Například stotisícový Hradec Králové zavedl zkušební provoz třídění zbytků z kuchyní v říjnu. Podle toho, jak si lidé na třídění prošlých potravin nebo zbytků pokrmů zvyknou, rozhodne vedení města o další budoucnosti projektu. Dvacítka speciálních popelnic se vyváží jednou týdně a jejich obsah putuje do bioplynové stanice. V Hradci Králové se ročně vytřídí asi 17 000 tun odpadu, 20 až 25 procent připadá na biologicky rozložitelný odpad.
Podobný pilotní projekt se oproti všem očekáváním neosvědčil v Praze. Hlavní město ho proto letos v prosinci po dvou letech ukončí. Pražané totiž namísto živočišného odpadu vyhazovali do popelnic zbytky ovoce a zeleniny, které nakonec tvořily až 80 procent obsahu nádob.
Magistrát se proto vydal jinou cestou a zaměří se na zbytky potravin ze školních jídelen. Ty si totiž odvoz kuchyňských zbytků musejí zajišťovat samy a možnost zbavit se těchto odpadů bezplatně je pro ně jednoznačně lepší volba. O svoz gastroodpadu projevilo zájem 28 škol, které zřizuje hlavní město a mají vlastní jídelnu. Jde převážně o gymnázia a střední školy. Gastroodpad bude odvážen do bioplynové stanice v Přibyšicích, kde se z něho vyrobí bioplyn.
Kde naopak slaví svoz živočišného gastroodpadu z domácností úspěch, je severomoravský Šumperk. Tam začali s projektem v květnu a v září už město počet popelnic značně navyšovalo. Z původních 38 míst mohou Šumpeřané nyní odevzdávat tento odpad na 52 stanovištích.
Vytříděný kuchyňský odpad putuje do bioplynové stanice v nedalekém Rapotíně. „Zatímco první měsíc bylo na bioplynovou stanici do Rapotína odvezeno asi 2,3 tuny materiálu, v srpnu to už bylo přes sedm tun. Celkem tak našlo smysluplné využití zhruba 21 tun gastroodpadu,“ uvedl v září místostarosta Šumperka Jakub Jirgl (ANO).
V bioplynové stanici v Rapotíně se poté tento dosud nevyužívaný odpad zpracovává na elektřinu, teplo a biometan. „Jen pro představu – z 20 tun gastroodpadu, který Šumpeřané do nádob nastřádali, je vyrobeno takové množství CNG, které stačí osobnímu vozu na ujetí 5000 kilometrů,“ doplnila mluvčí radnice Soňa Singerová.
Gastroodpad lidé vhazují do hnědých nádob, které jsou označeny odpadovým logem města a nálepkou s návodem, jak třídit. Nádoba je opatřena těsněním, které zabraňuje úniku zápachu, a také uzavíratelným mechanismem. O svoz se stará přímo rapotínská bioplynová stanice, která naloží popelnici a vymění ji za čistou nádobu. „Dohodli jsme se, že ideální je odvážet nádoby v pondělí, protože o víkendu se v domácnostech více vaří, a je tedy logicky více odpadu,“ dodal místostarosta Jirgl.
Nově se do rapotínské bioplynové stanice bude svážet také živočišný gastroodpad z Olomouce. Čtyři desítky nádob na sběr kuchyňského odpadu v listopadu zkušebně nainstaluje firma Energy financial group, která bioplynovou stanici provozuje. Pokud se třídění a sběr gastroopadu osvědčí, mohly by v polovině příštího roku být sběrné nádoby i v dalších částech Olomouce, sdělil primátorův náměstek Otakar Bačák (spOLečně).
„Větší separaci vytřiditelných složek biologicky rozložitelného komunálního odpadu nám nově ukládá legislativa a já jsem moc rád, že se nám podařilo navázat spolupráci s firmou, která projekt nazvaný Třídím gastro úspěšně odstartovala už na Šumpersku. Věřím, že pokud budou Olomoučané této možnosti využívat, podaří se poměrně výrazně snížit podíl směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku,“ uvedl Bačák. Na sídlišti Povel bude v listopadu rozmístěno 40 tmavě hnědých nádob s označením gastroopad, každá o objemu 120 litrů.
Projekt Třídím gastro před časem začal hned v několik obcích na Šumpersku. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou dále umístěny ve Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. „Rozhodli jsme se projekt pilotně zahájit v okolí naší bioplynové stanice v Rapotíně, abychom viděli, jak se ujme. Po čtvrt roce od spuštění už víme, že jdeme správným směrem, čemuž napovídá i nově navázaná spolupráce s Olomoucí,“ řekl výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.
„Ze Šumperka k nám do Rapotína každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu. To ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Takové množství dokáže zajistit elektřinu na celý rok až pro 40 domácností nebo vytvořit bioCNG k ujetí zhruba 100 000 kilometrů,“ dodal Voltr.
Gastroodpad, nebo dříve také pomyje, tvoří nejčastěji zbytky ovoce a zeleniny, pečiva a všeobecně příloh k hlavním jídlům. Z menší části se pak skládá z masa, sýrů a dalších mléčných výrobků nebo vajec – většinou na konci své spotřební lhůty. Jejich produkci se dá předcházet a zaměřuje se na to nejeden výzkum a literatura. Čemu naopak předejít nelze, je takzvaný nevyhnutelný odpad. Patří mezi ně třeba kávová sedlina, skořápky, pecky, slupky nebo fritovací olej.
České zastoupení firmy Air Products, která je přední světovou společností zabývající se výrobou průmyslových plynů, už dříve uvedlo, že z odpadu lze v Česku získat kolem 185 milionů metrů krychlových biometanu ročně.
„Zpracování všech biologicky rozložitelných komunálních odpadů by o čtvrtinu snížilo emise metanu, vznikajícího v důsledku lidské činnosti. Lidé vytvoří téměř 60 procent všeho metanu, který se dostává do atmosféry a je daleko horším skleníkovým plynem, než je oxid uhličitý,“ řekl vedoucí oddělení biometanových technologií společnosti Air Products Petr Pekárek.
“... máme na 570 bioplynových stanic, které by mohly reálně produkovat okolo 750 milionů krychlových metrů biometanu ročně, což by nahradilo zhruba devět procent celorepublikové spotřeby zemního plynu," sdělila společnost.
Na to, že se bude do plynárenské soustavy v ČR čím dál více dodávat biometan, upozorňuje také Český plynárenský svaz (ČPS). Sdělil, že do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.
Anna Soldatova
Článek z časopisu Odpady, č.11/2021
