Přiměřenou čistírnou odpadních vod by měly být do konce roku 2015 vybaveny i ty nejmenší obce pod 500 obyvatel. Některé obce uvažují o kompromisním řešení v podobě budování kořenových čističek odpadních vod. Náklady na pořízení jsou u kořenové čističky zpravidla vyšší ve srovnání s jinými...
Přiměřenou čistírnou odpadních vod by měly být do konce roku 2015 vybaveny i ty nejmenší obce pod 500 obyvatel. Některé obce uvažují o kompromisním řešení v podobě budování kořenových čističek odpadních vod.
Náklady na pořízení jsou u kořenové čističky zpravidla vyšší ve srovnání s jinými technologiemi. Důvodem je velký objem stavebních a zemních prací. Pro nejmenší obce znamená jejich realizace investici ve výši 4 až 8 milionů korun. Náklady na pořízení se však navyšují dále údržbou v podobě pravidelného vyvážení septiku nebo štěrbinové nádrže a sečení a odstraňování rákosu i předepsaným odběrem vzorků. Podle místních podmínek se po přibližně pěti až deseti letech provozu filtr zanese a voda se snaží prosakovat několika kanály do odtoku, případně teče obtokem mimo kořenové pole. Majiteli pak nezbývá než náplň vyměnit za novou nebo vybudovat další nové kořenové pole. Těžba a uložení staré náplně vychází kolem 1000 Kč za 1m3, což při přepočtu představuje asi 5000 Kč na jednoho obyvatele.
Lepším způsobem extenzivního čištění pro malé obce je tam, kde to terén umožňuje, budování biologických rybníků. Návesní rybníky bývaly v každé obci. Biologický rybník se podobně jako kořenové pole zařazuje za septik nebo štěrbinovou nádrž. Náklady na pořízení biologického rybníku jsou srovnatelné s budováním kořenové čistírny. Rybník se zbavuje nečistot přirozenými biologickými procesy. Značnou výhodou je především dvojnásobná až trojnásobná životnost v porovnání s kořenovými čistírnami. Po zhruba 20 až 30 letech provozu se provede těžba sedimentu a rybník dále slouží svému účelu.
-ml-
