Časopis Odpady: Zákon o odpadech jasně ukazuje, jak se má odpadové hospodářství změnit

Co do praxe přinese nová odpadová legislativa, která prošla až k podpisu prezidenta bez senátních připomínek? Co si ministerstvo životního prostředí myslí o výtkách, že nahrává monopolu ve sběru obalů? A jakou dohru ještě bude mít kontroverzní poslanecký návrh, který odpustí skládkařům nevybrané poplatky? Na tyto a další otázky jsme se ptali ředitele odboru odpadů ministerstva Jana Maršáka.

Často slyším, že odpadáři mají obavy z toho, jak budou vypadat katalogy a prováděcí předpisy k zákonům. Byla to i jedna z výtek senátorů, kteří zákony loni v listopadu původně vrátili sněmovně. Jak to aktuálně vypadá se vznikem předpisů?

V souvislosti s novou legislativou pro odpady, výrobky s ukončenou životností a obaly připravujeme celkem šest vyhlášek. Jde o vyhlášku o katalogu odpadů a hodnocení jejich nebezpečných vlastností, vyhlášku k novele zákona o obalech a dále vyhlášky k asfaltům, autovrakům, elektroodpadům a nakládání s odpady. Pět z nich jsme již poslali do meziresortního připomínkového řízení. Vyhláška o Katalogu odpadů je již dál, respektive po projednání na příslušné komisi Legislativní rady vlády. Určitě je naší prioritou projednat prováděcí předpisy co nejdříve, aby všechny subjekty znaly i veškeré podrobnosti související s novou legislativou.

Jednou z kritických připomínek k nové legislativě byl hrozící nedostatek času na to, aby se jí všichni přizpůsobili. Konkrétně jde například o přípravu nových smluv, o úpravy interních systémů nebo softwarů. Jak na tohle nové zákony myslí?

Pro důležité oblasti jsme stanovili zmíněná přechodná období, aby se všichni stihli přizpůsobit. Je jich celá řada, například jsou stanovena přechodná období pro úpravy povolení pro jednotlivé typy zařízení. Pro obce je důležité přechodné období, které uvádí, že nastavení poplatku pro občany mohou mít ještě v roce 2021 podle stávajících pravidel, nově se musí poplatek nastavit až pro rok 2022.

Kromě toho se soustředíme i na metodickou podporu obcím a krajům, aby přechod na novou legislativu byl co nejhladší. První informace jsme poskytli již v prosinci a další budou následovat v lednu. Samozřejmě počítáme s tím, že se budou postupně objevovat další dotazy, takže na metodikách budeme pracovat průběžně v roce 2021.

Podle některých kritiků chybí v nových zákonech reálný plán toho, co se bude dít ohledně skládkování po roce 2030. Můžete to okomentovat?

Tak to není, ministerstvo má jasný plán a realizuje ho. Jde o kombinaci legislativních, strategických a finančních nástrojů. Zákon o odpadech jasně ukazuje, jak se má odpadové hospodářství změnit, abychom neměli v roce 2030 potíže při omezení skládkování. Horizont deseti let je podle nás dostatečný k vybudování odpovídající infrastruktury, která skládky z větší části nahradí. Skládky budou fungovat i po roce 2030, bude na ně ale směřovat významně méně odpadů než doposud.

Bude se také aktualizovat Plán odpadového hospodářství ČR a bude připraven Strategický rámec oběhového hospodářství České republiky 2040 „Cirkulární Česko 2040“. Zároveň operační program Životní prostředí chystá nové programovací období 2021–2027, kde budeme opět odpadové hospodářství podporovat v jeho přechodu na hospodářství oběhové.

Senátu se nelíbil návrh poslanců Antonína Staňka a Jana Zahradníka, který by znemožnil zpětné vymáhání poplatků za ukládání odpadů na skládky. MŽP s připomínkou senátorů sice souhlasilo, ale díky tomu, že je sněmovna nakonec přehlasovala, prošel i tento sporný bod. Co v praxi přinese?

Ano, souhlasili jsme s vypuštěním tohoto kontroverzního pozměňovacího návrhu a už od začátku tvrdíme, že je velmi problematický. V tuhle chvíli je ale těžké předvídat, jak bude toto ustanovení v praxi fungovat. Bohužel je to něco, co nyní nemohu blíže komentovat. Rozhodovat budou soudy, to nepochybně.

Podle nového zákona o obalech by sběrná místa, která musí pokrývat autorizovaná obalová společnost, musela být v 90 procentech obcí. Je skutečně tak důležité jejich počty navyšovat, když jsou Češi už teď podle statistik jedni z nejlepších v třídění odpadů v EU?

Zahušťování sběrné sítě je nezbytné pro plnění ambiciózních recyklačních cílů, které máme plnit již od roku 2025. Dali jsme do zákona o obalech i parametr docházkové vzdálenosti, který je rovněž důležitý pro ochotu obyvatel třídit. Ohledně toho, jak Češi třídí, je ovšem nutné rozlišovat právě obalové odpady a celý komunální odpad. U obalů teze o dobrém třídění platí, u komunálního odpadu vidíme ještě značné rezervy. MŽP jako regulátor má zájem na tom, aby systém plnil zvyšující se požadavky, to znamená, aby výrobci plnili své povinnosti a obce měly zájem na systému participovat.

Co říkáte na výtku některých odborníků z praxe, že tato povinnost jen posílí monopolní pozici stávající autorizované obalové společnosti EKO-KOM?

Novela zákona o obalech přináší jasná kritéria pro vstup nových autorizovaných obalových společností (AOS) na trh. Po dlouhé diskuzi byly zvoleny určité podmínky k pokrytí obyvatel a území tak, aby byly splnitelné, ale zároveň, aby zde nevznikaly fiktivní AOS, které by pouze od výrobců inkasovaly finanční prostředky, ale již nebyly připraveny se postarat o zajištění jejich povinností. To by mohlo znamenat poškození obcí, výrobců a státu.

Vstupní kritérium jsme proto nastavili tak, aby měla nová obalová společnost smlouvy s minimálně 25 procenty obcí a ne rovnou celostátní systém, jak vyžadoval předchozí zákon. Obalová společnost také může využívat už existující sběrné systémy, takže vůči možným žadatelům je to podle nás naopak vstřícný krok.

Překvapilo vás, když se Senát původně rozhodl odpadový zákon poměrně radikálně odložit a zákon o obalech dokonce rovnou zamítnout?

Ani ne, překvapením by spíše bylo, kdyby Senátem prošly zákony ve sněmovní verzi. Důležité však je, že zásadní věci, které jsme do zákona vložili a o které jsme usilovali, zůstaly zachovány. To znamená zákaz skládkování, navyšování skládkovacích poplatků a recyklační cíle v zákoně o odpadech a také zpřísnění požadavků na kolektivní systémy a ekomodulace v zákoně o obalech a zákoně o výrobcích s ukončenou životností. Jen to potvrzuje fakt, že jsme našli společnou řeč a vytvořili životaschopnou legislativu. Je to satisfakce, protože jsme ukončili dlouholetou práci a ten výsledek je podle mého opravdu dobrý. Důležité je, že Česká republika má schválenou novou moderní komplexní legislativu pro odpady, obaly a výrobky s ukončenou životností.

Anna Soldatova

Rozhovor z časopisu Odpady, č.01/2021*