Případ žádosti o doměření nevybraných poplatků za skládky v Čáslavi a Benátkách nad Jizerou dostal k řešení Úřad Středočeského kraje. Na údajné chyby společnosti AVE CZ upozornila loni v létě Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která ji uložila dvoumilionovou pokutu za nepravdivé údaje v hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2016 a 2017. Čáslavská radnice se proto obrátila na kraj s žádostí o řešení situace. AVE pochybení odmítá.
„V současné době není ve správním řízení s původci odpadu vydáno pravomocné rozhodnutí, proto není možné poskytnout podrobnější informace. Řízení je nyní stále ve fázi prověřování,“ uvedla vedoucí oddělení nakládání s odpady z Odboru životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje Marie Stáňová. Na dotaz, zda krajský úřad kontroluje, jestli jsou poplatky za uložený odpad na skládkách ve Středočeském kraji vybírány dle zákona, ale odpověděl úřad novinářům poměrně vyhýbavě: „Pravomoc kontrolovat placení poplatků za uložení odpadu na skládku, kterou má krajský úřad, souvisí s jeho dalšími kompetencemi. Tyto kompetence jsou - uložit původci odpadů zaplatit poplatek, pokud původce poplatek ve stanovené výši nezaplatí (§ 78 odst. 1 písm. d/) a uložit provozovateli skládky povinnost zaplatit vybraný poplatek příjemci odpadu, pokud tento poplatek neodvede ve stanovené lhůtě příjemci (§ 78 odst. 1 písm. u/),“ zní vyjádření kraje, který vysvětluje, že dřív, než vydá jakékoliv rozhodnutí, musí celou věc ověřit: „…Je zřejmé, že kontrola placení poplatků ze strany obce je prvotní a dojde-li obec k závěru, že původce nebo provozovatel zařízení porušili svoji povinnost, obrátí se na krajský úřad s návrhem na vydání rozhodnutí.“
Podle zjištění ČIŽP ohlašoval provozovatel odpady pod jiným kódem, a tím se jich zbavoval. Firma tím pádem za odpad, vykázaný jako technologické zabezpečení nevybírala od původců příslušný poplatek. Pro sebe tedy žádné peníze nezadržovala, ale podle dotčených radnic tak mohla záměrně získávat konkurenční výhodu. Zároveň však zainteresovaná města mohla přijít o nemalé částky, jelikož za tunu odpadu uloženého na skládku by obec, v jejímž katastru se deponie nachází, měla inkasovat 500 korun. V případě Čáslavi šlo podle Inspekce za dva uvedené roky o 546 131,32 tuny odpadů a v Benátkách nad Jizerou se tak chybně zaevidovalo 205 293,53 tuny různých druhů odpadů.
Opakující se případy
Spolu s čáslavskou radnicí se na kraj obrátilo se stejnou žádostí také město Hořovice. Podobným postupem se budou nejspíš řídit i v Benátkách nad Jizerou, kde ale vedení města zaujalo spíš zdrženlivější postoj. Podle tamního starosty Karla Bendla (ODS) nemá radnice na intenzivní prověřování dokumentů dostatek pracovníků, vzhledem k tomu, že na rozdíl od Čáslavi se nejedná o obec s rozšířenou působností, a musí tak rozhodovat, jak velké náklady si může dovolit do případu investovat.
Ještě dřív, než se pohnou události kolem skládek ve Středočeském kraji, může vytvořit precedent případ města Jindřichův Hradec. Tamní radnice totiž také dala na zjištění ČIŽP z let 2013 a 2014 o nesprávném vykazování odpadů, a obrátila se s žádostí o doměření poplatků na Jihočeský kraj. Provozovatelem skládky je stejná firma, jako v Čáslavi, Benátkách nebo Hořovicích. Krajský úřad ale žádost zamítl, a radnice se odvolala k Ministerstvu životního prostředí. Na rozhodnutí stále čeká.
Společnost AVE CZ nařčení od začátku odmítá a tvrdí, že postupuje v souladu s legislativou. „Skutečnost, že vedení města Čáslav má na výběr poplatků svůj názor a podalo na krajský úřad návrh na doměření poplatků původcům odpadů, vnímáme jako politický boj v rámci města a nevidíme jediný důvod, proč by společnost AVE CZ měla být do těchto bojů zatahována. Tato prohlášení jsou navíc založena na neznalosti problematiky a poškozují dobré jméno společnosti,“ uvedla už dřív mluvčí firmy Pavla Ivácková.
Úřady o problémech vědí dlouho
Přehodnocení kompetence zainteresovaných orgánů přitom doporučoval Nejvyšší kontrolní úřad už přinejmenším v roce 2013, kdy upozorňoval na to, že provozovatelé skládek využívají měkkého zákona. Poplatek za uložení nebezpečného odpadu se skládá ze dvou složek. Základní složka jde na účet obce, na jejímž území skládka leží, riziková složka je příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
„I když sazba rizikové složky poplatku vzrostla v roce 2009 z 3300 korun na 4500 korun za tunu, výběr z této složky poplatku klesl mezi roky 2007 až 2011 téměř o polovinu, z 107,8 milionu na 59,2 milionu korun ročně,“ stojí v dřívější zprávě NKÚ. Jen v roce 2011 tak bylo na 14 kontrolovaných skládkách osvobozeno od poplatků 98,5 % nebezpečného odpadu, přestože na nich byl fakticky skladován. „Přestože riziková složka poplatku jde na účet SFŽP, fond nemůže podle zákona sledovat a kontrolovat správnost jejího výběru. Obce přitom – jako příjemci základní složky poplatku – tuto možnost mají,“ stojí ve zprávě NKÚ.
O peníze kromě obcí tak měl přijít i Státní fond životního prostředí, který se podle své mluvčí Lucie Früblingové na základě pravomocných rozhodnutí ČIŽP týkajících se skládky Čáslavi také obrátil na Středočeský kraj: „…aby uložil původci odpadu povinnost uhradit SFŽP ČR rizikovou složku poplatku za roky 2013-2017. O výši doměřených poplatků bude na základě zákona o odpadech rozhodovat krajský úřad po kontrole průběžné evidence odpadů u provozovatelů skládek.“
Podle MŽP by měl podobné problémy do budoucna řešit nový zákon o odpadech, který zpřesňuje požadavky na technické zabezpečení nebo konstrukční prvky skládek, a navazuje výběr poplatků na daňový řád. Detaily kolem případu ale ministerská náměstkyně Berenika Peštová (ANO) nechtěla komentovat s tím, že jde o otevřené správní řízení.*
(sol)
Článek z časopisu Odpady č. 2/2020
