Z rozhodnutí ministra životního prostředí České republiky RNDr. Libora Ambrozka se Český ekologický ústav změnil na CENIA, Českou informační agenturu životního prostředí. Ředitelem agentury jmenoval Ing. Jiřího Hradce, kterého jsme se zeptali:
Proč došlo k této přeměně a jak se změnila náplň činnosti?
Očekává se od nás, že pomůžeme formálně řídit informační toky v rezortu - když bude ministerstvo potřebovat data pro reporting, informace pro rozhodování, bude mít na koho se obrátit. CENIA pomůže dát dohromady metodiku, stanovit cíle kvality, dát technické standardy, umí to, co se vytvoří, zkontrolovat, archivovat, přebrat. Druhým, a možná ještě důležitějším důvodem jejího vzniku je potřeba interpretovat informace, které vznikají v rezortu.
Měli bychom zachovat kontinuitu stávajících činností a přibrat činnosti nové, které vycházejí z toho, co Český ekologický ústav celá léta dělal. První bod jeho zřizovací listiny byl "provozovat a dotvářet jednotný informační systém o životním prostředí" a účelem vzniku ústavu byl "syntetický výzkum v oblasti ekologie a péče o životní prostředí", to má CENIA naplnit. V novelizovaném zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, je jako jedna z nových povinností aktivní přístup k zveřejňování informací o životním prostředí, zejména elektronickou cestou. Rezort informace na vyžádání zpřístupňuje, ale občan by především potřeboval informace aktivně dostávat. To znamená, že se změnilo pořadí - informace by neměly být primárně na vyžádání.
Můžete říci, o které informace jde?
Jedna z hlavních služeb, které CENIA převzala z Ministerstva životního prostředí, je provoz mapového serveru, na němž postupně přibývají další a další územně vázané informace o životním prostředí. Ke GISovým datům tvořeným v rezortu tak mají všichni přístup "na živo" na internetu. Publikujeme rovněž kolem tří set indikátorů životního prostředí a udržitelného rozvoje, které ukazují stav a dynamiku vývoje životního prostředí v České republice. Připravujeme novou Statistickou ročenku životního prostředí a data z ní dáváme na internet tak, aby byly k dispozici celé časové řady. Chystáme ještě nové produkty, jako například multimediální ročenku životního prostředí, což je produkt zaměřený především na školy.
Smyslem publikování dat je zásobit informacemi všechny cílové skupiny. Dobře definovanou skupinou je státní a veřejná správa, to znamená nejen Ministerstvo životního prostředí, ale i krajské úřady, obce a všichni, kdo tyto informace potřebují ke své práci. Na druhé straně je naším úkolem ekologická osvěta, výchova a vzdělávání, takže máme dodávat informace o životním prostředí do škol. Na konci září budeme publikovat zásadní informace o hlavních znečišťovatelích životního prostředí, jelikož provozujeme integrovaný registr znečišťování.
Kde a jak data získáváte?
Informace o životním prostředí se sbírají na 14 rezortních organizacích životního prostředí, na ostatních rezortech a také na krajských úřadech. Nechceme však přebírat primární údaje, cílem je získávat již zpracované údaje, ke kterým jsme schopni dodávat přidanou hodnotu.
Statistické ročenky poskytují tvrdá fakta o životním prostředí i z dalších oborů. Chybí interpretace dat v souvislostech.
Jak je to s informačním systémem odpadového hospodářství?
Tento systém, který sbírá informace o produkci a nakládání s odpady a obaly, se buduje. V rámci tohoto systému se dosáhlo dohody s dalšími rezortními organizacemi tak, aby se informace o skládkách odpadů, o pohybu nebezpečných odpadů, které byly na sedmi resortních organizacích, integrovaly do jednoho právě budovaného informačního systému. Je velmi zajímavé sledovat trendy a hledat jejich vysvětlení - v tomto vysvětlení je ostatně zdroj opatření k minimalizaci odpadů.