
Cirkulární ekonomika není pouze úpravou stávajících obchodních modelů či výrobních procesů, ale jde o zásadní redefinici celého životního cyklu produktů. Od samotného začátku je nutné klást důraz na trvanlivost výrobků, aby sloužily déle a vyžadovaly méně častou výměnu. Rovněž je nutné, aby produkty byly snadno opravitelné a daly se snadno rozebrat, což usnadňuje jejich opravy, výměnu dílů a následnou recyklaci. Klíčovým faktorem je také vhodný výběr materiálů, které umožňují snadné další zpracování bez zbytečných ztrát kvality. V neposlední řadě je nezbytné myslet na to, jak výrobky plánovat tak, aby se po skončení své životnosti mohly znovu začlenit do oběhu prostřednictvím materiálového znovuzpracování nebo jako repasované produkty.
Tyto změny vyžadují nové postupy a nástroje uvnitř firem, stejně jako intenzivní spolupráci napříč sektory. Bez jasné důvěry v tyto principy a výrobky však cesta k masovému přijetí a udržitelnému růstu cirkulární ekonomiky zůstává značně komplikovaná.
Hlavní překážkou rychlého rozvoje cirkulárních produktů je nedostatek důvěry spotřebitelů. Výzkumy ukazují, že mnoho lidí váhá s nákupem použitých či repasovaných výrobků kvůli obavám o jejich kvalitu, bezpečnost, hygienu a spolehlivost. Zejména osobní věci vyvolávají pochybnosti ohledně hygieny. Navíc potenciální vyšší pořizovací cena a obavy z nepohodlného používání snižují ochotu spotřebitelů přijmout tyto cirkulární výrobky. K tomu přistupuje často nedostatek transparentních informací o skutečné udržitelnosti výrobků, což dále zvyšuje skepsi vůči environmentálním tvrzením značek. Jako cesta ke zlepšení se ukazuje zavádění důvěryhodných certifikačních značek, které spotřebitelům pomáhají získat jistotu o kvalitě a ekologickém původu výrobků a služeb, uvádějí autoři studie.
Úspěch cirkulárního modelu tedy spočívá v jeho schopnosti přesvědčit trh, že cirkulární produkty nejen skutečně šetří životní prostředí, ale jsou zároveň spolehlivé a kvalitativně srovnatelné, případně i lepší než tradiční, konvenční zboží. To vyžaduje zavedení přísné kontroly kvality, poskytování komplexních záručních programů a dodržování vysokých standardů ve výrobě i renovaci.
Produkty musí být od svého vzniku navrženy s důrazem na dlouhou životnost a možnost opětovného použití. Zároveň je nezbytné, aby byly spotřebitelům poskytovány přehledné a snadno přístupné informace o životním cyklu výrobku. Významnou roli mohou v blízké budoucnosti sehrát digitální produktové pasy, které zaznamenávají podrobné informace o historii výrobku a materiálech, a technologie blockchain, jež zajistí transparentní sledování materiálů v celém dodavatelském řetězci a minimalizují riziko podvodů.
Dále je nezbytná existence uživatelsky přívětivé infrastruktury, která umožní snadné vracení, opravy, redistribuci a renovaci produktů. Bez takového systémového kroku nebude cirkulární ekonomika schopna získat potřebnou důvěru, která je zásadní pro to, aby se stala běžným modelem chování jak firem, tak spotřebitelů.
Výzkumy BSI a CISL rovněž potvrzují, že kromě environmentálních motivací hrají významnou roli i finanční úspory. Ty často představují zásadní pobídku pro zapojení spotřebitelů do cirkulárních modelů. „Zároveň však musí být sladěny legislativní rámce, které umožní a podpoří investice do cirkulárních technologií. K tomu patří zavádění vhodných ekonomických pobídek, odstranění překážek ve výrobě i distribuci, a také podpora inovací v oblasti standardizace a certifikace produktů,” stojí ve zprávě výzkumného týmu.
V rámci EU se například chystají konkrétní kroky, které posílí zavádění digitálních pasů produktů a zpřísní kontrolu environmentálních tvrzení výrobců, čímž mají odstranit nedůvěru veřejnosti vůči cirkulárnímu zboží. To by mohlo mít významný dopad na podporu rozvoje cirkulární ekonomiky a usnadnění přechodu z lineárního modelu spotřeby k udržitelným oběhovým systémům.
Příklady z praxe ukazují, že cirkulární model již ve světě i u nás funguje. Některé firmy například recyklují většinu materiálu použitých produktů, jiné vytvářejí služby umožňující opětovné použití nebo repasované výrobky za dostupnou cenu. Tyto příklady dokazují, že oběhové hospodářství má nejen ekologický, ale i ekonomický přínos a zároveň přispívá k vytváření nových pracovních míst a snížení závislosti na nekvalitních zdrojích.
Důvěra v cirkulární ekonomiku tak podle studie není otázkou pouze kvality výrobků a technologií, ale vyžaduje komplexní strategii založenou na transparentnosti, standardizaci a aktivní podpoře ze strany vládních institucí, průmyslu a nezávislých certifikačních orgánů. Jen s těmito předpoklady může cirkulární model být společností plně přijatý a stát se normou v ekonomice budoucnosti, která bude udržitelná, funkční a ekonomicky výhodná.*
Anna Walterová