V současné době je nakládání s komunálním odpadem ve většině českých měst a obcí problémem vyžadujícím značné finanční prostředky z jejich rozpočtů. Nabízejí se však i jiná řešení.
Nakládání s odpadem se může stát zajímavým zdrojem příjmu. A to zejména pokud se zaměříme na biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu, která tvoří nezanedbatelných 30 % z celkového množství směsného komunálního odpadu.
Přestože se nabízí řada možností, jak s bioodpady nakládat, jsou zatím k jejich zpracování nejčastěji využívány kompostárny a bioplynové stanice. Jsou ale tato řešení pro obce a města skutečně těmi nejlepšími? Na následujících řádcích se tedy pokusíme ve stručnosti přiblížit výhody a nevýhody jednotlivých postupů a provedeme jejich porovnání s jinými alternativami.
KOMPOSTÁRNY
Skutečnost, že je kompostárna technologicky nenáročným zařízením, může vzbudit dojem, že se jedná o řešení nejjednodušší. Bohužel však nemusí být řešením nejvhodnějším. Často se totiž setkáváme s nadhodnocenými finančními očekáváními, která narážejí na neprodejnost kompostu, což posléze vede k problémům s dlouhodobou udržitelností celého projektu. Vzhledem k počtu existujících kompostáren je totiž trh s kompostem natolik nasycen, že současná prodejní cena kompostu ani zdaleka neumožňuje ekonomickou návratnost vynaložené investice. Na opačné straně pak jsou kompostárny projektovány na nereálné (nadhodnocené) množství odpadu, což opět vede k neefektivnosti projektů.
BIOPLYNOVÉ STANICE
Široká veřejnost je vnímá jako univerzální zařízení na zpracování bioodpadu. Je tomu však skutečně tak? Bioplynové stanice jsou sofistikovaná zařízení, velmi vhodná pro zpracování materiálů s konstantními vlastnostmi. Ty jsou důležité z hlediska řízení anaerobního procesu zpracování, kdy je průběžně sledována a regulována teplota a PH ve fermentoru bioplynové stanice. Optimálním materiálem pro bioplynové stanice je například kejda a kukuřičná siláž. Komunální bioodpady se s ohledem na svůj proměnlivý charakter a sezónnost produkce pro bioplynovou stanici ve většině případů příliš nehodí.
ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADU (SPALOVNY)
Moderní zařízení pro energetické využívání odpadu jsou technologicky na takové úrovní, že splňují všechna kritéria daná platnou legislativou. Diskuze o jejich vybudování jsou v naprosté většině případů vyvolány obavami občanů, které se týkají míry vlivu zařízení na zhoršení životních podmínek v okolí. Tato zařízení však splňují povolené emisní limity s výraznou rezervou. To neznamená, že zařízení pro energetické využívání odpadu jsou vhodná pro všechna města či obce.
Například velká zařízení na energetické využívání odpadu plánovaná pro Plzeň, Komořany nebo Karvinou menším městům nebo sdružením menších obcí neposkytnou významnější ekonomickou výhodu ve srovnání se skládkováním. Města či obce by například nemusely věnovat pozornost separaci biologicky rozložitelného odpadu. Nicméně náklady na zpracování odpadu budou určovány provozovatelem příslušného zařízení, jehož snahou nebude snižování poplatků za likvidaci (a tím i svých příjmů). Ba právě naopak. Město nebo obec by se takovým způsobem opět zbavila možnosti profitovat na využívání odpadů ve svůj finanční prospěch.
ŘEŠENÍ
Prvotním problémem pro uspokojivé vyřešení problému nakládání s bioodpady není získání technologie pro jejich zpracování. Naopak, jako klíčové se jeví získání podrobných informací o specifických charakteristikách města nebo obce, na jejichž základě bude možné provést podrobný návrh řešení nakládání s bioodpady, který zohlední všechna místní specifika a jehož realizace následně povede k efektivnímu a finančně přínosnému odbytu výsledného produktu. Takový návrh by měl zahrnovat nejen výběr technologie, ale také postupy získávání bioodpadů, logistiku a marketing.
Bioodpady vznikající na území měst a obcí lze zpracovat tak, aby se z nich stalo palivo splňující legislativní podmínky biopaliv a bylo možné je termicky využít na území obce. Tím, že se využije bioodpad jako palivo, zvýší to prudce jeho prodejní cenu (vzhledem k cenám tepla, plynu a elektřiny). Přitom toto řešení není nikterak technologicky nepochopitelné a je zcela v intencích spalování biomasy. Je tedy veřejností vnímáno stejně pozitivně jako např. spalování dřevěných peletek, briket nebo štěpky. Konstrukčně je řešení mnohem méně stavebně náročné než bioplynová stanice a zcela srovnatelné, ne-li menší, než u klasické kompostárny. Tepelný zdroj je možné podle potřeby doplnit zařízením na výrobu elektrické energie a zvýšit tak celkovou efektivitu celku.
Cílem všech uvedených řešení by přitom měla být dlouhodobá udržitelnost celého projektu a zároveň snížení nákladů na nakládání s odpady, což mj. znamená, že odpady by měly být efektivně využívány tam, kde vznikají, tedy na území jednotlivých měst, obcí, případně regionů. Bioodpady mohou být pro město nebo obec přínosem, pokud získá odborné a praktické informace o možnostech dalšího využití.
Petr Podola
Datrys, s. r. o.
Ke zpracování bioodpadu se dnes využívají hlavně kompostárny a bioplynové stanice.
