Odlov nepůvodních krabů říčních v ústí Temže odhalil Britům dosud netušený rozsah znečištění této řeky. Namísto klepítkatců totiž speciálně upravená síť shrnovala lavinu plastových odpadků usazených na dně, které do řeky zanáší voda z moře.
Vědci z ústavu Royal Holloway, Londýnské univerzity a Muzea přírodní historie měli na kraby říční (Eriocheir sinensis) spadeno už delší dobu. Tento původem čínský druh se úspěšně rozšířil po celém světě, a vydatně konkuruje místním vodním společenstvům. Krabi se rozmnožují v brakických vodách při ústí řek do moře, a následně putují proti proudu do vnitrozemí. Výskyt říčních krabů je ostatně zaznamenán z Labe, Vltavy i řeky Moravy, a tak nás ani jejich přítomnost v Temži nepřekvapí.
Překvapení invazním ekologům a terénním biologům způsobil ale jiný nález, než okrunýřovaný krab. Vlečné "tralové" sítě se ukázaly být po pár zátazích neúčinné, protože byly zcela zaneseny naplavenými plasty. Ty se sem dostaly při rytmickém střídání přílivů a odlivů, naplavením z moře. Na prvních několik zátahů vydala řeka na 8000 rozmanitých kusů plastových naplavenin.
O znečištění moří plastovými partikulemi různých velikostí se ví už delší dobu, ale že se tento ekologicky negativní fenomén netýká jen moří a oceánů, ale řek sem ústících, je objevem novým.
Dave Morritt, mořský biolog z Institutu Royal Holloway, k tomu dodává: "Budeme muset započítat tento typ znečištění do rizik, které se dotýkají našich sladkovodních říčních ekosystémů. Až doteď nám tento problém unikal, zůstával skrytý pod hladinou." Morritt spolu s dalšími kolegy navíc upozorňuje, že problém s plastovými částečkami se tak doslova "přelévá" z moří do vnitrozemí. "Netýká se jen řek, které ústí do moře, ale i dalších navázaných ekosystémů, mokřadů a pramenišť." Až sem může za jistých okolností doputovat "vlna" plastových mikročástic, ať už s vodou anebo zabudována v tělech živočichů.
Téměř pětinový podíl tvořily sanitární plasty, zbytek byl pestrou směsí odpadů, tvořenou obaly z cigaret, sáčky od jídla, igelitkami a kelímky od kávy, a neměla ve většině případů svůj původ přímo v Británii, ale byla sem naplavena z Evropy mořskými proudy. Příliv je pak zatlačil do vnitrozemí, až k nic netušícím Londýňanům. Paul Clark z Muzea přírodní historie, spoluautor výzkumu, doplňuje: "Zásadní je varovný dosah našeho zjištění. Je to odpad, se kterým jsme dosud nikde nepočítali. A obyvatelé Londýna určitě netušili, že pod hladinou Temže zvolna plyne ještě jedna řeka unášející plasty do vnitrozemí."
Po dně Temže se táhne další řeka - proud odpadních plastů.
