Česká asociace oběhového hospodářství (ČAObH) vítá, že vláda České republiky schválila nový Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025–2035 (POH 2025+). ČAObH vnímá tento dokument jako důležitý a pozitivní krok správným směrem pro rozvoj moderního a udržitelného odpadového hospodářství v České republice, směřujícího k cirkulární ekonomice.
„Návrh POH 2025+ je určitě krok správným směrem. Cením hlavně zpracování ekonomické analýzy pro nakládání s odpady a to, že jasně ukazuje, kde v ČR chybí zpracovatelské kapacity pro recyklaci, využití a odstranění odpadů. MŽP chválím za celkovou kvalitu zpracovaného materiálu a udržení realistické prognózy produkce jednotlivých druhů odpadů, což podtrhuje infrastrukturní deficit klíčových koncových technologií. Je velmi důležité, že POH 2025+ by mohl být motivující k rozvoji moderních technologií odpadového hospodářství,“ uvedl Petr Špičák, předseda výkonného výboru ČAObH.
Promítnutí připomínek ČAObH do POH 2025+
ČAObH aktivně participovala na meziresortním připomínkovém řízení a s potěšením konstatuje, že řada jejích podnětů se do finální verze POH 2025+ promítla, byť některé jen zčásti.
- Přehlednost a rozsah dokumentu: Ačkoli analytická část nebyla přesunuta do samostatné přílohy a dokument si zachovává svou obsáhlost, oceňujeme snahu o komplexní a detailní zpracování, které poskytuje ucelený pohled na stav odpadového hospodářství.
- Využívání dat ČSÚ dle EUROSTATu: POH 2025+ zmiňuje „základní datové zdroje“, což naznačuje posun k většímu využívání oficiálních statistik. ČAObH věří, že budoucí aktualizace dokumentu ještě více využijí data zpracovávaná ČSÚ podle pokynů EUROSTATu a Účtů materiálových toků pro zkvalitnění analýz a plánování.
- Zavádění poplatků za energetické využití a spalování odpadů včetně rizika zavedení emisních povolenek na energetické využití nerecyklovatelných odpadů: Ve finálním znění POH 2025+ nebyl zahrnut návrh na zavedení poplatku za energetické využití odpadů. Tento výsledek je důsledkem kompromisní dohody v rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení. Považujeme za správné, že POH 2025+ tímto krokem nepodporuje opatření, která by mohla zvýhodnit skládkování na úkor moderních a ekologicky šetrných forem nakládání s odpady. Zároveň si uvědomujeme, že otázka ekonomických nástrojů zůstává klíčová a je zejména řešena v kapitole 4.2.2 „Ekonomické nástroje“. ČAObH bude i nadále prosazovat taková řešení, která podpoří rozvoj v oblasti energetického využití nerecyklovatelných odpadů a přispějí k dosažení cílů odpadového hospodářství bez podpory skládkování.
- Zavádění odděleného sběru odpadů živočišného původu a kuchyňského odpadu v obcích: V POH 2025+ jsou stanoveny cíle a opatření pro komunální a biologicky rozložitelné odpady, což je v souladu s naší připomínkou. I když konkrétní řešení nedostatku kapacit pro zpracování odpadu živočišného původu (bioplynové stanice, kompostárny s hygienizací VPŽP) nejsou v obsahu dokumentu podrobně rozvedena, dokument se tomuto tématu věnuje v obecné rovině a ČAObH bude nadále sledovat zajištění dostatečných kapacit pro plošné zavedení této povinnosti.
- Dovoz vstupních materiálů pro recyklační zařízení: Jako velmi pozitivní hodnotíme skutečnost, že finální POH 2025+ oproti původnímu návrhu nebrání řádně schváleným recyklačním zařízením v dovozu potřebných vstupních materiálů ze zahraničí. Kapitoly 2.7 (Vyhodnocení přeshraniční přepravy odpadů) a 3.8 (Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů) jasně naznačují, že import pro recyklaci je považován za žádoucí a povolený, pokud splňuje stanovené podmínky. Tím se zajišťuje efektivní fungování recyklačního průmyslu v ČR.
- Cíle recyklační účinnosti: Ačkoli ČAObH navrhovala vypustit cíle týkající se recyklační účinnosti s argumentem, že spadají pod Ministerstvo průmyslu a obchodu a jsou řešitelné na úrovni EU, POH 2025+ obsahuje kapitoly jako "Cíle, zásady a opatření pro jednotlivé odpadové toky", které zahrnují materiálově využitelné odpady a textilní odpady. To poukazuje na snahu o stanovení cílů i na národní úrovni, což v konečném důsledku může přispět k posílení cirkularity. Dokument zároveň zmiňuje Akční plán EU pro oběhové hospodářství, což naznačuje sladění s evropskými snahami.
- Roční vyhodnocování POH 2025+ na zasedání vlády ČR: Přestože explicitní závazek ročního vyhodnocení plnění na zasedání vlády ČR není v obsahu dokumentu zmíněn, POH 2025+ uvádí, že bude aktualizován po každé zásadní změně podmínek, což je krok k flexibilnějšímu přístupu k řízení odpadového hospodářství.
- Analýza stavu odpadového hospodářství – část baterie: ČAObH ocenila, že dokument POH 2025+ se podrobněji věnuje tématu odpadních baterií, které se staly odpadem v kapitole 2.3.14.2. Ačkoli všechny naše detailní požadavky na doplnění specifických údajů (např. o lithiových bateriích, prognóze jejich množství nebo zpracovatelských kapacitách) nebyly v plném rozsahu zahrnuty, je zřejmá snaha o komplexnější pohled na tuto klíčovou oblast, což je pozitivní signál pro budoucnost.
- SWOT analýza – doplnění "historické fotovoltaické panely a baterie jako stará ekologická zátěž": Ačkoli nemáme k dispozici detailní obsah kapitoly 2.12 (SWOT analýza), samotné téma "Výrobky s ukončenou životností" je v dokumentu POH 2025+ řešeno, což naznačuje, že problematika historických zátěží spojených s těmito výrobky bude v budoucnu předmětem pozornosti. ČAObH věří, že POH 2025+ poslouží jako pevný základ pro další rozvoj oběhového hospodářství v České republice a bude nadále spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí na naplňování stanovených cílů a výzev.*
Česká asociace oběhového hospodářství
