Využití čistírenských kalů je jednou z aktuálních otázek současnosti. Hovořili jsme o nich s MUDr. Magdalenou Zimovou, CSc. ze Státního zdravotního ústavu.Co je hlavním problémem využití kalů? Legislativně je u nás zatím ošetřeno vlastně jen použití kalů pro zemědělskou půdu (jde o vyhlášku č....
Využití čistírenských kalů je jednou z aktuálních otázek současnosti. Hovořili jsme o nich s MUDr. Magdalenou Zimovou, CSc. ze Státního zdravotního ústavu.
Co je hlavním problémem využití kalů?
Legislativně je u nás zatím ošetřeno vlastně jen použití kalů pro zemědělskou půdu (jde o vyhlášku č. 385/2002 k zákonu o odpadech). Pro výrobu kompostu je možno využít stávající ČSN pro komposty, která sice není závazná, ale používá se. Není však odpovídající legislativa pro využívání kalů pro rekultivaci a substráty z nich.
Hlavním problém u většiny našich čistíren je nedostatečná hygienizace kalů. V Evropě se prakticky nesetkáme s nehygienizovaným kalem: jednak by ho nevyužívali, jednak by to znamenalo, že čistírna nemá dořešenou kalovou koncovku, což se nestává.
Také při využívání kalů k rekultivacím je základním předpokladem zdravotní nezávadnost výrobků: kaly musí být nějak upraveny, tj. hygienizovány, aby byla jistota, že nedojde k šíření patogenních mikroorganismů.
Firmy, které nyní vyrábějí rekultivační materiály s kaly, tedy nemají oporu v legislativě?
Myslím, že v zásadě mají. My navrhujeme posoudit tyto materiály jako výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb., a podle nařízení č. 163/2002 Sb., o technických požadavcích na stavební výrobky. Pokud firmy přistupují k výrobě seriózně, neměl by jim vzniknout problém. Když se na nás firma obrátí o posouzení využití kalu k rekultivacím, jistě jim nějaké odborné stanovisko dáme.
Často však nacházíme snahu spíš existující legislativu obejít, například jen míchat kaly s materiálem a používat je jako zásypy. Ale to je míchání odpadů, které je ze zákona zakázáno. Kal je pro biologickou rekultivaci výsypek ten nejlepší materiál, zejména pro povrchové vrstvy (poprvé se tato technologie začala používat pro pláže odkališť). Ale jeho používání do nižších vrstev, kde to nemá kal svůj "biologický" význam, by se dělat nemělo, protože je zde velké riziko průniku škodlivých látek do podzemních vod.
Říkala jste, že směrnice EU má využití kalů vázánu na konkrétní technologii. Jak je to myšleno?
Evropská směrnice o kalech a jejich využití na zemědělských půdách je stará - platí od roku 1986. Od té doby evropské státy vesměs novelizovaly její znění. V nich je primární technologie, kterou se kal vyrábí, a od ní se odvozuje další nakládání s ním. Následná mikrobiologická kontrola je už vlastně jen kontrolou této technologie.
Ve Švýcarsku a Itálii je - zejména v městských aglomeracích -nejčastější koncovkou nakládání s kaly spalování nebo výroba bioplynu. Využívání v zemědělství nebo rekultivacích u nich rozhodně není prioritní. Nemají tak velké plochy, kde by se dala velká množství produktů z kalů využívat a v zemědělství vzhledem ke snižování plochy zemědělské půdy perspektiva také není příliš velká. Pokud je k čistírně připojen průmysl, kal stejně není vhodný pro použití v zemědělství, a je lepší ho spálit. Popílky ze spalování se vypírají a zbytky se solidifikují a ukládají na skládku. Tím se minimalizuje riziko kontaminace půdy.
Nemyslím si, že i u nás je do budoucna jediným trendem kompostování a zemědělské využití. I my budeme muset zvažovat lokality, kde není v dispozici zemědělská půda a nejsou plochy k rekultivaci. Tam je namístě využití bioplynu nebo spalování. V EU se spaluje kolem 15-20 %, u nás to zdaleka není tolik.
Jak je to s infekčností kalu?
Pochopitelně má nebezpečné vlastnosti, protože co je v populaci, to je v kalu. Nebezpečnost kalu se posuzuje na základě technologie úpravy na čistírně odpadních vod. Pokud tam nemají alespoň částečnou hygienizaci, jde o infekční odpad, i když je v katalogu veden jako "ostatní". Tento úzus odpovídá evropskému katalogu: v Evropě ale většina čistíren tuto koncovku má, takže tam je zařazení "O" odpovídající. Do této situace však již vstoupily kraje a inspekce životního prostředí, takže se zavádí aspoň vápnění. Když je provedeno dobře (s pH nad 11), v kalu nic nepřežije.
-jhm -
