Vlastnosti dřevního popela jsou značně variabilní. Proměnlivost vlastností dřevního popela a jeho podílu po spálení je dána vlivem mnoha faktorů, především druhem dřeviny či spalovanou částí stromu (kůra, dřevo, asimilační aparát, pařezy), geografickou polohou zejména ve vztahu k průmyslové výrobě,...
Vlastnosti dřevního popela jsou značně variabilní. Proměnlivost vlastností dřevního popela a jeho podílu po spálení je dána vlivem mnoha faktorů, především druhem dřeviny či spalovanou částí stromu (kůra, dřevo, asimilační aparát, pařezy), geografickou polohou zejména ve vztahu k průmyslové výrobě, průběhem spalovacího procesu, teplotou spalování, technologií odlučování prachových částic, spoluspalování dendromasy s jinými palivy nebo výskytem nečistot (vliv těžební technologie, shromažďování a skladování).
Dřevní popel je jemný, porézní (obr. 1) a silně alkalický (pH 9,5-13) materiál s dobrými sorpčními schopnostmi (plocha aktivního povrchu se v závislosti na obsahu uhlíku v popelu a teplotě spalování pohybuje od 5-105 m2/g). Dřevní popel tvoří celé velikostní rozmezí částic, od nejjemnějšího popílku (0-1 mm) po největší frakce tvořené spečeninami. Objemová hmotnost je 0,27 g.cm-3. Dřevní popel obsahuje mnoho makro i mikroelementů, zejména pak vysoký podíl Ca, K, Mg a P. Obsah dusíku, který během spalování biomasy přechází téměř úplně do plynné fáze, je minimální. Zastoupení jednotlivých prvků v dřevním popelu uvádí tabulka. Dokonalým spálením dřevní hmoty vzniká 2-10 % popele.
Určité riziko mohou představovat těžké kovy obsažené v dřevním popelu. V případě popela z biomasy je z ekologického hlediska závažná především koncentrace Cd a Zn. Množství těžkých kovů vázaných v jednotlivých produktech spalování (podroštový a úletový popel) je významně ovlivněno jejich obsahem ve spalované biomase, chováním těžkých kovů během procesu spalování i způsobem odlučování jednotlivých frakcí popela a způsobem jejich odvádění ze spalovacího zařízení. Koncentrace těžkých kovů je pak zvýšena při spalování dendromasy znečištěné různými příměsmi (např. nátěrovými hmotami).
Těkavé těžké kovy (Cd, Hg, Se, Pb aj.) se koncentrují v jemných částicích popílku zachycovaného v elektrostatickém filtru, tkaninovém filtru, případně v kondenzačním kalu v zařízeních na kondenzaci spalin a limitují tak další využití tohoto popela z hlediska vnosu rizikových látek do životního prostředí. Nejjemnější popílek tvoří kolem 2 až 10 % hmotnosti celkového odpadního popela, přičemž bylo prokázáno, že je v něm obsaženo 30-60 % celkového Cd a 25-50 % Zn obsažených v biopalivu. Proto se obecně doporučuje tuto část popela odděleně shromažďovat a deponovat, případně materiálně zhodnotit (např. výrobou stavebních materiálů). Zbylý materiál, tedy směs podroštového a hrubé frakce úletového popela (popílek z vratných komor a cyklónů pro odloučení největších frakcí), je pak možné využít.
- sk -
