NÁVRH ENERGETICKÉHO ZÁKONA Předloha návrhu zákona o hospodaření s energií, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny, vykazuje známky evropské kvality. Zajišťuje alespoň minimální standardy efektivity, usnadňuje orientaci a rozšiřuje nabídku spotřebitelům. Na současné poměry v energetice...
NÁVRH ENERGETICKÉHO ZÁKONA
Předloha návrhu zákona o hospodaření s energií, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny, vykazuje známky evropské kvality. Zajišťuje alespoň minimální standardy efektivity, usnadňuje orientaci a rozšiřuje nabídku spotřebitelům.
Na současné poměry v energetice jde o krok sice nevelký, ale jistě vpřed. Ještě více jej oceníme, uvědomíme-li si, že se na vypracování předlohy museli dohodnout úředníci znepřátelených ministrů Grégra a Kužvarta.
Podle jejich návrhu mají výrobci energie a dodavatelé spotřebičů u nových zařízení zajistit minimální účinnost a distributoři nesmějí překročit maximální úroveň ztrát při přenosu. Vlastníci budov budou vykazovat plnění požadavků na hospodárnost spotřeby tepla a vnitřní tepelná zařízení do čtyř let vybaví regulátory a měřiči tepla. Větším výrobcům tepla (o součtu výkonu nad 5 MWt) a elektřiny (nad 10 MWe) návrh ukládá povinnost kombinovaně vyrábět teplo i elektřinu, pokud energetickým auditem neprokáží technickou neproveditelnost či neúčelnost takového postupu.
Energetické audity se stanou běžným nástrojem k prokázání oprávněnosti žádosti o dotaci z podpůrných programů. Na zařízení od určité (vyhláškou stanovené) roční spotřeby se bude audit vztahovat povinně.
Zákon pamatuje také na spotřebitele. Na nových přístrojích by již měli nalézt štítky udávající spotřebu energie. Podle štítku také poznají, zda konkrétní spotřebič patří k šetrnějším, nebo je jeho provoz drahý.
Podle současného vládního programu je k dosažení značně podhodnocených cílů "Grégrovy energetické politiky" nutno vynaložit dva a půl miliardy korun ročně. Vláda však odmítá dohodnuté výdaje v potřebné výši poskytovat, přestože ve stejné chvíli vynakládá řádově vyšší částky na podporu zastaralých a neefektivních technologií.
Návrh zákona proto ukládá dodavatelům elektřiny odvádět jeden "zelený" haléř z prodané kilowathodiny do Státního fondu životního prostředí. Očekávaný zisk představuje sice jen asi 600 miliónů korun ročně - tedy ani ne čtvrtinu potřebné částky, snad se ale s jeho pomocí podaří dočasně zalepit díru vzniklou nevůlí či neschopností vlády.
V důvodové zprávě předkladatelé připomínají, že vláda pracuje na přípravě ekologické daňové reformy. Při celkově neutrálním vlivu na státní rozpočet dojde ke snížení daňového zatížení práce a recipročně se zvýší daň z neobnovitelných energií a surovin. Podle zkušeností ze zemí Evropské unie toto systémové opatření pomůže rozvoji moderních technologií a zaměstnanosti, přinese úlevu životnímu prostředí a musí nahradit i záplatu ve formě "zeleného" haléře.
Návrh zákona také upravuje povinnost vypracovávat a ve dvouletých intervalech vyhodnocovat a aktualizovat státní energetickou koncepci i koncepce územní. Právě schválená energetická politika, napsaná podle "jediného správného názoru" ministra Grégra, ukazuje, jak může dobrý úmysl v praxi pohořet.
Zatímco nesrovnatelně kvalitnější dokument pomáhá Evropské unii rozvíjet efektivitu v energetice i průmyslu, naší energetice narýsoval ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr cestu zpět do éry neefektivních molochů a rozsáhlého plýtvání. Přiznává dokonce, že podíl obnovitelných zdrojů energie nezvládne v následující dekádě přiblížit ani k poloviční hodnotě průměru Evropské unie.
Zmiňovaný návrh zákona přitom zavádí řadu nových nástrojů a opatření, s nimiž by schopná vláda mohla dokázat mnohem více. Abychom mohli doufat, že se i u nás jednou dočkáme efektivní a životní prostředí minimálně zatěžující energetiky, potřebujeme - kromě schválení zákona o hospodaření s energií a zákona energetického - také dobré hospodáře.
LIBOR AMBROZEK,
poslanec a předseda Podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny Parlamentu ČR
FOTO ARCHÍV
