Časopis Odpady: Počet požárů skládek se meziročně vyšplhal téměř o polovinu

V roce 2018 se v Česku odehrálo na dvacet tisíc požárů, z toho zhruba dvanáct set bylo na skládkách odpadů. Přestože při nich obvykle nevzniká velká reálná škoda, je jejich hašení často mimořádně technicky, časově i finančně náročné.

Valná část požárů byla v roce 2018 způsobena mimořádně suchým a horkým počasím, neboť za podobných podmínek je mnohem vyšší riziko samovznícení. Podle plukovníka Radima Kuchaře z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje vzrostl počet požárů na skládkách mezi lety 2017 a 2018 o víc než 40 %.  Výrazně se také zvyšuje podíl požárů legálních skládek vůči skládkám ilegálním. U těch nelegálních by se dalo spontánní zahoření předpokládat, protože nejsou nijak kontrolovány, ani odpovídajícím způsobem provozovány. Zvyšování počtu zahoření legálních skládek trochu připomíná mnohem větší problém, který mají v sousedním Polsku, kde požáry skládek v posledních letech narostly enormně. Jev se tam spojuje s tzv. odpadovou mafií a importem odpadů, pro které není v Polsku zpracování. Jeho odstranění pomocí úmyslně založeného poháru je pak nejjednodušším řešením s nejvyšším ziskem.

V českých podmínkách nic takového prozatím nebylo prokázáno a nelze proto tvrdit, že požáry skládek u nás mají stejnou příčinu. Naše situace je od té polské výrazně odlišná. Úmyslné založení požáru bylo podle plk. Ing. Radima Kuchaře za roky 2014 až 2018 zjištěno pouze u 286 případů (pachatelé zjištěni nebyli). Samovznícení jako jednoznačná příčina pak bylo zjištěno pouze u 234 případů. Řádově více bylo případů, kdy příčinou byla nedbalost a neprokázané zavinění. Řada případů rovněž vůbec nebyla objasněna.

Zásahy jsou náročné

Ať založené úmyslně nebo ne, požáry skládek odpadů mají velké dopady na životní prostředí, a není to pouze jejich nejviditelnější projev – vlečka černého kouře nad skládkou, která může obsahovat toxické zplodiny.

Podle Hasičského záchranného sboru vyžadují zásahy na skládkách odpadů velký počet jednotek a zásah bývá dlouhodobý. Například na skládce společnosti Zdibe s. r. o. (AVE) v Berouně–Stašově v roce 2016 se zásah protáhl na více než 12 dnů (291,5 hodiny), na skládce v Únanově (FCC) v roce 2017 trval skoro deset dnů.

Při hašení požárů je nutné vzhledem k charakteru skládky používat velké množství hasiva, s čímž souvisí produkce značného množství odpadních vod.  Dobrou ilustrací je požár haly na skládce Celio, s. r. o,  poblíž Mostu, kde v roce 2017 hořela hala pro třídění a mechanickou úpravu objemného komunálního a průmyslového odpadu. Na zásahu se podílelo 58 hasičských jednotek a spotřebováno bylo 12 800 600 litrů hasiva. Částečně bylo sice zachyceno v odvodňovacích jímkách skládky, při velkých objemech však použitá hasiva mohou negativně ovlivnit okolí skládky, neboť odcházejí do kanalizačních vpustí nebo vodních zdrojů.

Při dohašování je pak nutný velký objem manipulace s materiály na skládkách, kdy je nutné vyhledávat skrytá ložiska hoření a otevírat je pomocí kompaktorů.

Metodika zásahu

Materiál generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, týkající se taktického postupu u požáru skládek tuhých odpadů k tomu říká: „Požáry skládek tuhých odpadů jsou charakteristické skrytými cestami šíření požáru a skrytými (kaverny), obtížně přístupnými ohnisky pod povrchem, nedokonalým hořením a vznikem toxických zplodin hoření a silným vývinem kouře.

Pro jednotky je hašení komplikováno obtížnou přístupností k místu požáru, nejsou zde zásahové cesty, hrozí poškození požární techniky (proříznutí pneu, hadic), nebezpečí propadnutí, v okolí místa zásahu zpravidla nejsou přírodní vodní zdroje a účinnost hasiv je malá vzhledem k nedostupnosti ohniska požáru a různorodosti hořících materiálů (plasty).“

Hasební zásah při požáru skládek se podle uvedeného metodického materiálu provádí tak, že se nejprve provede uhašení intenzivního plamenného hoření a následně se hasí zpravidla těmito způsoby:

* zaplavením ohnisek požáru velkým množstvím vody i za použití smáčedel nebo zaplavením inertním materiálem (popílek, kaly apod.), v odůvodněných případech je možné využít i hašení pěnou,

* injektáží vody do tělesa skládky,

* rozrušením skládky pomocí mechanických účinků proudů vody na ohnisko požáru,

* vytváření proluky ve skládce odpadu zemní technikou a oddělení nehořícího a hořícího odpadu, který se ponechá vyhořet,

* postupným rozebíráním mechanismy a zkrápěním vytěženého hořícího materiálu,

* zkropením nebo zaplavením povrchu skládky nad ohnisky požáru a následným zhutněním pomocí těžkých mechanizmů,

* zavezením, tzn. pokrytím povrchu skládky zeminou a následným zhutněním.

Z popisu plyne, že likvidace požáru skládky je velmi finančně náročná akce, při kterých však nedochází skoro k žádným reálným, vyčíslitelným škodám.*

Jarmila Šťastná

článek z časopisu Odpady 11/2019