Co s pneumatikami PODTITULEK: Cenná surovina Použité výrobky z pryže, které už dosloužily a nedají se dále využívat, tvoří stejně rozmanitou skupinu jako odpady z plastů, ale i třeba kovové odpady, sběrový papír nebo textil. Na výrobu pneumatik se spotřebuje 60-70 % celkové spotřeby kaučuku, zbytek...
Co s pneumatikami
PODTITULEK: Cenná surovina
Použité výrobky z pryže, které už dosloužily a nedají se dále využívat, tvoří stejně rozmanitou skupinu jako odpady z plastů, ale i třeba kovové odpady, sběrový papír nebo textil.
Na výrobu pneumatik se spotřebuje 60-70 % celkové spotřeby kaučuku, zbytek se spotřebuje na ostatní výrobky z technické pryže. Pryž z pneumatiky obsahuje 50-80 % kaučuku, zbytek jsou převážně saze. Jde nesporně o kvalitní druhotnou surovinu. Ekologické problémy s pryžovým odpadem z opotřebovaných pneumatik mají všechny země s rozvinutou automobilovou dopravou. Využití odpadní pryže je podstatně přínosnější než jejich spalování.
Materiálové využití
Nejrozšířenějším materiálovým využitím je recyklace. Linka na zpracování pryžového odpadu pracuje na mechanických principech. Technologický proces je čistý a bezodpadový. Hlavním produktem je pryžový granulát, pryžový prášek, posekaný ocelový kord a podrcený textil. Do směsí pro výrobu pneumatik je aplikace pryžové drti, granulátu nebo moučky omezená, neboť nepříznivě ovlivňují mechanické a dynamické vlastnosti tak technicky náročného výrobku, jakým bezesporu pneumatika je.
K typickým příkladům aplikacím drtí a granulátů patří stavebnictví, např. pro povrchy nebo podklady vozovek, jako zvukoizolační, antivibrační nebo tepelně izolační materiály, ale i střešní krytina. Výhody směsí asfaltu s pryžovou drtí nebo granulátem spočívají ve zvýšení životnosti vozovek (zimní provoz), omezení hlučnosti provozu (až o 50 %). Zejména je však možno snížit tloušťku horní vrstvy vozovky až o polovinu. Drť se dále používá při pokládání různých drenážních systémů, při izolaci skládek, zpevňování břehů apod.
Pro železniční stavitelství jsou využívány pryžové podložky pražců nebo speciální pásy pro železniční přejezdy. Ve strojírenství a automobilovém průmyslu slouží granulát a moučka jako plnivo do směsí pro výrobu klínových řemenů, těsnění, koberečků apod.
Řada příkladů využití je známá ze zemědělství, z domácností a z dalších aplikací, zejména v průmyslově vyspělých zemích.
V zahraničí
Z evropských zemí je nejdále Německo a to ucelenou koncepcí a systémovým řešením. Základem je uzavřený materiálový tok, doplněný motivačními faktory a způsoby financování.
Z hlediska legislativní podpory jsou zřejmě nejdále v USA. V jednotlivých státech Unie jsou zavedeny daně na jednu pneumatiku. V roce 1992 byl přijat zákon o povinném používání pryžové drti do asfaltových směsí pro stavbu vozovek. Minimální množství požadované zákonem je 6,7 až 10 kg pryže na 1 tunu postřikované, resp. válcované směsi.
Cílem Evropské unie je snížení celkového množství pryžových odpadů o 10 %, úplné vyloučení skládkování, zvýšení podílu protektorování a využití drti na 70 % a snížení prostého spalování bez získávání energie na 20 %.
Získávání energie
Nepřipadá-li v úvahu materiálové (ani chemické) využití, je možné zužitkovat výrobek energeticky. Pryž totiž představuje i ve stádiu odpadu cenný zdroj energie: jako sekundární palivo při výrobě cementu a při získávání energií. Při spalování v upravených topeništích kotlů spočívá přednost spalování pryžového odpadu (mimo energetické využití) též v radikální redukci objemu odpadu.
V Německu je energetické využití kladeno na stejnou úroveň jako využití materiálové, avšak předpoklady pro energetické využití jsou dány legislativně (např. minimální výhřevnost 11 000 kJ/kg, účinnosti topeniště minimálně 75 %). V USA nacházejí staré pneumatiky další uplatnění při vytápění v závodech na výrobu papíru a buničiny.
Doporučení
Využití pryžového odpadu je problém řešitelný a může být i ekonomicky efektivní. Vyžaduje nutně komplexní přístup, rozvoj nových vzájemně navazujících podnikatelských aktivit a stimulující legislativně ekonomické podmínky. Neškodí ani pohled k sousedům, ba naopak. Závěrečné doporučení je možno shrnout do těchto bodů:
[*] koncepční a systémové řešení musí být založeno legislativou,
[*] legislativně zcela vyloučit skládkování,
[*] zakotvit povinnost využívat minimální množství drtě,
[*] zakotvit předpoklady pro energetické využití,
[*] umožnit vznik recyklačního fondu a zavedení recyklačních poplatků jako základ pro aplikaci druhotné suroviny,
[*] ustavit odbornou organizaci pro využití staré pryže, např. jako sdružení zpracovatelů kaučuku, obchodníků s pneumatikami a technickou pryží,
[*] přehodnotit dovoz opotřebovaných pneumatik,
[*] legislativně zakotvit důslednou kontrolu.
Jaromír Černý,
Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati, Zlín.
