezpečenými digitálními databázemi. Pracuje s pokročilými technologiemi snímání a třídění. Projekt spojuje:
Tato poslední vlastnost je přitom zásadní. Projektový tým totiž řeší i starší produkty, tedy vše, co je již v oběhu bez pasu. Ani ty nelze jednoduše ignorovat. Vyvíjejí se proto technologie hlubokého učení, které dokážou vizuálně rozpoznat kategorie produktů a poskytovat přibližné informace o manipulaci na základě podobných produktů v databázi.
Samozřejmě, zavádění DPP v evropském dřevařském průmyslu není bez překážek. Výzkum CEPS identifikoval několik významných výzev:
Obavy o bezpečnost dat: Firmy se obávají sdílení citlivých informací. Kdo vidí jaká data a za jakými účely? Řešení zahrnuje systémy stupňovitého přístupu – profesionální uživatelé (producenti, přepravci, recyklátoři) mohou data upravovat, zatímco spotřebitelé mají přístup pouze k zobrazení relevantních informací.
Mezera mezi malými a středními podniky: Malé a střední podniky, zejména v nábytkářském průmyslu, často postrádají digitální infrastrukturu. Budou potřebovat významnou podporu, školení a postupné termíny implementace, aby se mohli zapojit.
Složitost integrace: Dodavatelský řetězec dřeva zahrnuje různorodé zainteresované strany s nejednotnými datovými systémy. Dosažení interoperability vyžaduje harmonizované standardy na úrovni EU, které vyvažují konzistenci s flexibilitou.
Úvahy o nákladech: Od trvalých produktových značek přes správu databází až po školení pracovníků – implementace vyžaduje investice. Odborníci však tvrdí, že požadavky na úrovni EU by mohly vyrovnat podmínky a systém nabízí ekonomické výhody díky lepší valorizaci odpadu a udržitelnosti.
Dilema s legacy produktem: Miliony již používaných dřevěných výrobků nemají pasy. I když technologie detekce mohou pomoci, řešení této výzvy zůstává klíčové pro celkovou efektivitu systému.
Projekt Wood2Wood potrvá do roku 2028 a vyvíjí a ověřuje svůj rámec napříč reálnými případy použití. Konsorcium 25 partnerů zahrnuje výzkumné ústavy, poskytovatele technologií, průmyslové asociace a koncové uživatele po celé Evropě, což zajišťuje, že vyvinutá řešení jsou praktická a škálovatelná.
Inovativní kombinace pokročilých třídicích technologií, upcyklačních procesů a digitálních nástrojů v projektu ukazují, že kontaminované odpadní dřevo – tradičně považované za problematické – lze přeměnit na vysoce hodnotné produkty s vlastnostmi odpovídajícími těm vyrobeným z nových materiálů.
-red-