Technologie briketování využívá mechanických a chemických vlastností materiálů, které se použitím vysokotlakého lisování zhutňují do kompaktních tvarů bez přídavku pojiva.
Největší výhodou technologie vysokotlakého lisování je přeměna odpadu na prodejný a lépe manipulovatelný produkt. Návratnost investice závisí vždy na místních podmínkách a někdy může být i kratší než jeden rok.
Pro vytvoření vazby mezi jednotlivými částicemi briketovaného materiálu se využívají určité pryskyřice obsažené v materiálu. Například při lisování biomasy se uvolňuje lignin. Jiné materiály, např. litinové špony nebo papír, působením tlaku nad mezí pevnosti mění svůj tvar a mechanickým zaklíněním jednotlivých částic vytváří kompaktní hmotu.
Uvažujeme-li o briketování spalitelného materiálu, musíme věnovat pozornost několika důležitým aspektům. Vedle rozhodující ekonomiky provozu (viz box) jsou to technické podmínky - vlhkost a velikost materiálu, jeho mechanické znečištění, vliv mechanických příměsí a abrazivních odpadů, a v neposlední řadě také podmínky spalování briket a jejich testování.
VLHKOST A VELIKOST MATERIÁLU
Základní podmínkou pro výrobu briket je vlhkost materiálu, a to do 15 % vody v materiálu. Pro zpracování pilařských odpadů s vlhkostí 45 % se zařazují spalinové sušárny pilin s kontinuálním provozem. Brikety je možné vyrábět i z vlhkého materiálu. Vysoká vlhkost je však nežádoucí z hlediska výhřevnosti, která se výrazně snižuje se stoupajícím obsahem vody v materiálu.
Pro kvalitu brikety a výkon lisu je rozhodující velikost vstupního materiálu. Briketovací lisy jsou určeny pro zpracování odpadu s velikostí částic do 15 mm v jednom směru se sypnou hmotností minimálně 70 kg/m3. Dřevo a papír by tedy mělo být ve tvaru tenkého čtverce s maximální délkou strany 15 mm, síla materiálu by měla odpovídat tenké hoblině.
Obecně platí, že čím menší frakce, tím kompaktnější briketa. Brikety pouze z drceného odpadu mají nižší kvalitu než brikety z pilin. Drcení se vyplácí u větších výkonů od 100 kg/h, neboť se musí do ekonomiky provozu počítat s příkonem drtiče, který je většinou větší než příkon lisu.
MECHANICKÉ ZNEČIŠTĚNÍ A VLIV CHEMICKÝCH PŘÍMĚSÍ
Je nutné dbát na čistotu briketovaného odpadu. Není vhodné zamést odpad na podlaze dílny a vhodit jej do násypky. Zejména je třeba dát pozor na hřebíky, matice, velké suky, velké silné třísky, písek, kameny, nářadí. Tyto předměty mohou lis poškodit tím, že se zaklíní na nevhodném místě, např. mezi lopatky frézy a plechové dno, šnek a žlab, atd.
Odpad znečištěný pískem, zeminou a kamínky ničí lisovací nástroje, které pak mají zkrácenou životnost.
Znečištění materiálu oleji a lepidly a dalšími chemickými látkami někdy zamezí zhutnění materiálu do briket. Tam, kde si není provozovatel lisu jist, se doporučuje udělat lisovací zkoušku.
Životnost lisovacích nástrojů je velmi ovlivněna obsahem minerálních látek v lisovaném materiálu. Čím je větší obsah popela po spálení brikety, tím je nižší životnost nástrojů. Nejčastějším zdrojem znečištění je kůra, špatné skladování materiálu na nezpevněných plochách, zpracovávání kořenových částí rostlin, používání nekvalitních brousících pláten, která se snadno odrolí.
LEPŠÍ DOPRAVA A SKLÁDKOVÁNÍ
Velmi lehké, objemné a prašné materiály, např. polystyrén a polyuretan, tabákový a textilní prach, krátká přírodní textilní vlákna a další, se briketováním zmenší až 50krát. Zhutněním odpadu se snižují náklady na přepravu i náklady za uložení jinak nevyužitelného odpadu na skládkách.
Je výhodné briketovat prach z odsávacích systémů, který se musí z hy-gienických důvodů přepravovat ve speciálních kontejnerech nebo ve velmi nákladných obalech. Naproti tomu brikety lze přepravovat běžným způsobem.
SPALOVÁNÍ BRIKET
Dřevo je nejstarší palivo, jehož spalováním nevznikají nežádoucí skleníkové plyny. Výhřevnost dřeva v závislosti na vlhkosti dosahuje až 18 MJ/kg a obsah popela je menší než 1 %.
V současné době je vhodné využívat pro spalování i odpadový papír, který nemá jiné využití, za předpokladu, že je vyroben převážně z vláken celulózy, bez plnidel a barviv. Výhřevnost papíru je velmi odlišná podle složení. Kartonové obaly mají výhřevnost 15 MJ/kg a obsah popela 5 %.
Velmi příznivě z ekonomického a energetického hlediska vychází biomasa travin, šťovíku a zbytková biomasa, např. sláma obilná i řepková, pazdeří ze lnu a konopí.
Spalovací zkoušky briket provádí například Strojírenský zkušební ústav, s. p., Brno, nebo Ústav pro výzkum a využití paliv, a. s., v Praze-Běchovicích.
ZDROJ: www.briklis.cz
EKONOMIKA PROVOZU
Náklady
Cena materiálu
Cena energie
- lis: 70 kWh na 1000 kg briket
- lis a sušárna: 120 kWh na 1000 kg briket
Mzdy
Náklady na opravy (závisí na složitosti technologie a čistotě materiálu)
Obaly
Doprava
Finanční náklady na pořízení technologie
Výnosy
Prodejní cena briket 3000-5000 Kč za 1000 kg briket (závisí na velikosti balení a sezoně)
Je nutné přihlédnout i k obtížně vyčíslitelným výnosům, jako je úspora času nutná pro likvidaci odpadu v dílně, zlepšení prostředí nebo snížení požárního nebezpečí.
Pro spalování lze využít i odpadový papír, za předpokladu, že je vyroben převážně z vláken celulózy.
