Jedním z hlavních cílů Plánu odpadového hospodářství je zvyšování množství odpadů, které lze vytřídit z komunálního odpadu. Jedná se především o odpady obalů z obcí, tj. od jejich obyvatel. V letošním roce byla v Plzeňském kraji realizována již čtvrtá etapa projektu podpory infrastruktury pro sběr odpadů obalů z obcí a měst.
Obcím jsou za finanční podpory společnosti EKO-KOM a Plzeňského kraje poskytovány sběrné nádoby na vytříděné složky odpadů obalů (zejména papíru, skla a plastů). V rámci projektu probíhá i krajská komunikační kampaň na podporu třídění odpadů.
Dalším cílem bylo omezování látek poškozujících ozónovou vrstvu Země. V letech 2001-2005 byl realizován projekt s názvem "Odstranění vyřazených výrobků domácího chlazení z území Plzeňského kraje", jehož výsledkem bylo řádné odstranění celkem 51 tis. kusů starých lednic a mrazáků, ze kterých bylo odčerpáno celkem 6 tun regulovaných látek. Projekt měl rovněž čtyři etapy a byl hrazen z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky.
Pro rozvoj systému sběru a svozu odpadů z obcí, stejně jako jeho infrastruktury, byla v Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje navržena konkrétní opatření a návrhy pilotních projektů. Konkrétními výsledky jsou např. dva realizované integrované projekty výstavby sběrných dvorů odpadů v období let 2002-2006, díky nimž bylo vybudováno celkem 12 sběrných dvorů odpadů financovaných z prostředků Evropské unie, které plně odpovídají současné legislativě. Pro nové plánovací období EU a čerpání prostředků v rámci Operačního programu Životní prostředí rok 2007 je indikován zájem dalších pěti měst a obcí o výstavbu sběrných dvorů odpadů jako základních a velmi důležitých zařízení infrastruktury odpadového hospodářství obcí.
Na základě získaných praktických zkušeností a hlavně na základě spolupráce s obcemi a městy kraje byla Regionální rozvojové agentuře Plzeňského kraje nabídnuta spolupráce na realizaci projektu VaV - Bezpečná recyklace elektroodpadu. Regionální agentura realizovala praktickou část tohoto rozsáhlého projektu, a to ověření systému informovanosti obyvatel, sběru, svozu, evidence a odstranění s předností materiálového využití tohoto druhu odpadu v pilotním vybraném území měst a obcí. Výsledky projektu byly použity pro vznik základních dokumentů definujících vznik systému zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení v celé České republice.
Praxe například ukázala, že až 48 % finančních nákladů za provoz sběrného dvora (odstranění odpadu) činí právě náklady na odstranění vyřazených elektrických a elektronických zařízení. Z této skutečnosti vyplynula jasná potřeba ze strany obcí najít způsob, jak právě tyto náklady snížit, nebo úplně odstranit.
SYSTÉM ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTRICKÝCH A ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Plzeňský kraj má specifickou hustotu osídlení postavenou na řadě malých sídel zejména v příhraničních oblastech. Budovaný systém zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení na jeho území měl využít infrastrukturu sběru a svozu odpadů ve městech a obcích.
Prvním krokem bylo vytypováním vhodných míst pro vznik míst zpětného odběru (MZO), tedy především sídel, kde by tato místa měla vzniknout z hlediska potřeby území a jeho obyvatel. RRA pomocí geograficko informačního systému zpracovala mapu "center osídlení". V území kraje se graficky zohlednily základní faktory (počet obyvatel a hustota osídlení, dojížďky za prací a do škol, územní obvody správních úřadů, velikost a význam center a spádovost center zejména z hlediska dopravního napojení).
K centrům se přiřazovaly spádové obvody. U některých center stačilo vzít v úvahu pouze jeden z faktorů a vygeneroval se jasný spádový obvod centra. Některé faktory byly kombinovány. S takto jasně definovanými územními potřebami byla porovnána mapa stávajících sběrných dvorů (sběrných míst), ve kterých by přirozeně mělo vzniknout místo zpětného odběru. Porovnáním vyplynula potřeba vzniku zhruba 80 míst zpětného odběru.
Dalším krokem bylo oslovení zástupců samospráv měst a obcí. V Plzeňském kraji velmi dobře fungují čtyři okresní sdružení obcí, která svoji činnost zaměřují přímo na nakládání s odpady. Celkem se jedná o 231 obcí v těchto sdruženích, což představuje 46,1 % obcí z celkového počtu. Ostatní obce byly osloveny individuálně - jednalo se o obce a města se sběrnými dvory či fungujícími sběrnými místy. Všem byl vysvětlen princip zpětného odběru, jeho výhody, práva a povinnosti aktérů smluvních vztahů. Byly také osloveny všechny svozové společnosti, které jsou většinou i provozovateli sběrných dvorů odpadů v obcích. Při tomto jednání byl kladen důraz na financování celého systému, což bylo jedním ze zásadních dotazů všech představitelů oprávněných společností.
Postupně tak byli informováni všichni potenciální aktéři systému zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení v úrovni sběru a svozu odpadů z obcí a měst.
STAV SYSTÉMU V SOUČASNOSTI
Takřka po roce fungování systému je v Plzeňském kraji 51 míst zpětného odběru v legálních sběrných dvorech odpadů obcí a 27 míst u zaregistrovaných posledních prodejců. Přes dvě stě obcí je zapojeno do systému prostřednictvím ambulantních svozů odpadů. Ve většině případů se jedná o MZO v obcích, které mají uzavřen smluvní vztah s kolektivními systémy zajišťujícími zpětný odběr celého sortimentu zpětně odebíraných elektrických a elektronických zařízení.
Základním cílem stanoveným legislativou je odebrat 4 kg elektrických a elektronických zařízení na obyvatele a rok, včetně jejich materiálového zpracování a surovinového využití. Na území Plzeňského kraje je nutné se zaměřit na další zahušťování sítě míst zpětného odběru, tj. zvýšit jejich počet na 80 míst. Druhým velmi důležitým cílem stálá informační kampaň pro obyvatele, zaměřená na zpětný odběr a kvalitu zpětně odebíraných výrobků.
Lenka Šlajsová
Marek Sýkora
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s.
