Zatímco státní orgány mají jasno v nutnosti regulace cen v odpadovém hospodářství, praxe s nimi zřejmě příliš spokojená není.
Kolem věcně usměrňovaných cen se rozhořela velká diskuse na kongresu Odpady v Luhačovicích. Na prvním místě byla otázka, proč vlastně má odpadové hospodářství věcně usměrňované ceny. Ing. Marie Janečková z Ministerstva financí vysvětluje: "V odpadovém hospodářství zčásti týkající se komunálního odpadu de facto působí místní monopol. Firma, která se v obci stará o svoz komunálních odpadů, je v dané obci v monopolním postavení. Navíc je odpadové hospodářství dotováno z rozpočtu obcí."
V praxi je však místní monopol iluzí, upozorňovali odborníci. Ing. Petr Strankmüller ze společnosti Ekodepon, s. r. o., říká: "Je málo tak konkurenčních oborů, jako je nakládání s odpady. V jednom městě či obci operují různé svozové firmy, do jedné ulice jich často zajíždí denně několik. Na uvolněné místo na trhu se okamžitě najde mnoho zájemců. Chránit obce před monopolem je podle mého názoru zbytečné."
I když pomineme otázku místního monopolu, stále zůstává faktem, že odpadové hospodářství je dotováno z veřejných prostředků, proto jsou v něm uplatňovány věcně usměrňované ceny.
"Proč se musí dotovat odpadové hospodářství v městech a obcích?" vysvětluje dále Ing. Petr Strankmüller. "Protože zákon o odpadech stanovuje horní hranici poplatku, kterou může město občanům vyměřit. Výše poplatku drží i strop cen na určité výši. Jelikož poplatek už dávno není pro financování odpadového hospodářství dostatečný, musejí obce odpadové hospodářství dotovat z vlastních rozpočtů. Zákon o cenách tedy kontrolují kalkulace, které jsou obcím a firmám vlastně vnuceny zákonem o odpadech. Je to absurdní."
Tak trochu záhadou byla pro účastníky diskuse i výše přiměřeného zisku. Za přiměřený se podle zákona o cenách považuje zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. "Přiměřený zisk vymezuje § 2 zákona o cenách číslo 526/1990 Sb.,"vysvětluje Ing. Marie Janečková. "Neexistuje však nějaký obecně závazný vzorec pro účely kalkulace cen, ani není stanoveno pevné závazné procento zisku z určité základny. Chtěli bychom vytvořit vzorec pro přiměřený zisk obecně u věcně usměrňovaných cen, ale je to velice obtížné," uzavírá.
Podle Ing. Ivana Vejborného z oddělení cenové kontroly Ministerstva financí nezkoumá cenová kontrola při prokazování přiměřeného zisku jen zisk, ale celou kalkulaci. "Dokázat, že byl překročen přiměřený zisk, je poměrně složité. Cenový kontrolor musí prokázat, že náklady jsou vyšší, než dlouhodobě obvyklé," říká Ing. Ivan Vejborný. Na otázku, kdo rozhoduje o přiměřenosti zisku, odpovídá: "Dojde-li rozhodování o pokutě až ke správnímu soudu, je to skutečně soud, kdo rozhodne, zda byla nepřiměřenost zisku prokázána, či ne."
O otázce přiměřenosti zisku a možném monopolu se vedly v kuloárech dlouhé debaty. Na jednom se však všichni postižení nakonec shodli - cenové kontroly byly detailní a hloubkové, možná až přehnaně.
