Hlavní úlohou zpracovatelů elektroodpadu je převést zpětně odebraná elektrozařízení (EEZ) a odděleně sebraný elektroodpad (OEEZ) na využitelné látky a materiály a odstranit rezidua za účelně řízených podmínek.
Tyto činnosti mohou mít rovněž významné negativní environmentální aspekty. Při předúpravě, demontáži a separaci například vznikají nebezpečné prachové částice, které mohou mít významný dopad na okolní prostředí obecně. Do environmentálních aspektů můžeme také začlenit využívání přírodních zdrojů a surovin (včetně energie).
Dá se proto předpokládat, že výrobci EEZ, na jejichž bedrech spočívá vytvoření systémů sběru, zpracování, využití a odstranění OEEZ, mohou u recyklačních středisek vyžadovat zavedení systému environmentálního řízení (EMS - Environmental Management System), který je prvkem dobrovolným a kompatibilním se systémem řízení jakosti (QMS). Pro střediska usilující o efektivní zpracování OEEZ se může taková dobrovolná aktivita stát nutností vzhledem k zákonným a jakostním normám.
ROZHLED
Pro implementaci EMS existují v zásadě dva předpisy. Prvním jsou technické normy řady ISO 14001 reprezentované především kmenovou normou ČSN EN ISO 14001 "Systémy environmentálního managementu - Specifikace s návodem pro její použití" a druhým pak nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí, známé pod zkratkou EMAS II (Eco-Management and Audit Scheme).
Mezinárodní norma ISO 14001 má celosvětovou působnost, zatímco systém EMAS II je uplatňovaný pouze v rámci Evropské unie. Klíčová odlišnost mezi požadavky normy a nařízením je uvedena v tab. 1.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že naprostá většina organizací zavádí EMS podle normy ISO 14001, přičemž využívá zkušeností z implementace QMS. V případě integrovaného systému řízení (EMS a QMS) je pak výhodné provádět některé aktivity společně, např. přezkoumání systémů, interní, dozorové a certifikační audity apod. Jde o postup velmi racionální, jenž přináší časovou a finanční úsporu.
Pro recyklační střediska je zcela postačující implementace EMS podle normy ISO 14001, která je přehlednější.
HLAVNÍ PŘÍNOSY
Zkušenosti prokazují, že implementace EMS vede v organizaci ke snižování provozních nákladů (např. na suroviny, energie) či zlepšení vnitroorganizační komunikace a řízení, umožňuje lepší vymezení pravomocí a odpovědnosti, zlepšuje vztahy s dodavateli, odběrateli a státní správou. Rovněž je vhodné poukázat na snížení rizika environmentálních havárií, za něž organizace nese odpovědnost. EMS také podporuje integraci řešení požadavků na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců při práci, což není v případě recyklačních středisek zanedbatelné.
ZÁKLADNÍ PRVKY EMS A JEHO IMPLEMENTACE
Jednotlivé prvky EMS jsou z hlediska specifických požadavků na organizaci podrobně popsány v již jmenované normě ČSN EN ISO 14001. Následující popis je strukturován podle obr. 1, který zohledňuje postup při implementaci EMS, přičemž některé prvky v procesu implementace nemusí na sebe navazovat, ale mohou probíhat souběžně.
Představitel vedení EMS
Vrcholové vedení organizace musí jmenovat svého zástupce zodpovědného za zavedení EMS, kterého vybaví potřebnými pravomocemi. V praxi to bývá tentýž pracovník, který je představitelem vedení QMS.
Úvodní environmentální přezkoumání
Tento krok určuje výchozí pozici organizace před vlastní implementací EMS. Mapuje nedostatky v řízení ochrany životního prostředí porovnáním požadavků normy se skutečností. Norma neukládá přezkoumání jako povinné, ovšem praxe ukazuje, že je nezbytné pro určení priorit environmentální politiky, cílů a cílových hodnot. V této etapě je třeba sestavit a proškolit realizační tým.
Environmentální politika
Tento dokument poskytuje rámec pro činnosti organizace a pro další rozpracování do podoby environmentálních cílů a cílových hodnot.
Registr environmentálních aspektů
Vychází ze závěrů úvodního environmentálního přezkoumání. Při jeho zpracování jsou brány v úvahu zákonné předpisy, další podklady vztahující se k činnosti organizace (obchodní podmínky, technické normy), požadavky orgánů státní správy, ale také aktuální vědecké poznatky. Příklad uspořádání registru environmentálních aspektů je uveden v tab. 2.
Environmentální cíle a cílové hodnoty
Environmentální cíle a jejich hodnoty jsou konkrétním vyjádřením environmentální politiky a mají být obecně kontrolovatelné. Mohou směřovat do oblasti úspor surovin, pomocných prostředků a energie, snížení produkovaného znečištění (u recyklace OEEZ zejména při úpravě OEEZ, zpracování obrazovek apod.).
Naproti tomu cílové hodnoty by měly být specifické a měřitelné. Měly by zahrnovat měřítko kvalitativní (jakostní ukazatel), kvantitativní (objemový, koncentrační ukazatel) a časový (časový ukazatel).
Environmentální programy
Konkretizují prostředky a časový rámec pro dosažení cílů.
Dokumentace EMS
Z vlastních zkušeností doporučuji třístupňovou hierarchii. Na první úrovni je environmentální příručka, která v principu uvádí, jak je implementovaný EMS ve shodě s požadavky normy. Do další úrovně dokumentace můžeme začlenit organizační směrnice (environmentální aspekty, struktura, výcvik, havarijní připravenost, monitorování a měření, řízení záznamů, řízení provozu, přezkoumání vedením apod.). Třetí úroveň dokumentace (pracovní instrukce) pak obsahuje pracovní a kontrolní postupy pro konkrétní pracovní místa či úseky.
Interní audit EMS
Úkolem interních (periodických) auditů je analyzovat vybudovaný EMS. Výstupy auditů pomáhají odhalit případné neshody s požadavky EMS. V průběhu auditního cyklu (1-3 roky) jsou prověřeny všechny prvky systému, zejména jejich praktické zabezpečování a fungování. Audity jsou realizovány podle normy ČSN EN ISO 19011:2002. Certifikační orgán vyžaduje opakování certifikačního auditu zpravidla po třech letech.
REVIZE NOREM ŘADY ISO 14000
V listopadu 2004 byly publikovány v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) revidované normy ISO 14001 a ISO 14004 (všeobecný návod při zavádění systémů environmentálního managementu). Obě normy budou zavedeny do českých technických norem pravděpodobně v létě 2005 pod označením ČSN EN ISO 14001 a ČSN ISO 14004. Cílem revize bylo zpřesnit a ujasnit text některých ustanovení, aby nedocházelo k dvojímu výkladu, a zejména sladit jej s normami ISO řady 9000.
Zavedení environmentálních systémů řízení do recyklačních středisek pomůže těmto centrům nejen v ochraně zdraví jejich obslužných pracovníků, k snížení provozních nákladů atd., ale také v ochraně životního prostředí před možnými environmentálními vlivy činností.
Ing. Jindřich Volek, PhD
Tab. 1 Porovnání přístupů podle ISO 14001 a EMAS II
Tab. 2 Registr environmentálních aspektů (aplikovaný příklad u DUS)
