Na konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, která proběhla v květnu v Ženevě, bylo rozhodnuto do úmluvy zařadit devět nových chemických látek. V původním znění, které vstoupilo v platnost před pěti lety, Stockholmská úmluva obsahovala zákaz nebo...
Na konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, která proběhla v květnu v Ženevě, bylo rozhodnuto do úmluvy zařadit devět nových chemických látek. V původním znění, které vstoupilo v platnost před pěti lety, Stockholmská úmluva obsahovala zákaz nebo omezení používání dvanácti látek, například DDT, polychlorovaných bifenylů nebo polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF).
Mezi nově zařazené látky patří alfa a beta hexachlorcyklohexany (insekticidy), lindan (pesticid pro ochranu dřeva), chlordekon (zemědělství), komerční oktabromdifenyl ether a pentabromdifenyl ether (retardéry hoření, dosud jsou vyráběny jako směs), hexabrombifenyl (již nevyráběný retardér hoření), pentachlorbenzen (PeCB, stále používaný fungicid, retardér hoření, nežádoucí produkt v některých průmyslových procesech) a perfluorooktansulfonát (PFOS, dosud používán v elektronických součástkách, hasicích pěnách, hydraulických kapalinách a textilu).
Na konferenci bylo také schváleno posílení spolupráce mezi Stockholmskou úmluvou a jejími sesterskými úmluvami zabývajícími se nebezpečnými chemickými látkami a odpady, tedy s Rotterdamskou a Basilejskou úmluvou. V únoru 2010 proběhne první společné jednání všech tří úmluv. Pro posílení Stockholmské úmluvy byla schválena síť regionálních center pro budování kapacit a přenos technologií. Mezi ně bylo také zařazeno Výzkumné centrum pro environmentální chemii a ekotoxikologii (RECOTOX) Masarykovy univerzity v Brně.
