Podle mezinárodní asociace Safer Phosphates, která sdružuje výrobce hnojiv, narůstá v Česku obsah zdraví nebezpečného kadmia v půdě. Především pak v nejúrodnějších oblastech na středním toku Labe, na Hané a na jižní Moravě. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je však na tom Česká republika výrazně lépe.
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se kadmium akumuluje ve 45 % zemědělských půd v Evropě. Pochází hlavně z těch fosforečných minerálních hnojiv, která jsou vyráběna z fosfátů obsahujících vysoké hladiny těžkých kovů.
„Nastavení rozumných limitů pro obsah kadmia a dalších nebezpečných látek v používaných hnojivech bude proto rozhodující pro budoucí míru znečištění zemědělských půd,“ uvedl profesor Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy. Podle něj jsou původci kadmia kromě některých minerálních hnojiv také zbytky přípravků na ochranu rostlin, průmyslové emise, hnůj a kaly z čistíren odpadních vod, konzervační prostředky na dřevo nebo farmaceutické výrobky.
Právě z půdy se nebezpečné látky dostávají do potravin a do lidského těla. „Kadmium je nebezpečné v tom, že se usazuje dlouhodobě, vše, co přidáme, se v půdě může plíživě akumulovat a následně se pak hromadit i v lidském těle,“ dodal Frouz.
Nastavení limitů
Podle studie francouzské agentury pro bezpečnost potravin a životního prostředí ANSES by při zavedení limitu kadmia ve fosforečných hnojivech na úrovni 20 miligramů na kilogram vymizela současná kontaminace půd kadmiem za sto let. Evropské nařízení o pravidlech pro dodávání hnojivých výrobků do EU, které bude platit od roku 2022, stanovuje limit pro EU na maximálně 60 mg/kg.
„Vzhledem k tomu že kadmium se akumuluje dlouhodobě, je 50 mg/kg pořád dost. Například sousední Maďarsko nebo Slovensko má limit na 20 miligramech, Finsko na 22,“ řekl Frouz. Snížení povolených limitů podporuje část výrobců hnojiv, ekologické organizace a někteří zemědělci.
(red)
Obrázek: https://www.saferphosphates.com/
