Odpadový systém Molok
První zastavení patřilo výrobnímu závodu firmy Molok Oy ve městě Nokia asi 15 kilometrů západně od Tampere. S vlastní koncepcí kontejneru na sběr odpadů přišel v roce 1990 restaurační podnikatel a zakladatel společnosti Veikko Salli. Cílem bylo zlepšení a zjednodušení nakládání s odpady v jeho společnosti. Na místech sběru se totiž hromadilo značné množství odpadu, jenž obtěžoval okolí zápachem. Navíc se sem stahovala zvířata.
Salli vyvinul metodu hlubokého sběru odpadu do v zemi zapuštěných kontejnerů se značnou objemovou kapacitou. Té je dosaženo tím, že každá horní vrstva zhutňuje odpad uložený pod ní. V podzemí je chladněji, a tak obsah kontejnerů nepáchne. Do uzavřených nádob se také nemohou dostat zvířata.
„Za více než třicet let existence se stal Molok celosvětově známou společností. Zaměstnáváme sto lidí, kteří za rok vyrobí 10 až 15 tisíc kontejnerů. Obrat dosahuje 24 milionů eur. Doposud jsme dodali zhruba 200 tisíc kontejnerů do více než padesáti zemí světa. Největším trhem jsou skandinávské země,“ informoval Marko Penttinen, výkonný ředitel (CEO) společnosti Molok.
Variabilní systémy pro sběr odpadů o různých objemech jsou k dispozici ve dvou řadách: původní Classic s kruhovým průměrem a novější Domino se čtvercovým půdorysem. Skládají se z těla, rámu, víka a zásobníku. Preferované řešení je zcela zapuštěné do země. S ohledem na podloží mohou být kontejnery jen ve hloubce asi 50 cm nebo povrchové.
Molok dnes nabízí 343 kombinací velikostí kontejnerů a vík. Větší jsou určené pro sběr směsného odpadu, plastů, skla a papíru, menší především pro bioodpad a menší lokality. Povrchovou úpravu a design lze podřídit přání zákazníka. Společným jmenovatelem je spodní vyprazdňování zásobníků s pomocí jeřábu na svozové soupravě.
Nakladače Avant a plošiny Leguan
Druhá zastávka byla věnovaná společnosti Avant Tecno Oy se sídlem ve městě Ylöjärvi asi 14 kilometrů na severozápad od Tampere. Byla založená v roce 1991 a dnes je světovým lídrem ve výrobě kompaktních kloubových nakladačů, z nichž mohou být díky více než 200 druhům pracovních adaptérů univerzální nosiče nářadí.
„Uskupení Avant Group tvoří výrobní závody na nakladače Avant Tecno a plošiny Leguan Lifts. K nim přistupují prodejní organizace ve vlastnictví naší společnosti. Avant Tecno zaměstnává zhruba 300 lidí. Generuje roční obrat 170 milionů eur a 85 % produkce je určených na vývoz. Techniku prodáváme v 55 zemích s většinou odbytu v Evropě a Severní Americe. Týdně opustí továrnu 170 strojů, roční produkce je necelých 9000 kusů. Jen ve Finsku s 5,5 milionu obyvatel prodáme za rok tisíc nakladačů.,“ informoval generální ředitel Jani Käkelä.
Katalog zahrnuje osm modelových řad multifunkčních nakladačů v tradičním zeleném „kabátu“. Nejmenší je 200 s motory o výkonech 20 a 25 k. Na ni navazují série 400 (22 k), 500 (22 nebo 28 k), 600 (37 k), 700 (49 k) a nejvýkonnější 800 (57 k). Řada R s výkonem 37 k je určená hlavně do menších zemědělských provozů, elektrickou sérii E pohánějí olověné baterie nebo Li-Ion články.
Využití nakladačů Avant je díky pestré nabídce pracovního příslušenství velmi široké. Uplatní se u zemědělců, chovatelů koní, stavebních firem, zahradnických provozů, měst a obcí, při práci ve sběrných dvorech a kompostárnách, údržbě areálů, v lese, při zpracování dřeva, domácím využití nebo v půjčovnách techniky. Podniky komunálních služeb využívají tyto stroje především pro manipulaci s materiálem, zametání cest, zimní údržbu, včetně vyžínání zelených ploch, nakládání s odpady a mnohé další činnosti.
Společnost Leguan Lifts vyrábí pracovní plošiny od roku 1990. Dává práci deseti zaměstnancům. Na trh putuje zhruba 300 plošin ročně s 80% podílem vývozu. Roční obrat činí 10,5 milionu eur. „Ve výrobním programu máme dva modely samojízdných kloubových terénních plošin s pracovními výškami 13,5 a 19 metrů. Většinu montujeme na pásové podvozky, ale vyrábíme i kolové verze. Nyní kvůli novince, plošině s pracovní výškou 22 metrů, rekonstruujeme montážní linku,“ prozradil ředitel společnosti Leguan Lifts Esa Vuorela.
ZEVO Tammervoima
V zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) asi 12 kilometrů od centra Tampere nás přivítal Mika Pekkinen, generální ředitel provozovatelské společnosti Tammervoima Oy. Úvodem sdělil, že zařízení s koncepcí Waste-to-Energy (WtE), tedy s využitím potenciálu odpadů pro výrobu energie, je na světě víc než 2500. V Evropě jich působí asi 520 a ročně se v nich přemění v energii kolem 100 milionů tun odpadu.
Finsko vyprodukuje za rok celkem 130 milionů tun odpadu. Roční obrat odvětví dosahuje tří miliard eur. Zhruba 3,3 milionu tun tvoří komunální odpad (SKO) s ročním obratem 600 milionů eur. Každý Fin po sobě zanechává stopu v podobě 600 kg SKO ročně. Do energie se v zemi převtělí 56 % této komodity, 43 % se recykluje a kompostuje. Pouhé jedno procento končí na skládce. Ve Finsku působí 10 ZEVO (jedno další je ve výstavbě), v nichž se energeticky využije až 1,9 milionu tun SKO ročně. Vyrobí se z něj kolem 10 % tepla (3 TWh) a 1 % elektrické energie (0,9 TWh) ve Finsku.
„Provoz jsme zahájili v roce 2015. Celková investice činila 111 milionů eur. Ročně zpracujeme 170 000 tun komunálního odpadu, který pochází od asi půl milionu obyvatel Tampere a okolí. Vyrobíme z něj 420 GWh tepelné a 50 GW elektrické energie,“ vysvětlil Mika Pekkinen.
Výroba energie z obnovitelných zdrojů, jejíž potenciál je ukrytý v asi 50 % SKO, vzrostla v regionu o víc než 20 % za současného snižování spotřeby plynu. Emise CO2 přitom klesly o 10 %. Odpad se spaluje za nákladovou cenu a výsledkem je laciné teplo a elektřina pro distributora i obyvatele, k nimž se vrací energie z jejich odpadů.
V srdci Finska
Azyl pro čtvrté a závěrečné setkání poskytla radnice Tampere. Toto poměrně mladé a sympatické město – počtem obyvatel třetí největší v zemi – získalo městská práva v roce 1779. Leží v jihozápadním Finsku asi 180 km severně od Helsinek. Zhruba čtvrt milionu obyvatel (včetně přilehlých oblastí 400 000 lidí) žije na ploše 520 km2. Centrum města je sevřené mezi jezery Näsi (na severu) a jižním Pihä. Mají osmnáctimetrový výškový rozdíl. Spojnicí je dvoukilometrová peřejnatá řeka Tammerkoski, z jejíž energie těžily průmyslové podniky.
„Tampere je srdcem Finska. V poslední době prošlo dynamickým rozvojem, o nějž se zasloužily hlavně univerzity. Údržbou města se zabývají jím zřízené společnosti a dodavatelské firmy. Tento model se velmi osvědčil. Roční náklady na tyto činnosti dosahují 20 milionů eur,“ prozradil ředitel Odboru životního prostředí a rozvoje radnice Tampere dr. Kari Kankaala.
Ve městě je potřeba se postarat o 780 kilometrů ulic a 860 kilometrů chodníků a cyklostezek. K tomu přistupuje například 25 000 světelných bodů. V Tampere se koná spousta kulturních a sportovních akcí, které vyžadují následný úklid. Ročně tady na něj vynaloží 3,5 milionu eur.*
Jan Kroupa
