Nová studie Pennsylvánské státní univerzity ukazuje, že hodnota vyhozeného jídla v USA dosahuje ročně asi 240 miliard dolarů, což je v přepočtu více než 5,5 bilionu korun. Jde zhruba o 1866 dolarů na jednu domácnost, a vyhodí se tím přibližně 30-40 % jídla, píše britský server Daily Mail.
„Naše zjištění odpovídá předchozím studiím, které ukázaly, že 30-40 % celkových dodávek jídla v USA skončí nesnědených - a to znamená, že byly také vyplýtvány zdroje využité k vyprodukování nezkonzumovaného jídla, včetně půdy, energie, vody a práce,“ uvedl Edward Jaenicke, profesor zemědělské ekonomie na Pennsylvánské státní univerzitě.
Studie analyzovala údaje ze 4000 domácností, které se zapojily do průzkumu amerického ministerstva zemědělství o nákupu potravin známého pod zkratkou FoodAPS. „Více než dvě třetiny domácností zapojených do naší studie vyhodily odhadem 20-50 % zakoupených potravin. Ovšem i ty nejméně plýtvající domácnosti vyhodí 8,7 % jídla, které nakoupí,“ dodal Jaenicke.
Vědci se také zaměřili na různé charakteristiky, které mohou zvýšit nebo snížit plýtvání potravinami v domácnostech. Zjistili, že čím vyšší příjem, tím víc vyhozeného jídla. A ti, kdo se stravují zdravěji se spoustou ovoce a zeleniny, také více jídla vyhodí. „Je možné, že programy povzbuzující ke zdravé stravě mohou neúmyslně vést k většímu plýtvání,“ řekl Jaenicke. „To by mohl být podnět k zamyšlení z politického hlediska - jak bychom tyto programy propagace zdravého stravování mohli vyladit, abychom snížili potenciální plýtvání.“
Menší procento vyhozeného jídla vykazovaly domácnosti s větší existenciální nejistotou, a také domácnosti s vyšším počtem členů. Víc lidí znamená vyšší pravděpodobnost, že někdo dojí zbytky. Dalším z faktorů je i velikost balení, ve kterém se některé druhy potravin prodávají.
Jiné studie navíc zjistily, že životní cyklus vyhozeného jídla značně přispívá k emisím skleníkových plynů. „Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN je potravinový odpad ročně zodpovědný za zhruba 3,3 gigatuny skleníkových plynů. Pokud by se jednalo o zemi, šlo by o třetího největšího producenta CO2 po USA a Číně,“ dodal Jaenicke.*
(red)
