Evropská rada chemického průmyslu (European Chemical Industry Council – CEFIC) zveřejnila nedávno interaktivní mapu zachycující plánované a probíhající projekty a investice do nízkouhlíkových technologií, které realizují výrobci chemických látek v EU.
„Chemické odvětví směřuje k největší transformaci ve své historii (…), přecházíme na klimaticky neutrální, oběhový a digitální systém a zároveň na bezpečné a udržitelné chemické látky,“ konstatuje ve své zprávě CEFIC a zveřejněná mapa to potvrzuje. Je v ní zaznamenáno celkem 195 projektů nízkouhlíkových technologií v osmnácti zemích, na nichž se podílí 38 společností. Většina těchto projektů je ve výstavbě, zhruba padesát projektů je zatím ve stadiu plánování. Přitom jsou zachyceny pouze projekty realizované členy CEFIC (členem je i český Svaz chemického průmyslu). Skutečnost zřejmě bude mnohem bohatější.
Pod zastřešujícím pojmem low-carbon technology (nízkouhlíková technologie) se skrývá široká škála různých zařízení: biochemické procesy, zachytávání a ukládání uhlíku a jeho využití, zvyšování účinnosti zařízení, výroba zeleného vodíku a derivátů z něj, chemická i mechanická recyklace, obnovitelné zdroje energie (zejména solární parky) a využití biomasy.
Nejvíce projektů pro low-carbon technologie má podle CEFIC Německo – celkem 38 projektů, z nichž sedm je na výrobu zeleného vodíku, sedm projektů chemické recyklace a další sedm na OZE. Nevelká Belgie a Nizozemsko hlásí každá 31 projektů, většinou na výrobu zeleného vodíku, pro záchyt a využití CO2 nebo solární parky. Francie má čtrnáct projektů na low-carbon technologie, Velká Británie patnáct, Španělsko devatenáct. U České republiky není v mapě zaznamenán žádný projekt z této oblasti, a to i přesto, že podobné projekty se i u nás již chystají. Autoři mapy však zdůrazňují, že rozhodně není úplná, a vyzývají odbornou veřejnost k jejímu doplnění.
Mezi nízkouhlíkovými technologiemi je řada projektů chemické recyklace. Celkem mapa zaznamenává 42 projektů, na nichž se podílí 22 společností, nejvíce je jich v Německu (devět) a ve Francii (sedm projektů).
Pravidelně jde o partnerství nebo společný podnik menší výzkumné a projekční společnosti, která technologii navrhla a po letech testování dovedla do poloprovozu, s velkou chemickou společností (například BASF nebo DOW) jako investorem zařízení v průmyslovém měřítku. Výstavba zařízení pro chemickou recyklaci bývá doprovázena také dalšími technologiemi, jako jsou automatizované dotřiďovací linky pro směsný plast. Nacházíme proto i partnerství s velkými odpadářskými společnostmi.
Podívejme se na některé zajímavé projekty chemické recyklace napříč Evropou:
Chemická recyklace
Investor: ORLEN Unipetrol
V roce 2023 oznámila petrochemická skupina ORLEN Unipetrol, že po třech letech testování připravuje stavbu komerční technologie pro chemickou recyklaci odpadních plastů. Velká pyrolýzní jednotka má stát v Litvínově a ORLEN Unipetrol počítá s investicí dvě až tři miliardy korun. Získávám by měl být olej, který se dá znovu použít v petrochemii i na výrobu paliv. Výstavba by měla začít v roce 2025 a do provozu půjde zařízení v průběhu roku 2027. Letos na jaře již Unipetrol začal s obcemi, městy i odpadovými společnostmi uzavírat memoranda o spolupráci, aby si tak zajistil přísun odpadu ze žlutých popelnic. Technologie by měla primárně zpracovávat výměty z dotřiďovacích linek, které dnes končí na skládkách. Zpracuje jich kolem 20 tisíc tun ročně.
Zpráva Unipetrolu konstatuje, že chemická recyklace není levnější než výroba produktů přímo z ropy. „Byznys spočívá v očekávané poptávce po plastovém granulátu s přídavkem chemicky recyklovaného odpadu,“ říká se ve zprávě. Kromě toho budou města a obce za odběr plastových výmětů budou platit. Výrobce také sází na to, že pyrolýzní olej lze po úpravě hydrogenací přimíchávat do pohonných hmot.
Partnerství pro pokročilou recyklaci plastového odpadu
Investor: MOL, Lummus Technology
Skupina MOL v Maďarsku a na Slovensku spolupracuje se společností Lummus Technology, která vytvořila pokročilou technologii na zpracování plastového odpadu a má rozsáhlé zkušenosti a znalosti v oblasti výroby olefínů a katalytického krakování.
Skupina MOL investovala do recyklace plastového odpadu a nyní má roční kapacitu 40 000 tun kompaundů a regranulátů pro automobilový, stavební a obalový průmysl. Cílem je dosáhnout roční kapacity 100 000 tun plastů, v čemž by měla mít chemická recyklace významný podíl.
Zařízení pro chemickou recyklaci – technologie ReOil Schwechat
Investor : OMV
Mezinárodní ropná, plynárenská a chemická společnost OMV testuje demonstrační závod na recyklaci chemických látek. V roce 2026 by měl začít přechod k závodu v průmyslovém měřítku.
Patentovaná technologie chemické recyklace ReOil® přeměňuje plastový odpad na syntetickou surovinu postupem termického krakování za mírného tlaku a běžných provozních teplot. Pilotní zařízení je v provozu v rafinérii Schwechat od roku 2018. Zpracovává 100 kg použitých plastů na 100 litrů syntetické suroviny za hodinu. Demonstrační zařízení má projektovanou kapacitu 16 000 t/rok.
Za účelem financování tohoto projektu uzavřela společnost OMV svou vůbec první smlouvu o tzv. zelené půjčce. V areálu rafinerie Schwechat se kromě chemické recyklace realizuje řada dalších nízkouhlíkových technologií, jako je výroba a využití zeleného vodíku nebo solární park.
Zároveň buduje OMV v Německu (Walldürn) plně automatickou dotřiďovací linku s kapacitou 260 tisíc tun ročně, která bude zpracovávat směsný plast na surovinu pro procesy chemické recyklace. Celková investice do linky je kolem 170 mil. eur.
Plastics2Chemicals – zařízení pro chemickou recyklaci
Antverpy
Investor: INEOS
Společnost INEOS Styrolution, světový lídr v oblasti styrenů, se spojila se společností Indaver nv, jež má rozsáhlá zpracovatelská zařízení pro odpady v přístavu Antverpy. Cílem je využít procesu Plastics2Chemicals, depolymerizace polystyrenu po skončení životnosti. Demo verze budoucího průmyslového procesu funguje v antverpském přístavu s recyklační kapacitou 15 000 tun ročně.
Další závod s touto technologií plánuje INEOS v Kolíně nad Rýnem (Německo).
Předúprava a zušlechťování zkapalněných odpadních plastů za účelem rozšíření oběhového hospodářství (PULSE)
Porvoo
Investor: Neste
Projekt PULSE (Pretreatment and Upgrading of Liquefied waste plastic to Scale up circular Economy) je součástí aktivit společnosti Neste na podporu recyklace chemických látek.
Technologie bude v provozu v rámci rafinérie ve finském Porvoo. Zkapalněný odpadní plast se podobá surové ropě, obsahuje však nečistoty a chemické látky, které omezují jeho použití, protože vedou k riziku koroze, neefektivnosti procesu a špatné kvalitě konečného produktu. Technologie PULSE tyto nečistoty a látky odstraňuje, což umožňuje rozšířit spektrum odpadních plastů, které lze chemicky recyklovat.
Zařízení na molekulární recyklaci materiálů
Port-Jérôme-sur-Seine
Investor: Eastman
Společnost Eastman oznámila před časem svůj záměr investovat až jednu miliardu dolarů do zařízení na molekulární recyklaci plastového odpadu bohatého na polyester. Závod má být schopen recyklovat až 220 000 tun ročně. První fáze by měla být uvedena do provozu v roce 2026, plné recyklační kapacity dosáhne před rokem 2030.
Závod pro chemickou recyklaci Le Havre
Investor: ExxonMobil, Plastic Energy
Spolupráce ExxonMobil a společnosti Plastic Energy na projektu pokročilé recyklace. Patentovaná inovativní technologie slibuje výrobu polymerů panenské kvality z odpadního plastu. Počáteční kapacita 25 000 tun ročně, v blízké budoucnosti se plánuje rozšíření na 33 000 tun. Zařízení je budováno v sousedství petrochemického komplexu Notre Dame de Gravenchon, který bude produkty chemické recyklace dále zpracovávat.
Hybridní recyklační zařízení Damazan
Investor: Dow, Valoregen
Spolupráce společností Dow a Valoregen na výstavbě největšího hybridního recyklačního závodu ve Francii s kapacitou 70 tisíc tun ročně. Zařízení propojuje mechanickou recyklaci a pokročilé recyklační procesy, jež rozkládají smíšené, těžko recyklovatelné plasty do jejich původní kapalné formy podobné naftě a vyrábějí nové polymery podobné primárním.
Konečným cílem společnosti Valoregen je vytvořit jedinečný ekosystém schopný recyklovat všechny formy plastového odpadu na jednom místě. Společnosti Dow učinila závazek, že do roku 2025 začlení do své nabídky výrobků prodávaných v Evropské unii nejméně 100 000 tun recyklovaných plastů.
Závod pro chemickou recyklaci (hydrotermální) Teesside
Investor: DOW, Mura
Spolupráce chemického koncernu DOW a společnosti Mura na průmyslovém zařízení pro recyklační proces HydroPRS™ (Hydrothermal Plastic Recycling Solution), který využívá superkritickou páru k přeměně plastů zpět na chemické látky a oleje, z nichž byly vyrobeny.
HydroPRS™ dokáže recyklovat všechny formy plastů – včetně vícevrstvých, pružných plastů používaných v obalech, a to na kvalitu vhodnou pro styk s potravinami,
Jde o první závod na světě využívající HydroPRS™. Po dokončení plánovaných čtyř linek bude společnost Mura schopna recyklovat až 80 000 tun plastového odpadu ročně.
V příštích pěti letech plánuje Mura expanzi v Německu, Spojených státech a na asijských trzích s rozvojem recyklační kapacity ve výši jednoho milionu tun po celém světě
Zařízení pro chemickou recyklaci
Grangemouth
Investor: INEOS, Plastic Energy
Další projekt INEOS, který bude využívat stávající rafinérské provozy v britské Grangemouthu. Zařízení má využívat těžko recyklovatelné flexibilní obaly a přetvářet je na materiály pro použití v potravinářských obalech a dalších aplikacích s vysokým hygienickým standardem. Technologie prostřednictvím pyrolýzy přepracovává plasty na tekutou surovinu (tzv. TACOIL), která se používá jako náhrada fosilních materiálů k výrobě plastů určených pro potravinářské a/nebo lékařské účely. Závod je prvním svého druhu ve Spojeném království.
ChemCycling, Ludwigshafen
Investor: BASF
Technologie ChemCycling® od společnosti BASF je založena na pyrolýze. Její produkt – pyrolýzní olej – je dále zpracováván z provozech BASF, konečné produkty pod označením Ccycled® jsou nezávisle certifikovány a mají stejné vlastnosti jako konvenční výrobky. Využívají se ve zdravotnictví, textilní a automobilový průmysli i jako (potravinářské) obaly,
Zařízení je určeno na postkonzumní směsný odpad, který není možné z technologických, ekonomických nebo ekologických důvodů mechanicky recyklovat, jako jsou směsné frakce plastového odpadu složené z různých druhů plastů nebo odpadní pneumatiky.
Technologie byla vyvinuta v partnerství se společnostmi Quantafuel, Arcus, Pyrum a New Energy.
Moderní recyklační zařízení – MoReTec
Wesseling
Investor: LyondellBasell, 23 Oaks Investments
Společný podnik LyondellBasell a 23 Oaks Investments buduje zařízení pro chemickou recyklaci s technologií MoReTec. Poloprovoz s touto technologií již funguje v italské Ferraře.
Závod bude doplněn dotřiďovací linkou pro plastový obalový odpad a bude využívat obnovitelnou energii z větru a biomasy
Newcycling
Merseburg
Investor: MOL, APK
Společnost MOL v rámci partnerství podpoří dostavbu závodu APK v Merseburgu. Tento závod bude sloužit jako pilotní pro inovativní proces na bázi rozpouštědel nazvaný Newcycling®, který umožňuje zpětné získávání vysoce kvalitních materiálů ze složitých vícevrstvých obalů, které nelze recyklovat pomocí běžných recyklačních systémů. Peletovaný recyklát lze znovu použít v náročných aplikacích, jako jsou například flexibilní obaly
Výstavba nové moderní recyklační jednotky, Geleen
Investoři: Sabic, Plastic Energy
Společná technologie využívající odpadní směsný plast pro výrobu suroviny, jimiž jsou cyklické polymery, žádaná surovina chemického průmyslu. Mezistupněm je surovina TACOIL, stejně jako u zařízení společnosti INEOS v britském Grangemouthu.
Ecoplanta
Tarragona
Investoři: Resol, Enerkem, Agbar
Nový závod bude zpracovávat až 400 000 tun nerecyklovatelného tuhého komunálního odpadu na roční produkci 220 000 tun metanolu jako suroviny pro výrobu obnovitelných plastů a biopaliv. Využita bude patentovaná technologie zplyňování, jejímž vlastníkem je společnost Enerkem. Testování probíhalo více než deset let v demonstračním a pilotním zařízení v Edmontonu (Alberta, Kanada). Zařízení v průmyslovém měřítku se buduje také v Varennes (Québec, Kanada).*
Jarmila Šťastná
