Bioinovace mohou snížit environmentální dopady, posílit ekonomiku i udržitelnost

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) upozornila, že ekologická stopa Evropy za hranicemi kontinentu zůstává vysoká, protože Evropa nadále závisí na dovozu z klíčových sektorů, jako jsou lesnictví, obilí a energetika. Podle nedávné zprávy EEA je nezbytné zrychlit bioinovace v rámci bioekonomiky, aby se vytvořily domácí zdroje a snížila závislost na dovozu, což by podpořilo udržitelnější rozvoj Evropy.

Zpráva EEA s názvem „Příležitosti pro inovace v bioekonomice“ uvádí, že 32 členských zemí EEA produkuje jen přibližně polovinu biokapacity potřebné k udržení současné spotřeby. Zvýšené využívání domácí biomasy a dalších zdrojů v rámci cirkulární ekonomiky by mohlo snížit závislost na dovozech a tím omezit environmentální dopady jak uvnitř, tak i mimo evropské hranice.

Bioinovace jako klíč k udržitelné bioekonomice

Podpora využívání biologických zdrojů může nahradit materiály založené na fosilních palivech udržitelnějšími alternativami, což přispívá k cirkulární bioekonomice a zároveň pomáhá řešit změnu klimatu. Zpráva EEA uvádí řadu bioinovací, z nichž mnohé vycházejí z odpadů nebo vedlejších produktů, a které nabízejí udržitelnější a cirkulární řešení napříč průmyslovými odvětvími. Patří sem například zemědělská biomasa, kde nejčastěji využívaným zdrojem jsou odpady jako slupky, sláma a zbytky rostlin či zpracovaný potravinový odpad. Tato biomasa hraje klíčovou roli při poskytování alternativních a udržitelných materiálů.

Bioinovace tak mohou významně přispět k rozvoji bioekonomiky v Evropě, což je v souladu s plánovanou aktualizací strategie EU pro bioekonomiku. Tyto inovace zároveň podporují širší cíle EU v oblasti klimatu a biodiverzity, jak jsou definovány v Evropském zeleném údělu, a pomáhají formovat národní a regionální strategie.

Význam udržitelnosti a řízení rizik

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klíčovými sektory s největším environmentálním dopadem v zemích EEA jsou stavebnictví, ubytování a stravování, potravinářský průmysl, doprava a obchod. Stavebnictví je zvláště významné svou vysokou uhlíkovou a lesní stopou, což odráží rozsáhlé požadavky na zdroje a emise v dodavatelských řetězcích, včetně dopadů mimo hranice EU.

Pro zajištění, že bioekonomické systémy skutečně snižují environmentální škody, je nezbytné dodržovat zásady odpovědného získávání surovin, ochrany biodiverzity, prevence odlesňování a podporovat cirkularitu. Rovněž je třeba pečlivě posuzovat a řídit možné kompromisy, které mohou bioinovace přinášet v oblasti využití půdy, biodiverzity či sociální spravedlnosti.*

-red-