Před námi je podle Mezinárodního měnového fondu největší hospodářská krize od 30. let 20. století. Česká republika, jako tradičně proexportní ekonomika silně závislá na automotive sektoru, bude pravděpodobně kopírovat letošní výrazný propad 7 % hrubého domácího produktu, který se očekává u našich západních sousedů.
Dopady na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“?
Jednou z oblastí, které skýtají největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů.
Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.
Cesta k finančním úsporám vede přes cirkulární odpadové hospodářství, pro jehož úspěch je třeba nejen sledovat nutnou legislativu, ale i minimalizovat vznik odpadů a znát jejich skutečnou hodnotu. K takovému cirkulárnímu odpadovému hospodářství je podle našich zkušeností učinit u firem pět kroků:
1) Předcházíme vzniku odpadu a minimalizujeme jeho vznik. Ideální odpad je ten, který vůbec nevznikne. Častou chybou je vůbec označení materiálů jako odpadu nebo neefektivní výroba náročná na zdroje, která generuje množství odpadu.
2) Třídíme odpady na jeho recyklovatelné složky. Máme odpad, který je tedy nevyhnutelně součástí naší výroby nebo provozu. Následně jej začneme směřovat k dalšímu využití. Hodnota odpadu je funkcí jeho kvality, čistoty vytřídění a množství. Abychom tedy mohli například plastové fólie prodat za 4500 Kč/t a nemuseli za ně naopak platit 300 Kč/t, jako to dělal dříve nejmenovaný diskontní řetězec, je nutné odpad vytřídit a mít nastavený proces.
3) Prodáváme vzniklý odpad a víme, kde končí. Máme pro vás báječnou zprávu: Váš odpad má hodnotu. Pracovník odpadové firmy možná vaše nadšení sdílet nebude, ale poté, kdy máte odpady vytříděné, tak složky, jako jsou plasty, papír, sklo, dřevo, kovy a další, jsou odpady, za které můžete dostat zaplaceno. Nedávno se na nás obrátila slovenská pobočka velkého prodejce nábytku s tím, že za 126 tun plastového odpadu požaduje jejich svozová společnost v přepočtu 500 tisíc korun. O týden později už díky propojení přes cyrkl.cz přímo na plastového recyklátora za svůj odpad dostala naopak zaplaceno.
4) Používáme ve své výrobě druhotné suroviny. Využití druhotných surovin představuje – při kontrole jejich kvality – u firem velký zdroj potenciálních úspor na straně nákupu.
5) Známe složení našich produktů a víme, že jsou recyklovatelné. Tohle je důležité hned z několika důvodů. Z finančního pohledu platí, že čím máme jednodušší materiál, tím lépe se pro něj shání recyklační partner.
Jak jsme si ukázali, správné nastavení odpadového hospodářství může firmě pomoci ušetřit statisíce až miliony korun ročně. Čím však příklad firem může inspirovat obce?
Věnujte čas třídění. Vyplatí se to! Zaměřte se na drahý směsný komunální odpad. Podle závěrů zmiňované analýzy Arniky lze takto ušetřit na nákladech 150 až 200 korun na obyvatele. Důležitým předpokladem je schopnost změnit frekvenci svozu a mít správného partnera, který materiál prodá na recyklaci. Na stesky, že po materiálu není poptávka, zapomeňte. Situace na trhu s plasty a papírem je aktuálně velmi divoká, ale poptávka existuje – nyní například po odpadním papíru díky nárůstu výroby obalů pro e-shopy. O co je rovněž velký zájem, jsou oleje, které se od letošního 1. ledna musí na základě novelizace vyhlášky č. 321/2014 Sb. sbírat povinně. Zájem je i o směsné plasty, jejichž cena klesá na svá minima vlivem levné ropy. U skla se vám podaří sehnat partnera, který je odebere za symbolickou částku, ale u kovů máte materiál s vysokou hodnotou. U všeho platí, že lze získat dlouhodobé recyklační partnery a na odpadech vydělat. Čím dříve recyklačního partnera začnete hledat, tím větší naději máte. Pokud jste si v obci vytvořili dobře nastavený sběr odpadů z domácností, obzvláště v případě sběru bioodpadu, můžete výrazně zmenšit objem směsného komunálního odpadu a zvýšit také kvalitu vytříděných materiálů.
Digitalizujte. Digitalizace je nejen cesta k úsporám, ale i k lepšímu řízení obce. Zatímco někteří starostové v čase krize a úspor snižují poplatky, opačný postup je správnou cestou. Jak ukazují příklady spoluprací obcí Prostřední Bečva či Trojanovice se společností JRK, počáteční investice do softwarového řízení má rychlou návratnost. Slovenské řešení společnosti Sensoneo je pak dražší komplexní alternativou spíše pro větší města. Starosta obce je vlastně lokální národohospodář, jenž k tomu, aby mohl obec řídit efektivně, potřebuje data a jejich správnou interpretaci. Díky jednoduše dostupným údajům si můžete také dobře nastavit smlouvy se svozovými společnostmi, abyste předešli různým nekalým praktikám, které se v oboru dějí, jako je například anonymizované rozpočítávání peněz mezi různé obce či dokonce šizení při vážení materiálu.
Chopte se toho sami. Pokud už dnes máte své technické služby anebo si jinak řešíte odpady po vlastní ose, pak můžete vytříděné materiály prodat. Ideální je váš kontakt přímo v okolí obce. Pokud vznikne nutnost sehnat recyklačního partnera, můžete to jednoduše a zdarma učinit na digitálním odpadovém tržišti Cyrkl. Tam si po rychlé registraci vložíte zdarma nabídku a společnost Cyrkl informaci předá všem relevantním subjektům. Vy už si jen vyberete, kterou cenu budete akceptovat.
Zatímco v čase ekonomického růstu si můžeme dovolit provádět inovace, v čase ekonomické krize je dělat musíme. Berme tedy tuto krizi jako výzvu posunout i kvalitu života v našich obcích. Až krize pomine, výsledkem bude nejen efektivní nastavení odpadového hospodářství, ale díky efektivnějšímu zacházení se zdroji i lepší stav naší planety a životního prostředí.*
CYRIL KLEPEK,
ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště
Článek z časopisu Odpady č. 6/2020
