Zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a Svazu vodního hospodářství (SVH) představili společně takzvaný Poziční dokument, který stanovuje osm cílů vodohospodářství v Česku na období od roku 2021 do roku 2030. „Je to historicky poprvé, co se podařilo vodohospodářům napříč jejich kompetencemi si společně sednout, a na čistě odborné a apolitické úrovni sestavit cíle a úkoly na období deseti let, které by se měly stát zárukou toho, že i za deset let a v dalším období bude vodárenství v České republice plnit všechny funkce, které od něj společnost očekává,“ řekl Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR.
„Tímto dokumentem jsme reagovali na aktuální situaci, a to nejen hydrologickou, ale také legislativní a politickou. Má velký potenciál k tomu, aby s ním pracovali všichni naši členové, a byli bychom rádi, aby ho využily ke svým strategiím i jednotlivé resorty. Měli bychom tak mít zajištěnou jednotnou rétoriku k řešení hlavních problémů do roku 2030,“ dodal Petr Kubala, předseda představenstva SVH ČR a jeden z autorů dokumentu.
Společný dokument vychází z Evropské vodní charty, schválené Radou Evropy 6. května 1968 ve Strasburgu. Ta ve dvanácti bodech přesně popisuje, jaký má voda význam pro společnost a pro život. Poziční dokument vymezuje a konkrétně rozvádí osm základních oblastí, jako je (1) poskytování bezpečných a spolehlivých vodohospodářských služeb, (2) ochrana vodních zdrojů jako zranitelného strategického zdroje, (3) podpora hodnoty vodohospodářských služeb k zajištění dlouhodobě udržitelného financování, (4) posun k vodohospodářským službám, které jsou šetrné ke zdrojům a jsou klimaticky neutrální, (5) posílení ochrany vodních zdrojů a odolnosti vodohospodářských služeb z hlediska přírodních katastrof, vývoje klimatu, ekonomiky, legislativy a dalších bezpečnostních rizik, (6) podpora vody v oběhovém hospodářství, (7) motivace k inovaci a inspirování profesionálů ke splnění současných i budoucích výzev a také (8) správa dlouhodobých aktiv v rychle se měnícím prostředí.
Voda v číslech podle EurEau
• Celkový objem dodávek vody v Evropě činí zhruba 45,9 miliardy kubických metrů za rok.
• Obyvatel Evropy spotřebuje v průměru asi 124 litrů vody za den. Průměrná domácnost tak spotřebuje přibližně 105 kubických metrů ročně.
• Celková délka sítě potrubí pitné vody v Evropě je 4,3 milionu kilometrů. To představuje jedenácti násobek vzdálenosti od Země na Měsíc.
• V roce 2018 vyprodukovaly všechny evropské čistírny odpadních vod nejméně 8,67 milionu tun kalů.
• Členové EurEau znovuvyužili během jednoho roku 11 518 kubických metrů přečištěných odpadních vod, které posloužily většinou jako zálivka v zemědělství nebo jako chladící voda pro výrobu energií.
Legislativní změny na unijní úrovni, týkající se snižování emisí či zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, mají na oblast vodního hospodářství větší vliv, než se na první pohled může zdát. „Například metanová dohoda, akční plán pro oběhové hospodářství, akční plán pro nulové znečištění nebo strategie pro farmaceutické látky, a tak dále. Ačkoliv souvislost nemusí být přímá, zcela jistě mají tyto oblasti dopad na vodovodní a kanalizační služby, a uvidíme, jak se budou do našeho oboru promítat, řekl Bertrand Vallet z evropské federace národních asociací vodohospodářů EurEau.
Konkrétně na provozovny a zařízení vodohospodářských služeb dopadají požadavky evropské dohody Green Deal například tlakem na zvýšení energetické účinnosti provozů, využívání i výrobou energie z obnovitelných zdrojů, na podporu oběhového hospodářství a minimalizaci skleníkových plynů.
U posledně zmiňovaného však EurEau upozorňuje, že stejně jako v jiných oborech, je i v sektoru vodárenství nutné rozlišovat mezi přímými emisemi, jako třeba oxid dusný, metan nebo oxid uhličitý z degradace nebo spalování kalů, a nepřímých emisí, které pocházejí z výroby spotřebované energie nebo chemikálií. Prvním krokem by tak podle federace mělo být přesné vyčíslení emisní stopy v tomto odvětví, ale monitorování ve všech státech zatím není příliš spolehlivé.
Jak připomněl člen představenstva SOVAK ČR a zároveň český zástupce EurEau Ondřej Beneš, podle již přijatého principu Taxonomie budou od ledna příštího roku při čerpání dotací a realizaci investic do vodohospodářské oblasti projekty hodnocené podle jejich environmentálních dopadů. Náklady na plnění podmínek Green Deal podle stávajících odhadů činí podle Beneše 260 miliard eur. I když se nutnost transformace ekonomik dotkne zejména oblasti energetiky, dopad bude mít plnění této dohody i na obor vodárenství, který je mimo jiné významným producentem skleníkových plynů. Lze podle něj předpokládat, že to ohrozí konkurenceschopnost oboru vodárenství a služeb. „Myslím, že nejsme schopni absorbovat požadavky které jsou stanoveny v této výši. To ale neznamená, že se zastavíme a nebudeme dělat vůbec nic. Nicméně v rámci aplikace balíčku předpokládám, že se obecně bude snižovat konkurenceschopnost výroby v rámci České republiky,“ řekl Beneš.*
Vodovody a kanalizace v Česku
• 86,1 % obyvatel ČR bydlí v domech trvale napojených na kanalizaci.
• 94,6 % lidí je v Česku zásobováno vodou z vodovodů.
• Délka tuzemské vodovodní sítě činí 79 104 kilometrů, délka kanalizační sítě má 49 680 kilometrů.
• V Česku je 2 795 čistíren odpadních vod, které mají dohromady kapacitu 4 249 704 kubických metrů denně.
• Tuzemské čistírny odpadních vod vyprodukují ročně 192 393 tun kalů.
Na šetrné zacházení s vodou myslí také návrh programového dokumentu OPŽP na roky 2021 až 2027, který nedávno schválila vláda. Mezi priority program řadí totiž příspěvky na projekty pro zadržení vody v krajině, zachycení a využití srážkové vody, ale i úprav odtoku a zvýšení kvality vody. Zhruba 115 000 lidí v Česku tak může podle dokumentu získat lepší přístup k pitné vodě. Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana je novinkou větší důraz na komplexní projekty. To žadatelům umožní řešit více záměrů v jedné žádosti. „V praxi to bude fungovat tak, že například u veřejných budov bude možné zkombinovat dotace na zateplení, úpravu vnitřních prostor, osvětlení s podporou na vybudování zelené střechy nebo nádrže na dešťovou vodu, a následně ji využívat na zavlažování nebo splachování toalet,“ řekl Valdman.
Na zdroje pitné vody a domovní čistírny také poputuje dohromady 750 milionů korun z dotací Ministerstva životního prostředí. Resort nabídne konkrétně 450 milionů korun na vybudování zdrojů pitné vody a dalších 300 milionů korun na pořízení domovních čistíren vody. Zájemci mohou podávat žádosti už od letošního listopadu.
O dotaci mohou podle žádat obce, dobrovolné svazky obcí, obchodní společnosti a zájmová sdružení právnických osob – vlastníci veřejných vodovodů a kanalizací, kteří jsou z více než 50 procent ovládáni obcemi, městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Resort uvedl, že v minulých dvou výzvách bylo přijato přes tisíc žádostí s požadavkem na podporu 1,4 miliard korun a většina z nich je schválena.
Díky současné dotaci by mělo být pořízeno přes 3000 domovních čistíren pro více než 10 000 obyvatel. Současná výzva je čtvrtá v pořadí, z dosud schválených žádostí má být podle ministra instalováno 2700 domovních čistíren.
Do 7. ledna příštího roku mohou obce také ještě žádat o dotaci na stavbu vodovodních a kanalizačních přípojek či sjezdů ke stavebním pozemkům určeným pro výstavbu bytových a rodinných domů. Ministerstvo pro místní rozvoj má na to připraveno 180 milionů korun, přičemž maximální výše dotace na jeden stavební pozemek je 150 000 korun.
Ministerstvo tak chce prostřednictvím výzvy pomoci obcím s rozšířením nabídky zainvestovaných pozemků pro následnou stavbu domů, a podpořit tak atraktivitu venkova pro bydlení.
Oprávněným žadatelem o dotaci je obec a pro její výši je rozhodující počet vyprojektovaných přípojek nebo sjezdů k pozemkům. Každý pozemek přitom musí být přímo napojený na nově budovanou technickou infrastrukturou, která je předmětem dotace, uvedl resort.
Podle něj obce nemohou žádat o dotaci na dokončenou stavbu, nicméně si o ni mohou požádat na infrastrukturu, jejíž stavba byla zahájena. Lhůta pro ukončení realizace a financování akce je do 31. října 2023, doplnilo ministerstvo.
-sol-
Článek z časopisu Odpady, č. 12/2021
