Časopis Odpady: Bioplasty v kompostu

Pro sběr bioodpadů pro potřeby kompostování se často propagují biodegradovatelné pytlíky, vyrobené z alternativních materiálů, zejména PLA. Provozovatelé kompostáren jsou však k tomuto materiálu poměrně skeptičtí.

Materiál PLA (polymléčná kyselina, polylactic acid) je polymer, vyrobený nikoli z ropy, ale ze škrobu, který se získává z kukuřice nebo jiných obilovin. Fakt, že je vyroben z „přírodních“ látek, je podnětem pro PR tvrzení, že jde o biodegradabilní materiál, který se v kompostu za běžných podmínek rozloží. Sdružení KompAs, v němž jsou zastoupeny velké průmyslové kompostárny, však upozorňuje: „Kompostování PLA materiálu je problematické a v praxi nebyla schopnost bezproblémové biodegradability v běžném kompostovacím procesu jednoznačně potvrzena.“

Naštěstí zatím kompostárny nemusí PLA příliš řešit. Martin Šmída, místopředseda kompostářské asociace KompAs a vedoucí kompostárny RESTA v Olomouci, odhaduje obsah PLA velmi nízko. V plastech, které jsou spolu s bioodpadem přijaty na kompostárnu, je jich podle něj méně než 5 %.

Problémy by však mohly nastat, pokud by se užívání PLA materiálů zásadněji rozšířilo. Pytlíky z biodegradovatelných materiálů mohou být doporučeny v městech a ocích ze sběru bioodpadů. Aktuální je také použití jednorázových „kompostovatelných“ talířů či příborů při různých akcích v rámci tažení proti jednorázovým plastům.

V kompostárnách se plasty ze vstupních materiálů dotřiďují ještě před zakládkou. Přitom jsou odtříděny i výrobky z PLA, protože jsou od ropných plastů takřka k nerozeznání. „V první řadě se PLA většinou do kompostu ani nedostane, neboť na první pohled vypadá jako běžný plast a je tak z kompostové zakládky separován pryč. Aby měl PLA plast viditelný vliv na výsledný kompost, muselo by ho být významné množství, což se zatím v praxi neděje,“ říká Martin Šmída.

Je však lichá představa, že by PLA výrobky mohly v zakládce zůstat a být za běžných okolností úspěšně kompostovány. K jejich rozpadu v podmínkách kompostárny je podle Marina Šmídy potřeba více cyklů: „Po jednom kompostovacím procesu není rozložení PLA výrobku dostatečné, takže se na konci procesu při třídění finálního výrobku PLA dostane s ostatní nadsítnou frakcí mimo kompost určený k prodeji. Pokud se taková nadsítná frakce použije do další zakládky a PLA výrobek absolvuje několik kompostovacích procesů, nakonec přece jen degraduje.“ Teoreticky biodegradovatelné plasty proto představují pro kvalitu kompsotu stejné riziko jako konvenční plasty z ropy, včetně nebezpečí, že ve formě mikroplastů přejdou do prostředí. Kompostářská asociace KompAs proto deklaruje, že z provozních důvodů a kvůli nedostatečné biodegradabilitě nechtějí průmyslové kompostárny materiály z PLA přijímat.

Jarmila Šťastná

Článek z časopisu Odpady č. 5/2020*