Středočeský kraj zadal provozovateli skládky v Čáslavi doplatit městu 128 milionů korun. Firma AVE CZ totiž podle dřívějšího zjištění České inspekce životního prostředí chybně vykazovala některé druhy odpadů jako technologické zabezpečení skládky, a tím pádem ani nevybírala od původců příslušné poplatky, které by měla odvádět městu. Kraj zároveň řeší stovky správních řízení s původci odpadů, kteří by měli podle návrhu čáslavské radnice peníze doplatit zpětně.
„Společnosti AVE CZ bylo doručeno nepravomocné rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, kterým se ukládá dodatečná povinnost odvést poplatek za vybrané odpady využité jako materiál pro tzv. konstrukční prvky skládky v Čáslavi,“ potvrdila skládkařská firma. Podle své mluvčí Pavly Iváckové s tím ale společnost nesouhlasí, a odvolá se u Ministerstva životního prostředí (MŽP).
Překvapivě rychlé reakci Krajského úřadu Středočeského kraje předcházela žádost čáslavské radnice o zpětné doměření poplatků z let 2016 až 2018. Město tak reagovalo na upozornění od ČIŽP, která na stejné pochybení přišla také na skládce v Benátkách nad Jizerou po kontrole za dva roky 2016 a 2017. Spolu s Čáslaví se na kraj obrátilo také město Hořovice, které řeší stejný problém. Podobným postupem se budou nejspíš řídit i v Benátkách nad Jizerou, kde ale vedení města zaujalo spíš zdrženlivější postoj. Podle tamního starosty Karla Bendla (ODS) nemá radnice na intenzivní prověřování dokumentů dostatek pracovníků, vzhledem k tomu, že na rozdíl od Čáslavi se nejedná o obec s rozšířenou působností, a musí tak rozhodovat, jak velké náklady si může dovolit do případu investovat.
„Provozovatel ohlašoval odpady pod jiným kódem a tím se jich zbavoval. Odpady, které v daném případě provozovatel používal při jejich ukládání současně jako konstrukční prvky skládek Čáslav a Benátky, neměly povahu technologického materiálu pro technické zabezpečení skládky, ale odpadů ukládaných (odstraňovaných) na skládce, byť ukládaných způsobem, který současně „zajišťoval“ těleso skládky. Dále je z obsahu schváleného provozního řádu první fáze obou skládek zřejmé, že byly prioritně určeny k odstraňování odpadů a nikoli k využívání odpadů pod kódem způsobu nakládání N1,“ uvedl po kontrole Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze. Pro sebe tedy firma žádné peníze nezadržovala, ale podle dotčených radnic tak mohla záměrně získávat konkurenční výhodu. V případě Čáslavi šlo podle inspekce v roce 2016 celkem o 252 812,36 tuny odpadů, o rok později to bylo celkem 293 319,16 tuny odpadů. V Benátkách nad Jizerou pak za rok 2016 vykázal provozovatel chybně 96 603,88 tuny odpadů, a v roce 2017 se jednalo celkem o 108 689,65 tuny odpadů. Do dalších kontrol se čáslavská radnice pustila vlastními silami. Čáslavský starosta Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny) upřesnil, že radnice spočítala škody z nevybraných poplatků z let 2016 až 2018 na 616 387 610 korun. Právě ty požaduje zpětně vybrat od původců, kteří během zmíněných let přivezli odpady na tamní skládku.
Hledání viníka
Podle provozovatele skládek ve všech zmíněných městech, firmy AVE CZ, jde spíš o zpolitizovanou kauzu. „Nejjednodušší politické body se získávají tím, že budete střílet do skládky nebo budete střílet do nové spalovny,“ prohlásil na adresu vedení města jednatel AVE CZ Roman Mužík. Firma se odvolává na pravidla, která platila už předtím, než začala s provozem čáslavské skládky. Na svých stránkách uvádí, že využívání odpadů, jako je třeba zemina, suť, štěrk a jiný inertní materiál pro účely konstrukčních prvků skládky bylo údajně zavedeno v době, kdy skládku vlastnilo samotné město Čáslav. Provozovatel skládky navíc připomíná, že využívání těchto druhů odpadů pro účely konstrukčních prvků skládky bylo povoleno Krajským úřadem Středočeského kraje v integrovaném povolení a ve schváleném provozním řádu skládky. „Ministerstvo životního prostředí ČR sice vyzývalo Krajský úřad Středočeského kraje k tomu, aby dotčené integrované povolení a schválený provozní řád skládky změnil, ale k tomu nikdy nedošlo. Tato nečinnost KÚSK by neměla být přičítána k tíži společnosti AVE CZ, ale spíše Krajskému úřadu Středočeského kraje,“ upřesnila mluvčí společnosti Pavla Ivácková.
Protože jde v současné době o otevřenou kauzu, nemůže se k ní kraj blíže vyjadřovat, jak už dřív uvedla vedoucí oddělení nakládání s odpady z Odboru životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje Marie Stáňová. Při únorovém setkání v Poslanecké sněmovně na téma „Přichází stát i obce o miliony za ukládání odpadu na skládky?“ Stáňová upřesnila, že jen v ohledně čáslavské skládky běží aktuálně s původci odpadů 660 správních řízení. Na dřívější dotaz České televize, zda krajský úřad kontroluje, jestli jsou poplatky za uložený odpad na skládkách ve Středočeském kraji vybírány dle zákona, ale odpověděl úřad novinářům poměrně vyhýbavě s tím, že pravomoc kontrolovat placení poplatků za uložení odpadu na skládku souvisí s dalšími kompetencemi úřadu, a že kontrolovat provozovatele skládek by v první řadě měla příslušná obec.
Zpětné doplacení se týká i sousedních obcí
Kauza může mít rozsáhlé ekonomické dopady na sousední obce a města, která také patří mezi původce odpadů, kteří navážejí na místní skládku různé druhy odpadů. Osm obcí mikroregionu Čáslavsko prostřednictvím svého právního zástupce oznámilo, že se budou proti doměření poplatků bránit právně. Znamená to pro ně výrazný zásah do jejich hospodaření a ekonomické problémy. „Celkem osm obcí - Žleby, Chotusice, Krchleby, Žáky, Vrdy, Vodranty, Drobovice, Petrovice I. – se v únoru letošního roku spojilo a společně se chce bránit proti návrhu města Čáslav na doměření poplatků za uložení odpadů. Prostřednictvím společné iniciativy koordinují právní kroky a chtějí využít všech zákonných prostředků k tomu, aby ochránily obecní zájmy, své občany,“ potvrdil advokát dotčených radnic Radek Sekera. Obce kvůli doplatku musejí pozastavovat některé investiční akce, jako třeba opravy vodovodů, silnic, nebo škol. Například u obce Žleby se podle Sekery jedná o doplatek 994 000 korun, u obce Dobrovice o 116 500 korun, u obce Petrovice I. o 90 000 korun a u obce Vrdy o 33 800 korun. „Avizované doplatky se týkají tříletého období vymezeného roky 2016 až 2018 a lze tedy předpokládat, že by obce musely zpětně doplácet i za odpad v roce 2019. Zároveň by se doměření mnohonásobně zvýšilo o další poplatek odváděný do Státního fondu životního prostředí,“ dodává advokát. Návrh města Čáslav na doměření poplatků za uložení odpadů na skládku proto považují za neoprávněný, a narušující základní principy právního státu. Poukazují na takzvaný princip legitimního očekávání, kdy se v tomto případě původce odpadů oprávněně spoléhá na to, že provozovatel skládky vyměří správný poplatek podle zákona. Dotčené obce proto podle svého advokáta zvažují, že na protest vystoupí z Mikroregionu Čáslavsko. „Obce spatřují řadu nestandardních procesních kroků i v samotném postupu Krajského úřadu Středočeského kraje, který ze správního řízení vyloučil společnost AVE CZ. Ta je provozovatelem skládky a jako odborně způsobilý subjekt odpovědný za výběr poplatků a zároveň administrátor s licencí a subjekt integrovaného povolení má zcela zásadní poměr k projednávané věci. Takový postup správního orgánu je v kolizi s Listinou základních práv a svobod. Celé dokazování je naopak vyžadováno pouze po původcích odpadů,“ dodává Radek Sekera s tím, že mezi původce odpadů, na které se žádost o doplacení vztahuje, nepatří jen podnikatelé a města, ale také třeba neziskové organizace nebo farnosti.
Takovou reakci však odmítá předseda Mikroregionu Čáslavsko a starosta obce Starkoč Jan Jiskra. „Tento svazek jsme vybudovali za posledních pět let a myslím, že máme velmi korektní vztahy. Dnes máme již 27 členských obcí, a to nejen z Čáslavska, ale i z Kutnohorska. Ohledně doplatků jsem svolal ve spolupráci s městem Čáslav schůzku dotčených obcí, aby město vysvětlilo svůj postup a informovalo tak obce ze svého ORP o postupu doměřování poplatků,“ vysvětlil Jiskra, podle kterého reagovala města z mikroregionu poměrně chápavě: „Mnoho starostů konstatovalo, že na místě města Čáslav by postupovalo stejně. Koneckonců se jedná o peníze našeho regionu, a pokud odhlédneme dál než za značku "konec své obce", tak ten pohled je alespoň pro mě jasný,“ dodal.
O zpětné doplacení poplatku nežádá jen město Čáslav, ale také Státní fond životního prostředí, kterému náleží poplatek za uložení nebezpečného odpadu. „Státní fond životního prostředí ČR podal na základě pravomocných rozhodnutí ČIŽP týkajících se skládky Čáslavi návrh na Krajský úřad Středočeského kraje, aby uložil původci odpadu povinnost uhradit SFŽP ČR rizikovou složku poplatku za roky 2013 až 2017. O výši doměřených poplatků bude na základě zákona o odpadech rozhodovat krajský úřad po kontrole průběžné evidence odpadů u provozovatelů skládek,“ potvrdila redakci mluvčí fondu Lucie Früblingová.
Nové zákony mají problémům poředcházet
Podle MŽP by měl podobné problémy do budoucna řešit nový zákon o odpadech, který zpřesňuje požadavky na technické zabezpečení nebo konstrukční prvky skládek, a navazuje výběr poplatků na daňový řád. Jak časopisu Odpady už dřív řekla ministerská náměstkyně Berenika Peštová (ANO), měly by nové odpadové zákony zlepšit vymahatelnost takových pochybení: „V současné době se velmi těžko prokazuje obcházení zákona. Podle stávající legislativy, kterou jsme se tak dlouho snažili změnit, je to kolikrát i v souladu se zákonem. Bohužel jsou ty mechanismy aktuálně nastavené tak, že byť je to právně možná obhajitelné, tak my samozřejmě víme, že fakticky to dobře není. Proto jsme novou legislativu připravili tak, aby byla pro kontrolní úřady lépe vymahatelná, aby byla jednoznačná.“
Na bezzubost zákona upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) už v roce 2012, kdy úřad doporučil přehodnotit nejen zákon o odpadech, ale i kompetence zainteresovaných orgánů a stanovit limit ukládání nebezpečných odpadů na skládky bez poplatku. Po kontrole čtrnácti skládek po celé republice za roky 2007 až 2011 uvedl, že téměř 99 % nebezpečného odpadu se na skládky ukládá bez řádného poplatku. „Poplatek za uložení nebezpečného odpadu se skládá ze dvou složek. Základní složka jde na účet obce, na jejímž území skládka leží, riziková složka je příjmem Státní fond životního prostředí. I když sazba rizikové složky poplatku vzrostla v roce 2009 z 3 300 korun na 4 500 korun za tunu, výběr z této složky poplatku klesl mezi roky 2007 až 2011 téměř o polovinu, z 107,8 milionu na 59,2 milionu korun ročně,“ uvedl tehdy NKÚ ve své zprávě. Důvodem je podle NKÚ mimo jiné to, že stávající zákon umožňuje ukládat nebezpečný odpad na skládky jako takzvaný technologický materiál na zajištění skládky a jako materiál na terénní úpravy. Obě tyto kategorie jsou přitom od poplatků osvobozené. V roce 2011 tak bylo na kontrolovaných skládkách osvobozeno od poplatků 98,5 % nebezpečného odpadu, přestože na nich byl fakticky skladován. Přestože riziková složka poplatku by měla jít na účet SFŽP, fond dosud nemůže podle zákona sledovat a kontrolovat správnost jejího výběru. Obce přitom, jakožto příjemci základní složky poplatku, tuto možnost mají.*
(sol)
Článek z časopisu Odpady, č.4/2020
