Cílem je zajistit řádný výkon státní správy

Které hlavní úkoly vás v nové funkci čekají?

Sekce technické ochrany životní prostředí má ve své kompetenci odpady, obaly, ovzduší, EIA a ekologické škody. Uvažuje se o tom, že do sekce bude rovněž převedena IPPC, která zatím spadá pod odbor strategií MŽP, ale souvisí úzce s technickými předpisy o ovzduší, odpadech atd. Jen vyjmenováním celé šíře naši kompetencí jsou nasnadě problémy, které jsou s nimi spojeny. Dokud člověk do tohoto vlaku nenaskočí, netuší celou řadu problémů, které se postupně odkrývají. Je mi jasné, že řada věcí přede mnou teprve vyvstane.

Zákon o ochraně ovzduší začal platit v polovině letošního roku, zákony o odpadech a obalech na počátku tohoto roku, podobně nový zákon o EIA. Takže jen zajistit aplikaci nových právních předpisů v praxi, a to jak na ministerstvu jako ústředním orgánu státní správy, tak na úrovni krajů a nově též pověřených obcí s rozšířenou působností -to je cíl pro letošní rok a v prvním polovině příštího roku. Jde o to, aby kompetence byly vykonávány řádně.

Další závažným úkolem je kvalitní zpracování všech koncepčních materiálů, ať je to Program odpadového hospodářství, na němž se pracuje, nebo Národní plán snižování emisí -další materiál zásadního významu, který bude nutno zpracovat v nejbližší době. Jedna věc je koncepce napsat, druhá věc je realizovat a vymáhat.

Jaký je stav prací na Programu odpadového hospodářství?

V oblasti odpadů je nyní prioritou dopracování POH ČR a jeho předložení vládě, a to již do konce roku. To je termín vyplývající ze zákona, a pokud by se nestihl, musel by se zákon měnit. Vzhledem k tomu, že máme skoro konec října, zbývá na přepracování a dokončení POH opravdu málo času. Proto jsem ustavila krizový pracovní tým na dopracování POH. Jsou v něm zástupci MŽP z odboru odpadů, ekonomiky a dalších souvisejících sekcí, dále experti, kteří se podíleli na zpracování původního návrhu. Přizvali jsme rovněž zástupce zpracovatelů krajských koncepcí -jednak aby se sjednotily metodiky, jednak abychom využili jejich zkušenosti při přípravě koncepčních materiálů.

Krizový tým pracoval pod neuvěřitelným časovým tlakem na koncepčně odlišné variantě pojetí POH. Například některé cíle, které nejsou exaktně zakotveny v našich právních předpisech, byly přesunuty ze závazné části do části směrné a v závazné části byly popsány závazné postupy k dosažení těchto výhledových cílů. Zároveň byla specialisty z MŽP rozpracována původní verze POH vycházející z prací vedených v uplynulém období, která stanoví v závazné části ambiciózní cíle/hodnoty, kterých by mělo být v oblasti nakládání s odpady dosaženo. Touto cestou bych ráda poděkovala všem, kteří se na hektickém dopracování dokumentu podíleli.

Po zvážení, zda je možné za pár dní pozměnit se seriozním výsledkem přístup k celkovému zpracování POH, bylo rozhodnuto do dalšího projednání předložit verzi vycházející z předchozích prací, zahájených na odboru odpadů v minulosti. Tato aktuální verze je v současné době zveřejněna na internetových stránkách MŽP a byla předána k vnitřnímu připomínkovému řízení. Pak bude následovat vnější připomínkové řízení, ve kterém očekáváme mnoho podnětů od jednotlivých krajů, jiných resortů, zájmových sdružení, expertů v odpadovém hospodářství a v neposlední řadě od nevládních organizací specializujících se na oblast odpadového hospodářství.

V POH musíme projednat s kraji, ale vzhledem k nedostatku času by tento postup měl být maximálně zkrácen.

Všechny připomínky budou muset být vypořádány a teprve poté může ministr Ambrozek POH předložit vládě ke schválení. Z těchto informací vidíte, že proces tvorby POH ČR zdaleka není uzavřen a čeká nás ještě hodně práce s jeho dokončením.

A jaké jsou další priority?

V tomto okamžiku je to už zmíněná reforma veřejné správy. S koncem roku končí okresní úřady, které zejména v oblasti životního prostředí byly pilířem výkonu státní správy. Jejich kompetence se "trhají" na pověřené obce s rozšířenou působností a některé přecházejí na kraj. To znamená potřebu komunikace s kraji, kterým přibývá prvoinstanční agendy ve státní správě, potýkají se špatným vybavením a nedostatečným personálním vybavením. Naší povinností je jim nějak pomoci.

Zároveň na kraje padá povinnost metodicky vést pověřené obce. Obávám se, že řada těch obcí ani netuší, jaká je rozšířená povinnost ve výkonu státní správy, která jim přísluší v oblasti životního prostředí. Zatím jsme se dohodli s kraji, že by uvítali, abychom za naši technickou sekci uspořádali jakési porady, či metodické semináře společně pro kraj a pověřené akce. Zde bychom vysvětlili, jakou agendu a jakým způsobem budou vykonávat a pomohli bychom k tomu připravit metodické pomůcky a návody.

Kompetence, které přecházejí na kraj nebo na pověřenou obec, jsou přesně vyjmenovány v zákoně č. 320/2001 Sb. Tam si mohou všichni přečíst přesné výčty, co kraj vykovává, k čemu vydává souhlas atd.

Budeme se snažit jim postupně metodicky pomáhat a předávat zkušenosti okresních úřadů. Jde ale také o zpětnou vazbu -o jakou formu pomoci kraje stojí. V jejich situaci jistě nemá smysl je zahltit spoustou metodik, dopisů a návodů a papírových materiálů -to se nemusí setkat vždycky s úspěchem. Hodně materiálů je například na internetu, takže je možno použít i tuto formu.

V souvislosti s reformou se také hodně hovoří o otázkách převodu dat z evidence odpadů.

Samozřejmě je obava ze ztráty dat při rozdělování agendy okresních úřadů mezi krajské úřady a obce. Existuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 362/2002, o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončení činnosti okresních úřadů. To je obecný návod, jak nakládat se spisy ukončenými či neukončenými a podobně.

V oblasti evidence odpadů je rozluka celkem jasná: evidence jdou za pověřenými obcemi s rozšířenou působností v oblasti státní správy. Věc se trochu komplikuje tím, že termín předání evidence odpadů je k 15. únoru, tedy nedlouho po přechodu kompetencí. Nyní funguje 76 okresů, pověřených obcí bude kolem dvou set. Z toho plyne, že každý okres by měl svou evidenci rozdělit na několik pověřených obcí (tzv. malých okresů). Je otázka, jak se toto povede.

Další závažnou otázkou je, jaká je struktura dat a jaký se používá software. Jistě není nutné, aby měla stejný software poslední pověřená obec a Centrum pro hospodaření s odpady, které evidenci vede, ale musí být spolu kompatibilní.

Myslím že evidence po letech funguje velmi dobře v papírové formě, ale problém je ve zpracování. Jelikož je v zákoně o odpadech hladina 50 kg roční produkce nebezpečných odpadů, které je nutno ohlašovat v celoroční evidenci, vztahuje se povinnost evidence i na malé živnostníky. Od těch není možné vyžadovat jen elektronickou formu, resp. těžko dát takovou povinnost do právního předpisu.

Hlášení jen na papíře však není k ničenu ani shromažďovacímu místu evidence a okresní úřady jimi byly přehlceny. Agendu je proto třeba postupně převádět do elektronické formy, protože jen tak lze údaje vyhodnotit a vyvodit z nich obecnější závěry.

Jarmila Šťastná