Spalovnu chce vystavět společnost Teplárna České Budějovice v průmyslovém areálu Vráto na východním okraji města. Nahradí dosluhující uhelnou výtopnu, kterou už teplárny nechtějí po roce 2024 provozovat. Jejich cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.
Dlouhodobá perspektiva
Na výstavbu ZEVO se České Budějovice připravují již několik let. Výstavba nového zdroje, v němž by se k výrobě tepelné a elektrické energie využíval komunální odpad, je součástí Strategie pro zelené město, přijaté v roce 2020, která určuje podnikatelskou koncepci městské teplárny v období 2020–2048. „V našem městě budeme fosilní paliva postupně nahrazovat dostupnými obnovitelnými zdroji. Současně můžeme celý kraj připravit na zákaz skládkování výhřevných odpadů, který na základě evropské legislativy nastane k roku 2030. Vedle komunálního odpadu budeme využívat také biomasu v podobě dřevní štěpky a zcela bezemisní teplo z horkovodu, který ho do naší sítě přivede z temelínské elektrárny,“ uvedl při představení Strategie Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic.
Čistší město
Zatímco dnes produkují provozy Teplárny České Budějovice emise CO2 ve výši 300 000 tun ročně, po realizaci klíčových projektů Strategie by mohly klesnout přibližně na 55 tisíc tun za rok. Optimistické scénáře dokonce slibují, že by se mohly dostat až do záporných hodnot díky ukončení spalování fosilních paliv (hnědé uhlí a zemní plyn) a odklonu odpadů ze skládek.
Významné by mělo být omezení produkce skleníkových plynů. Spalovna (ZEVO) bude jako palivo využívat zbytkový směsný odpad, dále nerecyklovatelný podíl, který zůstává po vytřídění recyklovatelných složek. V Česku nyní vesměs končí na skládkách. Tento odpad má relativně vysoký podíl organických látek, takže z něj v podmínkách skládky vzniká metan – až 25krát agresivnější skleníkový plyn než CO2. Omezení skládkování tedy přispěje k významnému snížení jeho produkce. Od vybudování spalovny si město slibuje také pokrytí části energetické spotřeby města a garanci stabilních cen při dodávce tepelné energie, což je v tomto okamžiku, při raketově rostoucích cenách plynu i dalších zdrojů, rozhodně žádoucí.
Synergické efekty
Propojení městské teplárny a spalovny má svou logiku i z dalšího úhlu pohledu: pro ekonomickou efektivitu spaloven je klíčové napojení na centrální zásobování teplem. Teplárna České Budějovice provozuje rozsáhlou distribuční síť, na níž je napojeno více než 29 tisíc domácností a 250 firem, a ročně prodá kolem 1500 terajoulů tepla. „České Budějovice jsou přirozeným středem regionu a místní potenciál pro celoroční využití vyrobených energií nabízí logickou šanci na optimalizaci všech souvisejících nákladů včetně těch logistických,“ uvedl před časem v tisku Václav Král, předseda představenstva teplárny.
Společnost Teplárna České Budějovice, která je ve stoprocentním vlastnictví města, založila na počátku roku 2021 dceřinou společnost ZEVO Vráto, a. s., která se postupně stala subjektem veřejnoprávních řízení spojených se stavbou nového zařízení. Toto uspořádání podle primátora umožňuje, aby od počátku byly všechny kroky transparentní, ať se jedná o budoucí majetkové poměry, náklady či výnosy projektu. Do budoucna není vyloučen ani vstup dalších akcionářů, kterými mohou být jiná jihočeská města či obce.
Technické podmínky
Roční kapacita plánované spalovny je 160 tisíc tun ročně, z toho 113 tisíc tun odpadu komunálního, zbytek by měl tvořit vhodný živnostenský odpad. Jelikož bylo celkové množství energeticky využitelných odpadů v jižních Čechách vyčísleno na 300 tisíc tun, není to rozhodně kapacita zbytečně veliká.
Při provozu 8000 h/rok bude nová spalovna dodávat kolem 50 tisíc MWh/rok a 630 000 GJ/rok tepla. Měla by zvládnout zpracovat odpad s výhřevnosti mezi 7 až 14 GJ/t. S průměrnou výhřevností 10 GJ/t bude využívat 20 tun odpadu za hodinu. Její energetická účinnost dosáhne kolem 83 % (stanoveno podle přílohy č. 7 k zák. č. 541/2020 Sb.).
Po spálení odpadu vznikne zhruba 40 tisíc tun škváry, která je nyní zařazena jako ostatní odpad. Ve světě se již vcelku běžně tento materiál využívá jako příměs stavebních materiálů nebo pro podsypy. U nás to zatím není možné, škváru lze však využít například při rekultivacích skládek. Dále v ZEVO vznikne zhruba 10 tisíc tun popílku a zbytků z čištění spalin, které jsou kvalifikovány jako nebezpečný odpad a skončí na specializované skládce.
Pozitivem je zisk přibližně 4000 tun železa, získaných ze škváry magnetickou separací.
Stavební náklady spalovny byly před časem odhadnuty na 2,8 miliardy korun. Vzhledem k vývoji cen se však dá nyní očekávat jejich výrazné zvýšení. Stavět by se mělo začít v roce 2024, naplno pracovat by ZEVO mělo od sezony 2029/2030.
Náročná doprava
Samostatnou kapitolou je přeprava odpadů do ZEVO. Z Českých Budějovic se budou odpady svážet přímo. Aby však mohla spalovna fungovat jako regionální zdroj, bude nutné zajistit přepravu odpadů nejširšího okolí. K zefektivnění této přepravy má sloužit síť tří nebo čtyř kapacitních překládacích stanic. Do nich budou svážet odpad místní svozové vozy a přeprava do ZEVO bude zajištěna velkokapacitními kontejnery. Překládací stanice mohou být zřízeny například v areálech stávajících skládek, případně i jinde – to bude záviset na ekonomickém vyhodnocení provozu.
Ministerstvo životního prostředí v posouzení EIA požaduje také prozkoumání možnosti dopravy zhruba třetiny odpadů po železnici. Odpovídá tak na vcelku oprávněné argumenty obyvatel v okolí stavby. Například členka spolku TGM novevrato.cz Eva Semančíková říká: „Tolik směsného odpadu, který bude potřebovat k provozu, se bude muset dovézt a zároveň navíc zhruba třetina z tohoto množství se bude muset naopak odvézt ve formě strusky a popílku. Obáváme se tedy nepřiměřené hlukové a dopravní zátěže v území a související produkce emisí ze silniční dopravy. Podle údajů o plánovaném počtu kamionů, bude zřejmě do spalovny každých osm minut přijíždět nebo z ní naopak odjíždět jeden kamion. Slibovaná železniční doprava zřejmě zůstane jen na papíře,“ shrnula své obavy.
Proti výstavbě spalovny se v místě zdvihl silný odpor, jak je ostatně v Česku zvykem. MŽP dostalo 17 vyjádření z obcí, úřadů, spolků i od běžných občanů. Záměr Teplárny České Budějovice naopak podpořili českobudějovičtí i krajští zastupitelé. Podle ředitele teplárny Václava Krále bude zařízení využívat nejmodernější technologii a stavba na brownfieldu nezabere žádnou zemědělskou půdu. Dopravní obslužnost bude podle něj obstarávat hlavně blízká budoucí dálnice D3.
Potřebujeme ZEVO?
Proti novému ZEVO aktivně vystupuje spolek Arnika. Podle Bc. Sarah Ožanové, koordinátorky projektů v programu Toxické látky a odpady, je spalovna předimenzovaná, takže by se odpad musel dovážet i ze zahraničí. Odborníci uvádějí, že kapacita spalovny, aby byla ekonomicky smysluplná, je kolem 100 tisíc tun ročně. Plánovaná kapacita ve Vrátě proto není nijak závratná a s přepravou odpadu ze zahraničí se nepočítá, ani ho neumožňuje zákon.
V materiálech Arniky se v souvislosti se ZEVO opakovaně objevují obavy z emisí znečišťujících látek do ovzduší, zejména dioxinů. „V dokumentaci chybí informace o složení zbytků po spalování odpadů, které bude spalovna produkovat a které obsahují nebezpečné toxické látky, dokumentace má nedostatky v hodnocení zdravotních dopadů spalovny a také v nastavení monitoringu toxických látek v jejím okolí,“ uvádí Ožanová. Posudek EIA proto po předkladatelích požaduje, aby v další fázi povolovacího řízení předložili návrh na monitoring emisí bromovaných dioxinů ve vyčištěných spalinách ze ZEVO, vypouštěných do vzduchu. Silný odpor k budování zařízení na energetické využití odpadů je v jistém smyslu českým fenoménem. V Evropě nyní funguje kolem 500 ZEVO a tato zařízení běžně pracují v centrech měst (Vídeň, Kodaň). Průměrná kapacita ZEVO na osobu dosahuje například ve Švédsku 591 kg/osoba/rok, v Dánsku 587 kg/os/r, Švýcarsku 466 kg//os/r. Průměr v České republice je 75 kg//os/rok. Nutno dodat, že zejména severské země jsou zároveň na špičce třídění a recyklace využitelných složek.
Obnovitelný zdroj
Z definice směrnice Evropského parlamentu 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá, že energie původem ze směsného komunálního odpadu je částečně obnovitelná, jelikož část je tvořena biologicky rozložitelným odpadem (tedy organickým uhlíkem). Zbytek připadá na tzv. fosilní uhlík, který se v odpadu nachází především v podobě plastů. ZEVO je tak díky získávání energie z biologické složky odpadu považováno za alternativní zdroj energie, s významným přínosem k dekarbonizaci lokální energetiky. Využitím tepla vyrobeného v ZEVO pro vytápění či chlazení budov nebo dodávky technologické páry výrobním podnikům se tento efekt ještě zvýrazňuje.
Web společnosti ZEVO Vráto označuje plánovanou spalovnu za nové energetické srdce zeleného města, které vytvoří integrující prvek budoucího oběhového hospodářství jižních Čech a představuje tak příležitost k efektivnímu uvedení principů cirkulární ekonomiky do praxe.
-jst-
