Část poplatku z vytěžených nerostů by měly dostávat podle Senátu také kraje, v nichž je těžba prováděna. Horní komora tak doporučila upravit novelu horního zákona, kterou vrátila sněmovně k novému projednání. Změnou by si měly polepšit například Ústecký a Karlovarský kraj. Nyní je poplatek rozdělen mezi stát a těžbou dotčené obce.
U hnědého uhlí nyní získávají obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Nově by podle Senátu měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně," uvedl senátor STAN Miroslav Balatka. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se změnou nesouhlasil.
Novela ruší pětiletou fixaci na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů, přičemž stávající sazby budou platit do konce roku. Podle Senátu by rozhodnutí vlády o úpravě sazeb mělo být vždy podmíněno komplexním zhodnocením dopadů regulace na podnikatelské prostředí.
Novela má také prodloužit lhůtu, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, až do poloviny roku 2030. Horní komora odmítla návrh senátora za Zelené Ladislava Kosa, aby zachovala lhůtu pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022 a pro zbytek nerostů do 30. června 2025.
Prodloužení termínů dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Hnutí Duha považuje za nutné zachovat termín převedení peněz na rekultivace do 30. června 2022, aby bylo omezeno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát.
Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.*
(ČTK)
