Právě zmíněná virtuální tržiště prodávají obrovské množství výrobků od oblečení přes elektroniku až po kosmetiku nebo léčivé přípravky. Za výrobky, jež nevyhovují unijní legislativě, však obchod zodpovědnost nenese a samotný výrobce je téměř nepostižitelný, pokud má sídlo mimo Evropskou unii. „Tato legislativní mezera ohrožuje existenci mnoha maloobchodníků, ale i životní prostředí a spotřebitele,“ uvádí ve společném dopise zástupci Evropské asociace odpadového hospodářství (FEAD), Evropského úřadu pro životní prostředí (EEB), iniciativy Zero Waste Europe, společnosti Rosmann, sdružení Deutsche Umwelthilfe e.V., Environmentální koalice standardů (ECOS), Německé spolkové asociace pro hospodaření s odpady, vodou a surovinami (BDE), dvě německá sdružení pro ochranu přírody DNR a NABU, a organizace Germanwatch.
Mezi nejčastěji nakupované produkty ze zahraničních e-shopů patří podle aliance elektronické zboží, dětské hračky, kosmetika a automobilové díly či doplňky, z nichž jde ve většině případů o padělky deklarovaných značek. Přirozeně pak i baterie, elektrické spotřebiče nebo obaly tradičně nevyhovující požadavkům na zpětný odběr, registraci nebo ekologickou likvidaci.
„Tímto způsobem se dodavatelé vyhýbají placení poplatků za likvidaci, ohrožují financování stávajících systémů zpracování odpadů a zvyšují náklady pro firmy, které tyto závazky dodržují. OECD odhaduje, že až 920 000 tun elektrických spotřebičů je každý rok nezákonně uváděno na unijní trh takzvanými free ridery,“ stojí dále v dopise Europarlamentu.
Problém s černými pasažéry v posledních měsících vygradoval v důsledku pandemie covid-19, která kvůli důrazu na omezení kontaktů zvýšila objem on-line prodejů. Ještě před začátkem epidemie asociace EucoLight informovala, že v celé EU je až 20 % elektrospotřebičů prodáno bez uhrazení recyklačních příspěvků. „To je elektroodpad, za který nebyly řádně uhrazeny příspěvky na jeho ekologickou recyklaci, který tedy nemusí být řádně recyklován. Tím vzniká riziko závažného poškození životního prostředí. Nemluvě o přímém ohrožení zdraví spotřebitelů používáním výrobků, u kterých nebyla ověřena bezpečnost pro spotřebitele,“ vysvětlila Zuzana Adamcová z české společnosti Ekolamp, která se stará o zpětný odběr elektrozařízení.
O ochranu spotřebitele a životního prostředí se dosud na unijní úrovni stará mimo jiné nařízení EU o dozoru nad trhem a také návrhy Evropské komise na zákon o digitálních službách, zákon o digitálních trzích a nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Ty ale podle dotčených organizací neřeší konkrétní problém nepostihnutelnosti on-line tržišť a výrobců či dodavatelů problematického zboží.
Legislativa jednotlivých členských zemí se v tomto ohledu velmi liší a ve většině případů není dostatečná, shodují se členové aliance. Jako dobrý příklad uvádějí Francii, která jako jediná členská země nařizuje, že mimoevropské on-line prodejní platformy jsou plně zodpovědné za sběr a recyklaci jimi prodávaných produktů po skončení životnosti.
Na druhou stranu však nezřídka doplatí na regulace konečný spotřebitel. „Z našeho pohledu obecně platí, že by měly pro všechny subjekty na trhu platit stejné podmínky. Problém může nastat v případě, kdy využije prodejce ze třetích zemí on-line tržiště v EU či jiného způsobu zprostředkování. Je pak velmi komplikované, aby provozovatel odhalil takové zboží mezi někdy až stovkami tisíc či dokonce miliony položek. Je tedy nezbytné najít vhodné vyvážení odpovědnosti, aby ve svém důsledku nebyl poškozen spotřebitel, který bude díky dalším a dalším restrikcím omezen na výběru nabízeného zboží,“ myslí si Jan Vetyška, výkonný ředitel tuzemské Asociace pro elektronickou komerci.
Problém zásilek většinou z Asie nespočívá jen v obcházení unijních zákonů, ale také v daních. Za doručované balíčky ze zemí mimo EU s hodnotou do 22 eur, tedy zhruba 560 korun, se proto začalo od října platit DPH. Toto zboží dosud dani nepodléhalo. Opatření mělo původně platit už od července, ale novely zákona o DPH a celního zákona se zdržely v legislativním procesu a po vrácení Senátem je poslanci schválili až v polovině září.
Příjemci menších zásilek z mimounijních obchodů nově musí podávat celní prohlášení výhradně elektronicky. Stejná povinnost se dosud vztahovala na zásilky v rozmezí od 22 do 150 eur. Elektronické celní prohlášení mohou občané podat prostřednictvím aplikace, kterou pro tyto účely připravila Celní správa ČR. Příjemce zásilky může při podání celního prohlášení zastoupit například Česká pošta nebo zasilatelská služba. „Pokud bude daň z přidané hodnoty zaplacena v ceně zboží již na e-shopu, může elektronické celní prohlášení podat dopravce v jiném členském státě EU,“ uvedla mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
„Vzhledem k tomu, že 99 procent veškerých zásilek objednaných mimo EU je dopravováno poštovním operátorem, vytvořila Celní správa aplikaci eCeP, která nově umožní lidem podat celní prohlášení u zásilek přepravovaných Českou poštou do hodnoty 150 eur. Podle nových pravidel zůstávají od DPH osvobozené zásilky, které mají povahu darů a jsou zasílány příležitostně mezi fyzickými osobami do hodnoty 45 eur. Ovšem i pro tyto zásilky bude nutné nově podat elektronické celní prohlášení,“ dodal mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Opatření EU má za cíl přinést z výběru DPH až sedm miliard eur (182 miliard korun) a zároveň narovnat podnikatelské prostředí, protože tuzemské firmy i firmy z EU musejí odvádět DPH, pokud jí podléhají. Norma reaguje na nové předpisy EU týkající se přeshraničního elektronického obchodu.
Do EU ročně dorazí z čínských e-shopů přes 150 milionů malých zásilek osvobozených od DPH. Podle údajů České pošty počet těchto drobných zásilek v Česku stoupá. V roce 2019 jich bylo 28 milionů, o rok dříve 25 milionů.
Anna Soldatova
Článek z časopisu Odpady, č.11/2021
