Evropská komise (EU) je podle týdeníku European Voice znepokojena tím, že kandidátské země "neberou dostatečně vážně" nutnost slaďování ekologické legislativy s normami Evropské unie a považují tento problém "za něco, s čím je Západ, který už neví, co by si vymyslel, obtěžuje". Evropská komisařka...
Evropská komise (EU) je podle týdeníku European Voice znepokojena tím, že kandidátské země "neberou dostatečně vážně" nutnost slaďování ekologické legislativy s normami Evropské unie a považují tento problém "za něco, s čím je Západ, který už neví, co by si vymyslel, obtěžuje". Evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová proto upozornila, že by se životní prostředí mělo stát pro kandidátské země větší prioritou.
V některých oblastech ekologické legislativy již kandidáti učinili významné pokroky (jako např. Česká republika v oblasti znečištění vzduchu). Polsko, Rumunsko a Bulharsko však podle EK postrádá "celkovou strategii". Podle Wallströmové bude stát 12 kandidátských zemí ze střední a východní Evropy sladění vlastních norem s přísnými ekologickými kritérii EU na 120 miliard EUR (přibližně 4, 32 biliónů korun). Unie vynaloží v příštích sedmi letech na pomoc životnímu prostředí těchto zemí jen 3,6 miliardy euro (130 miliard korun), zbytek pokryjí veřejný i soukromý sektor za pomoci Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
EU uplatňuje vůči kandidátům v oblasti ekologických standardů dvojí přístup. Je velmi přísná v případech, kdy by průmysl v kandidátských zemích mohl na neplnění ekologických kritérií vydělat, neboť továrny by měly nižší náklady. Mírnější je v takových otázkách, jako je nakládání s odpadními vodami, kam rozsáhlé investice půjdou pouze z napjatých státních pokladen kandidátských zemí. EU je proto připravena poskytnout pro sladění těchto standardů přechodná období.
- eu -
