Zákonodárci hlasovali poměrem 187 ku dvěma pro revizi plánu, který je klíčový pro to, aby Bulharsko získalo 6,3 miliardy eur (151 miliard korun) z evropských peněž v rámci balíčku určeného na oživení ekonomiky po covidové pandemii.
Během hlasování se před parlamentemu shromáždilo několik stovek horníků a pracovníků v energetice, kteří požadovali záruky zachování svých pracovních míst. Pokojný protest organizovaly dva největší odborové svazy v zemi.
Na základě rozhodnutí parlamentu má země upustit od svého závazku snížit do konce roku 2025 emise oxidu uhličitého o 40 procent z úrovně v roce 2019. Má také usilovat o záruky, aby bulharské uhelné elektrárny mohly pokračovat v provozu bez omezení nejméně do roku 2038. Vláda musí podat Evropské komisi formální žádost o nové projednání národního plánu obnovy do konce března, nařídili kabinetu poslanci.
Evropská komise schválila bulharský plán obnovy loni v dubnu. Plán předpokládá, že téměř 60 procent prostředků půjde na opatření související s bojem proti klimatické změně. Téměř polovinu elektřiny v sedmimilionové balkánské zemi nyní vyrábějí uhelné elektrárny, dalších 35 procent energie pochází z jádra. Zbytek pokrývají vodní, solární a větrné elektrárny.
Snižování emisí oxidu uhličitého představuje pro Bulharsko, které má jeden z nejnižších hrubých domácích produktů na obyvatele v EU, obrovskou finanční zátěž. Země se zároveň potýká s hlubokou politickou krizí, kterou nedokázaly vyřešit ani čtyři parlamentní volby za poslední dva roky. Zemi vede úřednická vláda jmenovaná prezidentem Rumenem Radevem.*
-čtk-
