NKÚ prověřoval využití peněz státu a Evropské unie na podporu opatření pro ochranu a péči o přírodu a krajinu. Kontrola se zaměřila zejména na působení MŽP a Agentury ochrany přírody a krajiny v letech 2019 až 2021, tedy za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). V případě unijního programu Životní prostředí 2014–2020 nebudou podle NKÚ splněny ze sedmi ukazatelů úrovně plnění cílů dotací čtyři. "Nesplní se tak například předpokládaný počet opatření k omezení nepůvodních druhů, opatření pro podporu druhů a stanovišť a opatření k předcházení, minimalizaci a nápravě škod působených zvláště chráněnými druhy," sdělila mluvčí kontrolorů Hana Kadečková.
"Lze konstatovat, že přestože plnění indikátorů je aktuálně nízké, bude na konci programu u většiny indikátorů výrazně vyšší. Většina projektů totiž vykazuje plnění indikátorů až při předložení závěrečné zprávy o realizaci po ukončení celého projektu, neboť k dosažení cílové hodnoty dochází až po realizaci všech jeho částí," reagovala na prověrku mluvčí MŽP Lucie Ješátková. Pro další programové období od roku 2021 je podle ní už kladen důraz na realističtější nastavování ukazatelů. "Za klíčové však považujeme to, že NKÚ neidentifikoval žádné peněžní prostředky, které by byly vynaloženy neúčelně," doplnila Ješátková.
U národního programu "Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny – od r. 2019" nebude splněno šest z osmi cílů. U Programu péče o krajinu, který je podle NKÚ nejvýznamnějším neinvestičním národním dotačním programem v této oblasti, pak ministerstvo dokonce vůbec nestanovilo kritéria pro jeho hodnocení. "Nesledovalo přínosy poskytnutých peněžních prostředků, a nemůže tedy vyhodnotit, zda podpora ve výši 759 milionů Kč přispěla ke zlepšení stavu přírody a krajiny," uvedla Kadečková.
Ministerstvo ale k Programu péče o krajinu uvedlo, že nelze stanovit přesné ukazatele pro hodnocení projektů. "Interpretace NKÚ vychází z předpokladu, že příroda je jednoduchý mechanický systém a lze přesně stanovit, jak se bude v příštím roce vyvíjet," sdělila mluvčí MŽP.
Kontroloři také kritizovali to, že ministerstvo nevyužívalo předkupní právo při prodeji přírodně cenných pozemků. "V kontrolovaném období let 2019 až 2021 obdrželo MŽP v rámci předkupního práva státu sedm nabídek ke koupi pozemků, nacházejících se v národních přírodních rezervacích nebo památkách. U tří z těchto nabídek nedodrželo MŽP zákonnou 60denní lhůtu k vyjádření, ačkoli mělo o výkup pozemků zájem. Stát tak některé pozemky v přírodně cenných lokalitách nevykoupil," sdělila mluvčí NKÚ. Ministerstvo však tvrdí, že v letech 2019 až 2021 ještě legislativa neumožňovala podávat zápis předkupního práva státu do evidence katastru nemovitostí.*
-čtk-
