Být zelenou firmou se nosí, je to moderní a zlepšuje to image. Automobilka TPCA, vybudovaná před několika lety v Ovčárech nedaleko Kolína, si dala za cíl udělat pro životní prostředí vše, co se dá.
Podle německého ekologicky orientovaného autoklubu Verkehrsclub Deutschland (VCD) patří zde vyráběné malé automobily mezi nejekologičtější na světě. V žebříčku VCD, který zahrnuje více než 350 modelů všech tříd, se umístily na třetím místě hned za hybridními vozy. V každoročně zveřejňovaném žebříčku se hodnotí především spotřeba, množství emisí CO2 na počet ujetých kilometrů, míra hluku a množství škodlivin, které vycházejí z výfuku.
Nejde však jen o samotné výrobky, ale i o samotnou výrobu. Automobilka TPCA proto pozvala novináře, aby předvedla, jak k problému "ozelenění výroby" přistupuje. První dojem je impozantní - továrna je celá skryta ve vybudovaných valech, takže blízkou vesnicí můžete projet, aniž byste si automobilky všimli. Na pozemcích kolem továrních hal jsou vysázeny stromy - prý třicet tisíc. A v dálce, za mnoha a mnoha halami, vyjíždí z továrny nepřetržitá řada malých autíček přímo na přepravní vagony.
Uvnitř je dokonalý pořádek a čisto. Továrna se chlubí největší open space kanceláří přinejmenším ve střední Evropě. Ani nejvyšší manažeři nemají vlastní kancelář, jen svou "kukaň" v otevřené kanceláři. Většina zaměstnanců nosí podobné šedavé pracovní šaty/uniformy. Rozlišují se podle barvy helmy, kterou berou do provozu.
Vztahy se zdají být zvláštní směsicí japonsky loajálního a evropsky demokratického způsobu. Mluví mezi sebou mezinárodním ptydepe, vytvořeným pro potřeby mnohonárodní komunikace převážně v angličtině. Zaměstnancům se v této hantýrce říká "membři". Anglické slovo member (člen) zde naznačuje, že zaměstnanec je něco víc než jen námezdní síla, že jako člen firmy je v rámci svých kompetencí zodpovědný za její úspěch. Všude visí povzbuzující plakáty, většinou s heslem "Dnes kvalita, zítra úspěch". Důraz na bezpečnost provozu a předcházení úrazům je enormní. Stejně tak jako snaha přistoupit k ochraně životního prostředí, a také k prezentaci této své snahy, jak to nejlépe jde.
OPTIMALIZACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Na počátku bylo podle manažerů TPCA nutno definovat hlavní problémy k řešení. Primárně to bylo snížení produkce skleníkových plynů, předcházení znečištění půdy a podzemních vod, snížení spotřeby zemního plynu, celková optimalizace odpadového hospodářství, třídění odpadů a snížení podílu spalování odpadů, snižování množství sedimentačních kalů na ČOV a množství kalů z koagulace. Postup byl vždy zásadně stejný: po definování problému byl stanoven cíl, k němuž by se mělo dojít a navržen způsob jak ho dosáhnout. To vše za setrvalé kontroly, monitorování a sledování výsledků.
Ve svých materiálech TPCA uvádí: "Jako součást nadnárodního koncernu respektujeme pravidlo, že žádný odpad nekončí na skládce." K tomu jsou nastaveny interní cíle, vyjadřované jako produkce odpadu na auto.
Jako ideální stav bylo stanoveno dosažení produkce 10 kg odpadu na jeden vyrobený automobil (graf 1). Přínosem mělo být omezení negativního odpadu na životní prostředí, úspora nákladů a lepší image TPCA. Této ideál-ní hranice měla továrna dosáhnout snížením množství kalu z technologického čištění nádrží a jímek (o 1,2 kg/auto, tj. 50 %), snížení obsahu vody v kalech z lakovny (o 0,30 kg/auto, 14 % redukce) a zlepšením třídění a snížení množství spalovaného odpadu (o 0,75 kg/auto, 23 % redukce).
Po několika vcelku nekomplikovaných opatřeních se podařilo snížit množství odpadu z technologického čištění o 75 % (lepší nastavením systému technologického čištění, účelnějším objednáváním čisticích prací a zvýšenou kontrolou). Měsíčně v TPCA vzniká kolem 25 tun odpadních ředidel, které v roce 2007 ještě všechny končily ve spalovně. Díky novému zpracovateli odpadu se jich nyní 90 % recykluje.
TŘÍDĚNÍ ODPADU V TPCA
Jedním z hlavních cílů bylo omezení množství spalovaného odpadu (zejména typu komunálního směsného). Tyto odpady často končí ve spalovně, protože někdo umístil separovaný odpad do špatného kontejneru. Tento jev byl v TPCA označen jako "neshodovost" v třídění odpadu a automobilka mu nemilosrdně vyhlásila válku. Neshodovost přitom způsobují zaměstnanci (nesprávně identifikovaný odpad, nerozložené kartony, nedostatečně zabezpečené popelnice) nebo zaměstnanci úklidové firmy (umístění pytle do kontejneru s odpadem jiného oddělení nebo umístění pytle s odpadem mimo kontejner). Takových neshod bylo v roce 2005 zjištěno 13 %, do roku 2008 se podařilo jejich množství snížit na 2 % díky pravidelným školením pracovníků TPCA i úklidové firmy. Na všechny popelnice v areálu byl nainstalován zámek a zavedeno užívání barevně označených pytlů na odpad (podle jednotlivých oddělení). Zaveden byl systém trojité každodenní kontroly třídění odpadu (graf 3).
Třídění se dotklo i samotného provozu. Například poškozené plastové díly (4 % celkového objemu spalovaného odpadu) se dříve spalovaly. Po zavedení separace je možná jejich recyklace (na granulát). Množství vyřazených poškozených dílů z finální montáže v roce 2006 dosahovalo 0,35 kg/jedno auto. Různými opatřeními v roce 2007 bylo dosaženo jen 0,19 kg/auto (při produkci kolem 300 tis aut ročně je to 57 tun) , z toho je 30 % recyklováno (zhruba 17 tun).
VYHLÁSÍME "KAIZEN"
Ani aktivity v jiných oblastech ochrany životního prostředí (úspory nátěrových hmot) nejsou zanedbatelné. Ke zlepšování zde používají systém takzvaných "kaizen", což by se dalo interpretovat jako zlepšovací návrhy od zaměstnanců. Management vychází z toho, že lidé v provozu jsou se "svým" zařízením nejlíp obeznámeni a mohou proto mít nápady na zlepšení. Některé jsou geniálně jednoduché a přitom funkční - díky natření černé střechy výrobní haly na bílo je nyní v hale příjemnější teplota.
Skeptik by si mohl říci, zda se vynaložené úsilí vyplatí - dosažené úspěchy v odpadovém hospodářství se z hlediska obecně produkovaného množství odpadů jeví jako marginální. Stále je přítomen ten základní protimluv, že jde o automobilku, která produkuje závratné množství automobilů ročně s velmi razantním vlivem na životní prostředí obecně (byť patří mezi nejekologičtější).
Má smysl při té obrovité produkci kontrolovat třikrát každý pytel odpadů? TPCA došla k názoru, že ano, neboť každý, byť sebemenší krok se počítá. Zdá se, že si tento producent tříset tisíc aut ročně vzal otázky životního prostředí velmi k srdci: vyzývá své zaměstnance, aby jezdili do práce na kole a omezili tak produkci skleníkových plynů.
Jarmila Šťastná
