Zatímco kraje i obce se potýkají s řešením systémů nakládání s odpady, na zemědělce dopadají problémy s úbytkem organické hmoty v půdě. Pro jejich vzájemnou spolupráci najdeme mnoho dobrých důvodů.
Na jedné straně stojí obec, která produkuje biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). Jedná se v průměru o 80-300 kg/osobu za rok. Produkce bioodpadu závisí na typu zástavby, na půdních a klimatických podmínkách, na úrovni zavedeného třídění a na typu ošetření obecní zeleně.
Na straně druhé stojí zemědělec, který potřebuje pro udržení úrodnosti půdy organickou hmotu. Její nedostatek způsobuje erozi půdy, zvýšené náklady na obdělávání půdy (nafta, energie), pesticidy (zdravotní stav rostlin), špatné využití aplikovaných průmyslových hnojiv (rostliny je využívají jen částečně a živiny unikají do podzemních vod).
Biologicky rozložitelný odpad má specifické vlastnosti. Při ponechání bez ošetření má negativní vliv na životní prostředí - produkuje emise, které zhoršují kvalitu životního prostředí. Správným a kontrolovaným procesem lze ale účinně využít živiny a organickou hmotu pro udržení úrodnosti půdy.
FORMA SPOLUPRÁCE
Záměr vybudovat kompostárnu musí být vždy postaven na ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti. Vzájemná spolupráce obce a zemědělce může mít několik různých podob. Může probíhat například následovně: zemědělec provozuje v rámci svého podniku zařízení na zpracování bioodpadu a přebírá od obce vytříděné BRKO. Současně na tomto zařízení může kompostovat i rostlinné zbytky a statková hnojiva vyprodukovaná ve svém podniku. Výsledný kompost využije obec nebo zemědělec na svých pozemcích, nebo ho může uvést do oběhu a z jeho prodeje získat další ekonomické benefity (v případě prodeje nebo darování kompostu musí být zajištěna jeho registrace v souladu se zákonem o hnojivech).
Obec může využít kompost k údržbě, obnově a zakládání zeleně v obci. Kompost, který občané obce aplikují na svých zahradách, může být motivační ve věci smysluplnosti zavedení třídění BRKO a může podpořit povědomí veřejnosti o materiálovém využití v odpadovém hospodářství.
Společným cílem spolupráce obce a zemědělce by měla být především kvalita kompostu. Ta totiž limituje jeho další využití a ekonomickou a ekologickou efektivnost celého systému. Systémové využití kompostu v základní agrotechnice výrazně přispívá k úspoře energie a zdravé produkci potravin.
KVALITNÍ HNOJIVO
Kompost je organické hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem obsahující živiny nezbytné pro růst rostlin, má vysoký obsah organické hmoty a neutrální reakci. Kvalita kompostu je vždy odvislá od kvality vstupních surovin a technologie zpracování.
Kompost splňující podmínky zákona o hnojivech a navazující vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, lze využít i na zemědělskou půdu. Pokud této kvality nedosahuje, je možné ho uplatnit v souladu se zákonem o odpadech a jeho prováděcí vyhláškou č. 341/2008, o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, pro použití mimo zemědělskou půdu. Kompost je v tomto případě podle svojí kvality zařazen do tří tříd. I. třída je určená pro sportovní a rekreační plochy, II. třída pro městskou zeleň a rekultivaci v průmyslových zónách a III. třída se využívá k rekultivaci skládek. V případě velmi nevyhovující kvality je možno danou šarži kompostu odstranit jako stabilizovaný odpad (viz tab.).
Cena kompostu se v ČR pohybuje od 0 až 900 Kč za 1 tunu. Cena živin v jedné tuně kompostu je v přepočtu na současnou cenu živin v průmyslově vyráběných hnojivech v rozsahu od 466 do 957 Kč.
Například obec se 700 obyvateli produkuje zhruba 126 tun BRKO za rok, kompostováním se vyrobí kolem 60 tun kompostu. Při dávce 20 t/ha je pro jeho využití potřeba 3 ha půdy. Celková produkce živin ve vyprodukovaném kompostu je 300 kg dusíku, 120 kg fosforu, 720 kg draslíku. To je v přepočtu na živiny například 1 tuna průmyslového hnojiva - ledku (obsahuje 29 % dusíku) nebo produkce hnoje od čtyř dospělých krav.
VÝHODY POUŽITÍ KOMPOSTU NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ
Kompost je zdrojem základních živin (dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník), organické hmoty a živých mikroorganismů. Jeho základním účinkem je změna fyzikálních vlastností půdy, které mají vliv na zadržení vody v regionu, využití živin rostlinami a snížení erozní ohroženosti půd. Jeho efekt na zemědělsky využívaných půdách je v jeho systémovém využívání, tedy trvalém zařazení kompostu do obdělávání půdy (základní agrotechniky).
Kompost je zdrojem stabilní organické hmoty ovlivňující půdní strukturu. Pro výši rostlinné produkce je často více rozhodující zlepšení fyzikálních vlastností půdy vlivem kompostu - v důsledku zlepšení drobtovité struktury, provzdušnění, akumulací vody - než čistý účinek hnojení, i když ani ten není zcela zanedbatelný. Pravidelným hnojením 6-7 tun kompostu na ha v sušině stačí k udržení stabilního obsahu humusu v půdě.
Díky podstatnému obsahu relativně stabilní organické hmoty v kompostu hnojení kompostem podporuje ukládání uhlíku v půdě, a tím přispívá k zmírnění skleníkového efektu.
Pozitivní je také jeho vliv na kvalitu podzemních vod. Mineralizace dusíku z kompostu probíhá relativně pomalu a prakticky nejsou známy žádné zprávy o nekontrolovatelném vyluhování dusíku. Z tohoto důvodu nepředstavuje hnojení kvalitním kompostem žádné riziko eutrofizace podzemní vody.
Pravidelné organické hnojení (kompostem) zvyšuje mikrobiální biomasu v půdě a stimuluje aktivitu enzymů, což vede ke zvýšené mineralizaci organické hmoty a zvýšené odolnosti rostlin proti škůdcům a chorobám. V efektu dojde ke snížení potřeby pesticidů a produkci kvalitních potravin.
Kompost upravuje pH (7,3-8,5) půdy a může nahradit standardní vápnění půdy. Kromě jiného kompost zvyšuje kolonizaci kořenů rostlin mykorhitickými houbami.
Riziko akumulace těžkých kovů v půdě v důsledku aplikace kompostu je velmi nízké. Jestliže aplikování kompostu obvykle vede ke zvýšení organické složky, a tím i zlepšení sorpční kapacity půdy, pohyblivější frakce těžkých kovů zůstávají ve většině případů na stejných hodnotách, nebo dokonce často dochází k jejich imobilizaci (viz graf).
Projekt "Management erozně ohrožených půd s využitím kompostu" i nadále pokračuje v podpoře komunikace obcí a zemědělcům s využitím přirozených principů využít zdroje živin v místě jejich vzniku. V listopadu 2012 proběhly další dva semináře v Plzeňském a Jihomoravském kraji. Nosným tématem byla tentokrát kvalita výstupu kompostárny a využití kompostu. Projekt (č. 12/015/1310b/563/000148) je financován z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Další informace o připravovaných seminářích zdarma naleznete na www.zeraagency.eu.
Ing. Květuše Hejátková
Ing. Lucie Valentová
PhD. Ing. Alžběta Škodová
Olga Křížová
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. Náměšť nad Oslavou
CÍLE POH
Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství požaduje:
snížení maximálního množství BRKO ukládaného na skládky tak, aby podíl složky činil v roce 2010 nejvíce 75 %, v roce 2013 nejvíce 50 % a v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnosti z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995.
zvýšit materiálové využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010.
VLIV KOMPOSTU NA STRUKTURU PŮDY
dlouhodobý nárůst stability půdních agregátů
stabilita vůči degradaci deštěm, chrání půdu před erozí a zhutněním
půda je schopná retence - zadržování - fyziologicky využitelné vody pro rostliny
zlepšení fyzikálních poměrů půdy podmiňuje snížení spotřeby nafty
DOBRÝ ZEMĚDĚLSKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV (GAEC)
Zemědělec ve smyslu správné zemědělské praxe plní takzvané standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), čímž zajišťuje zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jednotlivé standardy jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb některých podpor z osy II Programu rozvoje venkova. Například standard GAEC 3 definuje, že zemědělec na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků zemědělské půdy zajistí každoročně aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv (kam patří mimo jiné i kompost) v minimální dávce 25 tun na hektar plodiny.
KVALITA KOMPOSTU - REGISTRACE A KONTROLA V RÁMCI ODBORNÉHO DOZORU 2008-2009 (ÚKZUZ)
| Min. | Max. | Průměr | |
| Sušina % | 34,8 | 65,1 | 56,5 |
| Spalitelné látky v sušině % | 16,7 | 73,3 | 29,8 |
| Celkový N v sušině % | 0,58 | 2,11 | 1,345 |
| Hodnoty rizikových prvků (% v sušině) | Min. | Max. | Limit |
| As | 1,14 | 15,99 | 20 |
| Cd | 0,351 | 1,037 | 2 |
| Cr | 8,65 | 471,8 | 100 |
| Cu | 19,70 | 173,7 | 150 |
| Hg | 0,054 | 1,659 | 1,0 |
| Mo | 0,6 | 30,56 | 20 |
| Ni | < 9 | 36,0 | 50 |
| Pb | 13,8 | 62,4 | 100 |
| Zn | 82,6 | 761,7 | 600 |
Pozn: Komposty ve většině případů splňují podmínky zákona o hnojivech, v minimálních případech se vyskytl nadlimitní obsah Cr - 27 %, CU - 3 %, Hg - 3 %, Mo - 7%, Zn - 3%.
SYSTÉM SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ BRO
Postupné kroky k zavedení fungujícího systému sběru a zpracování BRO v zájmovém území:
Stanovit velikost zájmového území. Zájmovým územím rozumíme oblast, v níž chceme vyřešit problém s přebytečnou odpadní biomasou. Zájmovým územím může být část obce, obec i několik obcí dohromady (např. svazek obcí). Z dosavadních zkušeností vyplývá, že ekonomicky výrazně výhodněji vychází řešit bioodpady v širších souvislostech, tedy začlenit bioodpady do již fungujícího systému nakládání s bioodpady v regionu a uceleně řešit nakládání s bioodpady v celém regionu. Prakticky to znamená, že obce mohou ušetřit, pokud se společně domluví na jednotném systému nakládání s bioodpady v celém regionu, než aby to každá obec dělala samostatně.
Provést analýzu zájmového území a odpovědět minimálně na tyto tři základní otázky:
Je biologicky rozložitelný materiál v zájmovém území odpadem?
Kolik bioodpadu lze vyseparovat v zájmovém území za rok?
Jedná se o bioodpad pouze rostlinného původu?
Odpovědi na tyto otázky určí, jaký typ zpracovatelského zařízení - kompostárny - je vhodné zřídit, v souladu s platnou právní úpravou odpadového hospodářství (zákon číslo 185/2001 Sb., o odpadech)
