Tlak na snižování jednorázových plastů vede prodejce k vyhledávání alternativních materiálů. Mezi ně patří právě nasávané kartonáže, které nejsou příliš drahé a mají minimální dopad na životní prostředí. Jejich nevýhodou však je, že se už nedají dále recyklovat. Kompostárna v Kutné Hoře proto aktuálně testuje, jak se dá tento materiál využít při výrobě kompostu.
Vyspělý svět je veden řadou důvodů od rizika vzrůstu globální teploty, zvětšující se uhlíkové stopy a úbytku přírodních zdrojů k vyšší environmentální odpovědnosti. Již delší dobu se věnuje pozornost plastovým odpadům na jedno použití a jejich negativním vlivům na složky životního prostředí. Tyto plasty a následně přidružené mikroplasty ovlivňují celý ekosystém a představují významné riziko i pro potravní řetězce a rovněž pro bezpečnost zemědělských produktů.
Nová evropská legislativa přináší razantní snížení používání plastů na jedno použití a od roku 2021 všem unijním státům zakazuje prodej výrobků z těchto plastů. Mezi časté výrobky, které byly z těchto plastů vyráběny, patří obaly všeho druhu, nádoby na potraviny a nápoje, talíře, příbory apod.
Tento zákaz vede ke zvyšování poptávky po alternativních produktech, které jsou mnohem příznivější k životnímu prostředí a živým organismům. Jedna z technologií, která je schopna nahradit plastové výrobky pro jedno použití, se nazývá vakuové tvarování nasáté papírové suspenze sítovými formami – nasávaná kartonáž.
Základem pro výrobu nasávané kartonáže je vysoce homogenní směs papírové hmoty, která je složena z recyklovaného papírového vlákna a vody. Sběrový papír by měl tvořit hlavní surovinu pro tzv. hrubou nasávanou kartonáž. Při výrobě jemné nasávané kartonáže se navíc uplatňuje i dřevovina a celulóza.
Je nutno zdůraznit, že při výrobě nasávané kartonáže se ve velké míře uplatňuje recyklovaný papír a nejsou používány žádné toxické látky. Voda i zbytky vlákniny z výrobního procesu jsou recyklovatelné a celá výroba je tedy velmi environmentálně šetrná.
Výrobky z nasávané kartonáže mají vysokou schopnost absorbovat nárazy a vibrace a jsou často využívány v obalovém průmyslu.
Nasávaná kartonáž nachází uplatnění rovněž v oblasti „těžkých aplikací“ ve strojírenském či elektrotechnickém průmyslu. Běžně se s výrobky z kartonáže již potkáváme v oblasti obalů používaných u spotřebitelského zboží, drobné domácí elektroniky a v potravinářství.
Největší objem výroby nasávané kartonáže představují obaly na vajíčka, tzv. proložky pro velkospotřebitelská balení a krabičky pro malospotřebitele.
Význam nasávané kartonáže spočívá v tom, že jde o ekologický materiál, který je recyklovatelný, snadno ekologicky odbouratelný a lze ho tedy zpracovávat na konci jeho životního cyklu technologií kompostování.
Na kompostárně v Kutné Hoře v současné době probíhá kompostování nasávané kartonáže, konkrétně proložek od vajíček. Ke zpracování proložek je využita klasická technologie kompostování v pásových hromadách.
Pro kompostování papírových proložek, které mají sušinu na úrovni 90 – 95 %, množství organických látek v sušině téměř 80 % a poměr C : N kolem 300, je důležité, aby proložky byly kvalitně rozdrcené např. pomocí rychloběžného drtiče. Opětovné použití tohoto typu obalu může způsobit sekundární kontaminaci použitých proložek bakteriemi vyskytujícími se na vaječných skořápkách (E. coli, S. aureus, Streptococcus spp. a Salmonella spp.). To platí zejména pro čerstvá vejce z farmy, která nejsou pasterizována. Bakterie na vejcích a uvnitř nich mohou projít do papírové buničiny. Kompostárny, které by chtěly zpracovávat tento druh odpadu, by měly projít procesem validace, aby byla vyloučena bakteriální kontaminace hotového produktu – kompostu.
Při „klasickém“ kompostování je optimalizována surovinová skladba, která je složena ze 40 % z čistírenských kalů. Problémem při kompostování kalů bývá často jejich tekutá konzistence, což klade vyšší nároky na složení zakládky z nasákavých materiálů, kdy se s výhodou dají použít právě proložky od vajec, které upraví nejen vlhkost, ale i poměr C : N zakládky. Mezi další součásti surovinové skladby patří bioodpady (např. tráva, ořez veřejné zeleně a další dřevní odpad), sláma a malé množství popele ze spalování slámy.
Na kompostárně v Kutné Hoře je rovněž provozován poloprovozní experiment s vermikompostováním proložek od vajec společně s čistírenskými kaly v rámci výzkumného projektu NAZV QK1910095 „Využití vermikompostování k eliminaci mikropolutantů za účelem bezpečné aplikace čistírenského kalu na zemědělskou půdu“, jehož garantem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Vermikompostování je mezofilní aerobní fermentace, která probíhá za působení epigeických druhů žížal, v tomto případě vyšlechtěného druhu tzv. žížaly kalifornské (Eisenia andrei).
Touto metodou jsou zpracovávány dva typy kalů z ČOV (s nízkým a vysokým počtem napojených ekvivalentních obyvatel) a proložky od vajec v hmotnostním poměru 2,5 : 1.
Cílem pokusu je ověřit vhodnost předkompostované směsi nasávané kartonáže a čistírenských kalů jako krmiva pro žížaly a porovnat proces a výsledné produkty vermikompostování a kompostování z hlediska agrochemických a biologických parametrů.
V prvním kroku se připravila zhomogenizovaná směs čistírenského kalu a nasávané kartonáže v poměru C : N 25 : 1, která byla nejprve 1x týdně po dobu 1 měsíce předkompostovaná. Překopávka byla prováděna pomocí čelního nakladače, aby se snížil obsah pro žížaly nebezpečného amoniaku a obsah patogenních mikroorganismů. Následný vermikompostovací proces probíhá v zastřešené části kompostárny V Kutné Hoře s průběžným krmením žížal. Zakládky jsou založeny v betonových kójích, které jsou proti „predátorům“ chráněny ochranným pletivem. V zakládkách je udržována optimální vlhkost 80 %, která je pro růst žížal optimální. Zakládky obdélníkových tvarů o rozměru 1 x 5 m byly vytvořeny pomocí nakladače. Pokus probíhá v systému pásových hromad, kdy je každý měsíc vložena další vrstva předkompostovaného materiálu o mocnosti 15 cm tj. cca 0,75 m3. Tyto vrstvy jsou vždy odděleny síťkou pro lepší identifikaci jejich stáří. Pokus bude probíhat osm měsíců.
Cílem těchto aktivit je odklonit ze skládek papírový odpad, který prošel několika koly recyklace v papírenském průmyslu. Tento recyklovaný papír má již natolik krátká vlákna, že dále recyklovat tento papírový odpad není možné. Takový odpad často končí na skládkách nebo ve spalovnách. Pro kompostárnu vybavenou vlastním drtičem a dostatečnými plochami by mohla nasávaná kartonáž být finančně zajímavým odpadem, který přispěje k optimalizaci C : N a vlhkosti zakládky. Správné nakládání s tímto odpadem klade na výrobce vajec a další obchodníky velké finanční nároky. Pokud by se podařilo najít cestu pro odpadní výrobky z nasávané kartonáže, mohlo by to mít pozitivní efekt jak pro jejich původce, tak pro odvětví kompostování. V konečném důsledku by došlo k uplatnění dalšího druhu biologicky rozložitelného odpadu pro výrobu kompostu, jehož význam je zejména v zemědělsky intenzivně obhospodařované půdě nezpochybnitelný. Aplikace kompostů i vermikompostů pozitivně ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dále snižuje objemovou hmotnost, utužení půdy a naopak zlepšuje schopnost půdy zadržovat vodu v krajině a také zlepšuje mikrobiální činnost půdy.*
Surovinová skladba kompostu
Marian Humplík,
Kompostářská asociace z . s., ZERS spol. s r. o.
Milan Hrčka,
ČZU v Praze, ZERS spol. s r. o.
Aleš Hanč,
ČZU v Praze
