Brněnská zahrada vytvoří systém edukačních prvků, které budou názornou formou prezentovat inovativní způsob zpracování a využití trusu. Vzdělávací prvky doplněné informačními tabulemi budou přímo u expozic dotyčných druhů, čímž návštěvníci získají ucelenou představu o jejich životě. Mohou také hádat, jaká část záhonu je hnojena zpracovaným trusem.
Projekt má ale zejména environmentální rozměr. Jeho snahou je snížit ekologický dopad chovu exotických zvířat. "Součástí je vytvoření adaptačních strategií zaměřených na možnosti snižování dopadů klimatické změny. Specifickou oblastí zkoumání je produkce živočišného odpadu, která představuje ekonomickou i environmentální zátěž. Trus zvířat je možné využít jako půdní aditivum, avšak při nezpracování a neodvodnění hrozí riziko kontaminace půdy, zhoršení kvality vody i emise amoniaku či jiných zdraví škodlivých plynů," řekla Michaela Mocňáková z bojnické zoo.
Možností využití je ale více. "Patří mezi ně například energetické využití. Tuto biomasu lze také zahříváním přeměnit na materiál s vyšším obsahem uhlíku a nižší vlhkostí. Fyzikálně-chemické vlastností takových materiálů se budou odlišovat především s ohledem na zvolený postup úpravy. Jako slibné a progresivní se jeví zpracování pyrolýzou, kdy teplota 300 až 700 stupňů Celsia eliminuje přítomnost patogenů. Využití této metody navíc přináší redukci objemu vyprodukovaného živočišného odpadu o více než 50 procent," dodala Mocňáková.*
-čtk-
