Dánský odpadářský model z pohledu hlavního města

V samotném hlavní městě Dánska a jeho širší aglomeraci žije kolem jednoho milionu obyvatel. V jistém smyslu je situace podobná Praze. Řešení odpadového hospodářství v metropoli je dobrým příkladem řešení, které zvolilo celé Dánsko.

V centrální části městské aglomerace funguje na 80 tisíc firem s 360 tisíci pracovními místy a najdeme zde kolem 290 tisíc domácností. "Naprostá většina obyvatel v Kodani bydlí v bytech, proto je od počátku trochu obtížné po nich chtít, aby odpady třídili doma," říká Su-sanne Lindeneg, vedoucí sekce životního prostředí a odpadů z magistrátu města Kodaně. "Rostoucí populace a ekonomický růst vyústily ve zvýšené množství odpadů. Ukázalo se, že nemáme dostatek kapacit na jejich využití."

První komplexní plán managementu odpadů ve městě pochází z roku 1988. Tyto plány jsou aktualizovány každých 4-6 let a obsahují popis systému sběru odpadů a vizi, kam by se systém měl v následujícím období posunout. K tomu jsou popsány nástroje a postupy jak těchto cílů dosáhnout. Materiál pokaždé prochází veřejným projednáním a pak ho přijme kodaňská městská rada.

"Prosadit výstavbu spalovny byl zpočátku problém, fungoval NIMBY efekt a soukromé společnosti neměly zájem je stavět," vysvětluje Susanne Lindeneg. "Zlepšilo se to po roce 1996, kdy došlo k zákazu skládkování energeticky využitelného odpadu. Velmi pomohlo zavedení zdanění nakládání s odpady v roce 2010. Energetické využití (spalování) odpadů je zatíženo 45 euro za tunu, skládkování 50 euro za tunu. U recyklace je daň nulová. To směřuje zájem obcí i investorů do žádoucích oblastí." Přes rozšíření energetického využití odpadů nezanedbává město Kodaň recyklovatelné složky komunálního odpadu. Jde většinou o donáškové systémy, které mají být jednoduché, logické a co nejblíže občanovi.

EKONOMIKA ODPADŮ VE MĚSTĚ

Zodpovědnost za nakládání s komunálním odpadem je v Dánsku rozdělena mezi stát a obce. Poplatky za nakládání s odpady na obecní úrovni nejsou součástí daňového systému. Na otázku, kolik doplácí město Kodaň ročně na provoz svého odpadového hospodářství, nevěděla Susanne Lindeneg jak odpovědět. "Ekonomika odpadového hospodářství ve měste musí být v rovnováze," zdůraznila. Výběrem poplatků získá město přes 500 mil. dánských korun ročně (zhruba to je 75 mil. euro), z toho domácnosti přispějí přibližně 450 mil. dánských korun. Prodej recyklovatelných složek přináší kolem 25 mil. DK. Náklady na odpadové hospodářství v Kodani dosahují za rok zhruba 560 mil. DK. "Rodinný dům zaplatí na poplatcích za odpady ročně 430 eur, byt kolem 237 eur," vypočítává Susanne Lindeneg. Velmi hrubým odhadem jsou tedy náklady na odpadové hospodářství v Kodani zhruba pětkrát vyšší než u nás. Obyvatelé však zaplatí veškeré náklady a obce nemusí na systém nic doplácet.

Spalovny jsou provozovány obvykle svazky obcí na neziskovém základě. Již první dvě kodaňské spalovny, budované v šedesátých letech, představovaly velkou investici, kterou realizovaly svazky obcí. Spalovny tak mají pět, respektive devatenáct majitelů/obcí. Na podobných principech fungují i další zařízení. Přijímací stanice a skládka nebezpečných odpadů pro Kodaň má šestnáct majitelů/obcí. Spalovny komunálního odpadu jsou vždy producenty elektřiny a tepla pro okolní region - jsou proto navázány na regionální distribuční kanály.

A CO SI MYSLÍ LIDÉ?

Kodaňský magistrát třikrát ročně provádí průzkum veřejného mínění, kdy kolem 500 respondentů odpovídá na otázky ohledně jejich spokojenosti s městským odpadovým hospodářstvím - spokojeno je na 80 % obyvatel.

Jako námět ke zlepšení systému navrhuje skoro polovina respondentů více třídění. Naprostá většina z nich se neobává nějakých negativních vlivů spaloven komunálního odpadu na životní prostředí, zajímá je však využití vytříděných materiálů, jako jsou plasty, kovy, papír nebo organické odpady. Obavy mají ze znečištění pocházejících z nesprávného nakládání s nebezpečnými odpady.

Recyklace využitelných složek (výhled)