V Česku fungují jen dvě bioplynové stanice, které mohou zpracovávat potraviny ze supermarketů. Jedna taková stanice přitom dokáže vyrobit elektřinu a teplo pro stovky bytů. Do stanice ODAS putují tuny potravin; tam se z nich pomocí fermentace, tedy kvašení, vyrábí bioplyn a z něj pak energie.
Masivní žlutý nakladač s rachotem nabírá stovky kil barevné směsi ovoce a zeleniny a odváží je do hluboké černé nádrže. Jakmile se za návozem zavřou široké vzduchotěsné dveře, kvašení neboli fermentační proces může začít. "Teď to potrvá přesně 28 dní, než tu nádrž znova otevřeme. Mezitím bakterie dělají svou práci - tedy rozkládají hmotu a vyrábějí metan, který my si průběžně odčerpáváme," vysvětluje Jan Svoboda, jenž má zde, v bioplynové stanici ODAS ve Žďáru nad Sázavou, na starosti provoz. Zdejší provoz je raritou. Je to jedna z pouhých dvou bioplynových stanic v Česku, které mohou zpracovávat odpad ze supermarketů a velkoskladů. Tyto potraviny, jež se neprodají, dokáže přeměnit na bioplyn a z něj pak vyrobit elektřinu a teplo.
Velká nákladní auta sem denně přivážejí neprodané ovoce a zeleninu z velkoskladu a také odpad z jednoho celostátního řetězce supermarketů. Za jeden týden sem na korbě doputuje 40 tun potravin ze supermarketů a 75 tun ovoce a zeleniny. Což je pro představu zhruba pět velkých plných tater týdně.
"Zhruba pětadvacet tun z toho tvoří pečivo. To je pro nás velmi cenný materiál, protože právě z něj se vyrobí nejvíc bioplynu," podotýká David Odvárka, jednatel stanice, a otevírá dveře do zvláštní místnosti, kam putuje část potravin ze supermarketů. Jsou živočišné, a proto se musí zbavit nejen obalů, ale i patogenních látek. "Ty obaly nám dělají problém. Všechno se dnes balí do igelitu, ale my to v obalech nechat nemůžeme," pokračuje Odvárka a ukazuje na zřízence ve žluté kombinéze, který ve zdejším všudypřítomném ostrém zápachu rozkládajících se potravin ručně řezákem vyprošťuje z obalu pstruhy, mleté maso nebo párky. Rozdrcené na částečky pak putují spolu s ostatním jídlem k fermentaci.
JEDNA BIOPLYNKA ZÁSOBÍ ELEKTŘINOU 1500 BYTŮ
Když potraviny kvasí ve fermentačních nádržích, nejenže k nim nesmí vzduch, ale nádrže se také zahřívají a kropí, aby se bakterie lépe množily a vyráběly více bioplynu. "Náš bioplyn obsahuje až 65 procent metanu, což je jen o trochu méně než například běžný zemní plyn. Kogenerační motor pak z metanu vyrobí teplo a elektřinu," pokračuje Odvárka. Za ním se tyčí velká oválná věž plynojemu, ve které se bioplyn skladuje předtím, než se přemění na energii. Za jeden týden zdejší bioplynová stanice vyrobí 70 megawatthodin elektřiny, což stačí na roční provoz patnácti set domácností. Zároveň vyrobí 10 300 gigajoulů tepla ročně, které dodává Žďáru nad Sázavou. Město tak díky stanici vyhřeje zhruba 370 bytů. Nutno ovšem dodat, že tuto energii získává zařízení nejen z jídla ze supermarketů, ale také například z větví a odpadů od zahrádkářů nebo lesníků. Potraviny tvoří zhruba polovinu materiálů, které se tu zpracovávají na bioplyn. "S odběrem potravin z obchodů jsme začali teprve před rokem. V Česku je tento způsob likvidování neprodaného jídla teprve v začátcích, supermarkety se učí, že nechat jídlo zpracovat v bioplynce na energii je pro ně finančně i eticky mnohem výhodnější než tuny potravin posílat na skládky, což se také v mnoha případech děje," krčí rameny Odvárka. Zatím má ODAS naplněnou zhruba polovinu kapacity toho, co může z potravin zpracovat. "Čekáme, až se ten trend trochu více rozmůže a až se o tuto možnost zpracování odpadu začnou supermarkety více zajímat," doufá Odvárka.
PROBLÉM JSOU DANĚ I FAKT, ŽE STANIC JE MÁLO
Hlavním důvodem, proč většina supermarketů nevozí své neprodané potraviny do bioplynových stanic, je jejich malý počet - dvě na celou republiku. Supermarkety ještě mohou rozdat neprodané potraviny charitě nebo například potravinové bance, ovšem z tohoto daru musí platit daň. "Znesnadňuje to spolupráci obchodů s potravinovými bankami či charitativními organizacemi," vysvětluje mluvčí řetězce Tesco Jiří Mareček. Přesto ale 50 supermarketů Tesco už s potravinovými bankami spolupracuje. Bioplynové stanice jsou jednou z nejvíce ekologických cest jak neprodané jídlo přeměnit v energii. Většina supermarketů jejich služeb sice nevyužívá, ale některé už tuto možnost zkoumají. "V tuto chvíli probíhá jednání mezi obchodním řetězcem Albert a bioplynovými stanicemi. Ty ale nejsou dostupné ve všech regionech," říká Dagmar Krausová, mluvčí řetězce.
Zuzana Keményová
Hospodářské noviny
Vyhozené ovoce a zelenina brzy poputují do fermentační komory.
Maso se musí zbavit obalů.
