Dále by se podle asociace měly například více podpořit předprojektové přípravy bez nutnosti závazku investice, nalézt nástroje pro podporu sociálně slabých domácností a zajistit dlouhodobá informační kampaň. Podle konzultanta energetických úspor z Centra pasivního domu Michala Čejky lidé renovují neefektivně po částech a často se upínají spíše k rychlým opatřením. Stát by pak měl jít příkladem a zaměřit se na kvalitní renovace vlastních budov, jako jsou úřady, nemocnice a školy.
Standardní program NZÚ podporuje všechny kategorie zateplování. Je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Čerpat mohou majitelé rodinných domů, ale i některých bytových domů. Cílem programu NZÚ Light je podle MŽP okamžitá finanční podpora pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy na rychlé a jednoduché zateplení domů. Ve srovnání s klasickou verzí programu se peníze vyplácejí předem.
Na komplexní zateplení je možné žádat o dotaci přes program Oprav dům po babičce. Získat lze z něj od některých bank výhodnější, maximálně 3,5procentní úvěr, nebo až jeden milion korun. U menších rekonstrukcí lze zažádat maximálně o 150 000 korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů.
Některá média dříve upozorňovala, že o program Oprav dům po babičce není takový zájem jako o jiné podprogramy NZÚ. MŽP na jaře rozhodlo některé podmínky změnit. Z Oprav dům po babičce mohli začít nově žádat lidé, kteří vlastnili také další nemovitost a naopak o NZÚ Light, o který byl větší zájem, mohou nyní čerpat jen lidé s jednou nemovitostí určenou k bydlení, kromě těch určených k rekreaci.
NZÚ funguje v Česku 15 let. Za tu dobu v programu MŽP schválilo 412 000 žádostí za více než 91 miliard korun, v podprogramu Light pak 86 000 žádostí za víc než deset miliard Kč. O dotaci z programu Oprav dům po babičce si zatím zažádalo 5600 lidí, a to o celkem zhruba 5,5 miliardy korun.
Pomalu a neefektivně nerenovuje budovy pouze ČR, ale podle analýzy think-tanku Buildings Performance Institute Europe, která hodnotí stav dekarbonizace evropských budov, celá Evropská unie. Evropské stavebnictví podle analýzy neplní sociální, ekonomické ani klimatické cíle. Využívání energie v budovách od roku 2015 do 2022 kleslo o 14,7 procenta, požadované snížení mělo být ale o 27,9 procenta. Konečná spotřeba energie v budovách se snížila o 2,8 procenta, cílem byl pokles o 6,5 procenta. Investice do renovací budov dosáhly 60,6 procenta požadovaného cíle.
-čtk-
