Povodeň zasáhla čistírny odpadních vod a kanalizační systémy měst a obcí. Mnohé z nich se dosud nepodařilo zprovoznit, případně fungují jen omezeně. To - spolu se zasažením velkých průmyslových podniků - vyvolalo obavy o kvalitu vody v tocích.
Škody na čistírnách a kanalizační síti v důsledku povodní se odhadují na přibližně 844 milionů korun. Velká voda vyřadila z provozu třicet čistíren odpadních vod v obcích nad 10 000 obyvatel a dalších 64 menších čistíren: v povodí Vltavy jich bylo poškozeno 39, v povodí Berounky osm a v povodí Labe sedmnáct. Největší škody napáchala voda na elektroinstalaci, elektrických strojních zařízení a vzduchotechnice. Ke škodám na stavebních částech nedošlo, neboť čistírny obvykle nebyly v "hlavním toku" povodňové vody.
Obnova čistíren
Zhruba měsíc po záplavách bylo zcela mimo provoz šest velkých čistíren odpadních vod. Nejhorší situace je zřejmě v ÚČOV Praha, kde šly přímo do řeky odpadní vody od přibližně 1,2 mil. obyvatel. V průběhu října by se však měl posupně obnovit provoz usazovacích nádrží prvního stupně, lapačů tuků a dalších technologií, které zajistí vyčištění vody zhruba na 50 %. Plná funkčnost čistírny se dá očekávat až po obnovení 2. stupně čištění, které si vyžádá delší dobu.
Na ČOV České Budějovice je již v provozu mechanické předčištění. V říjnu by měl být zprovozněn první stupeň. Biologická část by měla začít fungovat do konce roku. Také čistírny v Ústí nad Labem a Plzni mají funkční mechanické předčištění a první stupeň čištění. Plný provoz druhého stupně se rovněž očekává do konce roku 2002.
Delší náběh biologického čištění je způsobem samotnou podstatou procesu. U vyplavených čistíren je nutno areál druhého (biologického) stupně důkladně vyčistit, vydesinfikovat, a po inokulaci vhodným směsným biologickým materiálem čekat na obnovení funkce aktivovaného kalu. To může trvat několik týdnů a závisí to nejen na organizaci práce při rekonstrukci, ale hlavně na počasí. Teplejší podzim umožní rychlejší rozjezd čištění.
Zatím se v důsledku nefunkčnosti čistíren objevuje pod většími sídly silné znečištění fekálními koliformními bakteriemi, které by mělo ustoupit se zlepšováním funkce čistíren, tedy počátkem příštího roku.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek oznámil počátkem září, že obce, ve kterých záplavy vyřadily z provozu čistírny odpadních vod, nebudou muset platit pokuty za nesplnění limitů při vypouštění vod do povrchových toků. Jejich majitelé mohou krajské úřady požádat, aby jim povolily vyšší zbytkové znečištění vod. Česká inspekce životního prostředí potom bude postupovat podle tohoto povolení a nebude udělovat za překročení limitů pokuty. Podle ministra je zbytečné, aby se finance "točily". Peníze z pokut jsou totiž příjmem Státního fondu životního prostředí, který je dává zpět na budování ekologické infrastruktury, tedy i čistíren.
Kvalita vod
Na povodňovou situaci reagovaly subjekty starající se o kvalitu vod (podniky Povodí Labe a Povodí Vltavy, Ministerstvo životního prostředí, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. a Česká inspekce životního prostředí). Společně realizovaly mimořádný monitoring kvality vod.
Bylo dohodnuto 14 standardních postupných měrných profilů na dolním Labi, na Vltavě a jejích přítocích. Pro tyto profily byl dohodnut základní rozsah stanovení s frekvencí 2x týdně. Do širšího programu jsou zahrnuty další toky v povodí Vltavy: Malše, Otava, Blanice, Volyňka, Skalice, Lužnice, Úslava, Radbuza, Mže a Klabava.
Od počátku září byla potom omezena četnost odběrů na jednou týdně, některé profily byly vypuštěny ze sledování a pozornost se zaměřila spíše na vodárenské toky nebo na místa, kde se dal očekávat vliv nedostatečně čištěných odpadních vod. Sledování kyanidů a fenolů, u kterých koncentrace zůstávaly nízké, byla ukončena.
V tab. 1 uvádíme výsledky ze dne 20. 8. 2002 v podélném profilu Vltavy. Podbarvením je vyznačeno překročení (o více než 20 %) průměru za období 1999-2000. Bílými číslicemi je označeno překročení limitu přílohy 3 nařízení vlády č. 82/1999 Sb.
V podélném profilu Berounky byl průměr let 1999-2000 překročen jen v CHSK, v některých profilech u NL (nerozpuštěných látek) a AOX (adsorbovatelných organických halogenů). Limit byl překročen u fekálních koliformních bakterií. V podélném profilu Labe byla pouze v Děčíně překročena koncentrace CHSK a rozpuštěného kyslíku.
V první dekádě září se již jakost vody v podstatě stabilizovala. Vybrané ukazatele podle rozborů nepřekračovaly limity nařízení vlády č. 82/1999 Sb. a dostaly se zpět na své obvyklé hodnoty. Průběh znečištění na profilu Labe-Děčín, tedy v okamžiku, kdy vody opouštějí naše území, ukazují grafy 1 -4.
V grafu 3 nacházíme ve dnech 19. a 29. srpna výrazně zvýšené hodnoty obsahu AOX. Podle názoru ČIŽP se tak projevil únik chloru a dalších organických látek v neratovické Spolaně. Kromě těchto hodnot zachytila inspekce také místně zvýšené hodnoty nepolárních extrahovatelných látek, které zřejmě signalizují únik ropných látek nebo tuků.
Koncentrace CHSK, která signalizuje znečištění oxidovatelnými látkami, se po dvou týdnech zvýšených hodnot vrátila v podstatě k běžným hodnotám, zaznamenávaným v průběhu posledních několika let. Obsah fosforu a amoniakálního dusíku dokonce v sledovaném období klesl pod dlouhodobé průměry.
Nefunkčnost čistíren odpadních vod se projevila zejména nadlimitním zvýšením hodnot koliformních bakterií v profilech pod většími městy. Počátkem září byly pod Českými Budějovicemi koncentrace CHSK, AOX, amoniakálního dusíku a celkového fosforu sice nad průměrem posledních dvou let, ale pod limitem podle nařízení vlády č. 82/1999 Sb. Hodnoty koli-bakterií však byly nad limitem.
Podobná situace byla zjištěna u vodárenských toků, kde jsou zpřísněny limity nařízení vlády č. 82/1999 Sb. Překročení v množství fekálních koliformních bakterií byla zjištěno v Malši v profilu odběru vody pro úpravnu vody Plav nebo na Úhlavě (zde bylo zjištěno také překročení u CHSK, AOX, celkového fosforu a amoniakálního dusíku).
Jelikož Vltava odvádí vody z více větších měst (České Budějovice, Písek, Tábor, Prachatice, Protivín), kde stejně jako v menších sídlech nefungovaly ČOV, byly pod Vltavskou kaskádou zjištěny zvýšené koncentrace CHSK a AOX. Mohly však k nim přispět i látky ze starých sedimentů, které se v nádržích uvolnily v důsledku povodní.
Vyšší mikrobiální zatížení překračující limity bylo ve Vltavě zjištěno od Prahy až po soutok s Labem. Při monitoringu a měrných profilech na Vltavě byly rovněž zjištěny krátkodobě nadlimitní hodnoty CHSK, NEL, AOX, případně mírně zvýšené koncentrace fosforu a amoniakálního dusíku.
Tyto výsledky monitoringu jsou vzhledem k zatopení rozsáhlých, někdy kontaminovaných oblastí poněkud překvapující. Dalo by se totiž předpokládat výraznější znečištění vody. Relativně nízkým hodnotám přispěly zřejmě vysoké průtoky vody. Ještě zhruba tři týdny po povodni (9. 9. 2002) překračovaly aktuální průtoky běžné hodnoty. V Labi u Mělníka teklo 125 % z dlouhodobého ročního průměru, na Vltavě v Českých Budějovic 155 % a v Praze-Chuchli ještě 186 % z dlouhodobého ročního průměru.
-jhm -
(Zdroj: MŽP, ČIŽP, Povodí Vltavy, Povodí Labe)
|