Přibližně třetina světové produkce potravin končí jako odpad. Velmi často se jedná o potraviny, které by mohly být ještě využitelné.
Podle FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství) zhruba 40 procent potravinového odpadu pochází z domácností. Zbytek produkuje potravinářský průmysl a také obchody. Vyhazují se potraviny, kterým prošla minimální doba trvanlivosti nebo mají pohledové vady. Naprostá většina těchto potravin nemá žádná zdravotní rizika a bylo by je možno ještě využít. U nás končí takové potraviny obvykle na skládkách, protože pro jejich zpracování například v bioplynové stanici není dostatek kapacit. Existuje však i jiná možnost: předat tyto potraviny v rámci potravinové pomoci.
POMOC POTŘEBNÝM
V České republice ji v současnosti zajišťuje skoro dvacítka neziskových organizací: odebírají od firem (řetězců nebo i výrobců) potraviny a garantují jejich využití na charitativní účely. Patří mezi ně různé charitní organizace (většinou katolické), Armáda spásy nebo potravinové banky sdružené ve federaci. Nejedná se však o pomoc odesílanou do Afriky, či Asie - na oblíbené cíle mezinárodní charity. Pozornost je upřena na české spoluobčany. "V celé České republice stále narůstá počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby a nemají ani finanční prostředky na nákup potravin. V roce 2012 to bylo 9 % lidí a právě k nim směřuje naše pomoc," uvádí na webových stránkách ředitel České federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichta.
Většinou přitom jde o lidi, kteří z nejrůznějších důvodů propadli sociálním sítem nebo se stali obětí souhry událostí. Typickým klientem je rozvedená matka s malými dětmi, jíž expartner neplatí výživné, nebo lidé, kteří přišli o zaměstnání i bydlení a ocitli se v azylovém zařízení. Mají sice nárok na sociální dávky, ale jejich vyřízení trvá několik týdnů. Nemá-li člověk žádné finanční rezervy, dostává se v tu dobu do neřešitelné situace. Potravinová pomoc však směřuje i do azylových domů, dětských domovů nebo domovů pro seniory.
JAK TO PROBÍHÁ
Potravinová banka shromažďuje od dárců potravinové i zemědělské přebytky (ovoce, zeleninu nebo mléko), přebytky produkce potravinářského průmyslu (trvanlivé, mražené a chlazené výrobky a masné výrobky) nebo přebytky z veřejných jídelen a restaurací. Hypermarkety a supermarkety dodávají čerstvé výrobky stažené z regálů před vypršením trvanlivosti, výrobky neprodejné, ale zdravotně nezávadné.
Podle údajů České federace potravinových bank jsou výrobky dopravovány do skladů, kde jsou tříděny a skladovány podle nejpřísnějších hygienických pravidel potravinové bezpečnosti. Potřebná zařízení, jako i režijní náklady, jsou financovány subvencemi místních nebo regionálních samospráv, firemními dary, příspěvky servisních klubů, nebo občanů a také účastnickými příspěvky distribuujících neziskových organizací. Potraviny jsou ze skladů dále přerozdělovány potřebným. Mezi ně patří zařízení pro děti bez rodičů, pro osoby v krizi, pro mládež s hendikepem, pro osoby bez domova a další skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením.
V loňském roce proběhla u nás i první potravinová sbírka trvanlivých výrobků. Projekt organizovala platforma Byznys pro společnost ve spolupráci s Českou federací potravinových bank a předními prodejci potravin v České republice (TESCO, Ahold, Makro, Globus a Interspar) a dalšími partnery. Během prvního ročníku darovaly firmy i občané na 66 tun potravin. Druhý ročník sbírky proběhne na podzim 2014. Ve Francii, která má v tomto oboru skoro třicetiletou tradici, se sebralo přes dvanáct tisíc tun výrobků.
BRZDA PDH
Darování potravin má v České republice závažný problém. Potravinové dary jsou zatíženy 15% daní z přidané hodnoty, navíc je třeba každou darovanou položku uvést v darovací smlouvě. To vše zájem firem o tuto aktivitu hodně snižuje. Ačkoliv se tak děje v souladu se zákony Unie, v řadě zemí platí pro tyto případy výjimka. Například v Rakousku se DPH neplatí a předání potravin na charitu je jen věcí smlouvy mezi dodávajícím a odběratelem.
V loňském roce proto u nás začala fungovat iniciativa "Potraviny pomáhají bez DPH". Jde o společnou aktivitu platformy Byznys pro společnost, České federace potravinových bank a mnoha dalších partnerů, která má za cíl změnit českou legislativu ve prospěch obyvatel žijících v ČR na hranici chudoby nebo pod ní. Vychází přitom z doporučení Evropské komise z roku 2012, podle něhož potraviny odevzdávané krátce před expirací mají nulovou, nebo k nule se blížící hodnotu, a nemělo by se na ně vztahovat zdanění.
Jak uvádí platforma Byznys pro společnost, v důsledku patnáctiprocentního DPH výrobci a prodejci potraviny darují, ale ne v rozsahu, ve kterém by bylo třeba. "Není možné přenášet odpovědnost za hladovějící a sociálně potřebné na soukromé subjekty. Naopak stát by měl tuto oblast podpořit jako jednu z priorit sociální soudržnosti i jako prevenci proti plýtvání," píše se dále v materiálu platformy.
Z hlediska odpadového hospodářství je darování jídla exemplárním příkladem předcházení vzniku odpadů a odklonu dosti značného podílu biologicky rozložitelných odpadů ze skládek. Proto by měl stát možnost darování ještě využitelných potravin maximálně zjednodušit a podpořit.
Zdroj: www.byznysprospolecnost.cz, www.potravinovabanka.cz
Darované potraviny se používají například pro přípravu jídla pro bezdomovce.
