Na přelomu let 2010 a 2011 prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených pro oblast nakládání s odpady. Zdá se, že ani po téměř třech letech dotčené úřady se zjištěnými problémy nic neudělaly.
Kontrola nakládání s finančními prostředky se týkala Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a jeho řídicího orgánu, Ministerstva životního prostředí (MŽP). Závěry své kontroly zveřejnil NKÚ ve svém věstníku č. 10/14 v roce 2011.
Pro zlepšení stavu odpadového hospodářství bylo v Operačním programu životní prostředí (konkrétně v ose 4.1) alokováno víc než 15 miliard korun. Do zhruba konce roku 2010, kdy se konala kontrola, bylo podpořeno 380 projektů a vyplaceno přibližně 2,3 mld. korun. Hodnocení žádostí, včetně zadávání veřejných zakázek, z hlediska technického, ekologického a ekonomického zajišťoval Fond. Postupoval přitom na základě Implementačního dokumentu OPŽP a dalších pravidel, schválených MŽP. Od začátku realizace programu však platilo postupně sedmnáct verzí závazných pokynů a čtyři verze směrnice MŽP, měnily se dokonce i v průběhu jedné výzvy. »Pravidla pro příjemce podpory tím byla nepřehledná a nejasná,« píše se k tomu v dokumentu NKÚ.
HODNOCENÍ PŘÍNOSŮ PODPORY
Ještě horší jsou závěry kontroly, týkající se hodnocení dopadů podpory z oblasti podpory 4.1 na nakládání s odpady v ČR. Podle NKÚ nebylo MŽP schopno tento dopad zhodnotit a nemá zpracován ani žádný systematický monitoring.
»Pro hodnocení přínosů podpory stanovilo MŽP ukazatele, jako je kapacita a počet pořízených zařízení. MŽP ani SFŽP však skutečné využití kapacit vybudovaných zařízení nesledovaly,« konstatuje zpráva NKÚ.
Situace se však netýká jen oblasti nakládání s odpady. Podle zjištění Hospodářských novin v konci října tohoto roku nejsou na MŽP už téměř tři roky schopni vybrat kontrolora přidělování evropských peněz do vodohospodářství. »Zakázka byla na počátku roku vyhlášena a nyní jsme ji v září zrušili. Teď se řeší, zda bude vrácena do procesu na začátek, či zda bude vyhlášena nová,« říká první náměstkyně resortu Radka Bučilová. Do vodohospodářství přitom šlo v programovém období 2007 až 2013 okolo 40 miliard korun. Regulace celého odvětví je podle Evropské komise příliš rozdrobená. Podle Bučilové kontroluje evropská pravidla při udělování dotací samotný Státní fond životního prostředí.
V oblasti odpadů by měl Fond například provádět kontroly po ukončení závěrečného vyhodnocení nebo kontrolovat, zda příjemce podpory po dobu pěti let od ukončení projektu plní stanovené podmínky. »K 23. listopadu 2010 SFŽP nevystavil žádný protokol o závěrečném vyhodnocení akce, neukončil tak u žádného projektu závěrečné vyhodnocení a v důsledku toho neprovedl ani žádnou následnou kontrolu. Přitom do konce července 2009 byla ukončena realizace 107 projektů,« uvádí dokument NKÚ. »Nastavený systém závěrečného vyhodnocování akcí a následných kontrol vedl k tomu, že MŽP ani SFŽP zatím nemají od ukončení realizace žádné informace o provozu a využití vybudovaných zařízení; ve dvou konkrétních případech trvá tento stav již 2,5 roku.«
JE TO ZÁVAZNÉ?
Otázkou je, do jaké míry jsou nálezy NKÚ pro úřady závazné. Musí si z nich »vzít poučení« a napravit zjištěné nedostatky? Podle tiskové mluvčí Olgy Málkové je NKÚ nalézacím orgánem: »Kontrolní protokoly jsou předávány přímo kontrolovaným osobám, pro které jsou zpětnou vazbou,« říká. Kontrolní závěry zasílá NKÚ vládě, parlamentu a zveřejňuje je. Vláda k nim přijímá usnesení, ve kterých mimo jiné ukládá příslušným resortům nápravná opatření. Stejně tak kontrolní závěry projednává parlament, zejména Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, který konstatuje zjištěné nedostatky a žádá vládu, dané ministerstvo či samotného ministra o nápravu, případně o předložení dalších materiálů. »NKÚ nemá možnost nutit například příslušného ministra k tomu, aby jeho resort plnil nápravná opatření, nebo uložit sankce. Odpovědnost za jejich plnění je na něm, popřípadě na kabinetu či premiérovi,« vysvětluje Málková. »Pokud NKÚ zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podává trestní oznámení. Samotné vyšetřování je pak věcí orgánů činných v trestním řízení. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně, informuje NKÚ příslušný finanční úřad. Je opět na tomto úřadu přijmout příslušná opatření.«
Je zřejmé, že v souvislosti se zprávou NKÚ mělo ministerstvo již před několika lety přijmout opatření, která by zjištěné nedostatky odstranila. Ministerstvu i Fondu proto byly zaslány následující otázky:
Změnil se od zveřejnění zprávy nějak systém kontroly akcí?
Jaké jsou závěry z kontrol?
Byl v uplynulých letech vyhodnocen přínos ke zlepšení stavu OH u nás?
Jak předpokládáte, že budou tyto oblasti kontrolovány v následujícím dotačním období?
Na odpovědi i přes urgence stále čekáme. V oblasti vodohospodářství může mít podle Hospodářských novin nezabezpečená kontrola vydávání peněz velmi tvrdé důsledky. Evropská komise může v důsledku dlouhodobého porušování pravidel požadovat navrácení části (od 1 až do 100 %) přidělených finančních prostředků. Jak to asi bude vypadat v odpadovém hospodářství?
Zdroj: Zpráva NKÚ 10/14, 2011, dostupná na www.nku.cz, HN 23. 10. 2013
Mezi nejčastěji dotovanými zařízeními jsou třídicí linky.
