U většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší zaznamenala ekologická organizace Arnika loni pokles množství oproti roku 2018. Výjimkou jsou například emise rtuti. Na on-line tiskové konferenci k představení žebříčků za rok 2019, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ), to řekl vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík. Neratovická Spolana byla podle něj loni už pošesté největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících zdraví.
"Zaznamenali jsme u většiny skupin látek pokles až na výjimky, kterými jsou například emise rtuti. U elektrárny Chvaletice došlo k mnohonásobnému navýšení emisí rtuti oproti roku 2018. Elektrárny možná vypouštěly rtuti více, než hlásily, a tím, že nyní žádají o výjimky pro emisní limity na rtuť, tak se musí podívat i znovu na to, jak rtuť vykazují, a došlo tedy k navýšení vykazovaných emisí," poznamenal Petrlík. Stát by podle něj měl elektrárny více regulovat a tlačit je ke snižování těchto emisí. Za chvaletickou elektrárnou skončily elektrárny Počerady a Prunéřov společnosti ČEZ.
Elektrárna Chvaletice podle vyjádření z minulého týdne považuje žebříčky "nátlakových organizací" za absurdní, protože srovnávají nesrovnatelné. Poukázala na jednorázové měření rtuti, které nepovažuje za průkazné, neboť složení paliva se během roku mění. "Pokračujeme v miliardové ekologizaci, jejíž součástí bude největší látkový filtr v republice a která v přechodném období povede ke splnění nových evropských limitů," uvedl mediální zástupce Sev.En EC Petr Dušek.
Rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných látek znovu s náskokem vypustila nejvíce Spolana Neratovice, podle Petrlíka hlavně kvůli emisím trichloretylenu. "Spolana je bohužel i pošesté tím největším znečišťovatelem, co se týče látek poškozujících lidské zdraví. Látky vypouští v souvislosti buďto s přípravou materiálu pro výrobu plastů, anebo dokonce s výrobou plastů, což je v případě Spolany PVC (polyvinylchlorid)," řekl Petrlík. Podle něj mělo ministerstvo životního prostředí příležitost zakázat jednorázové obaly z PVC v nedávno dokončené legislativě, ale neučinilo tak.
Spolana zdůraznila, že její výroba splňuje veškeré normy a emisní limity. "Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se logicky vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek odráží na jejím postavení v daném žebříčku. Celkové množství emitovaných látek se daří v posledních letech snižovat. V letošním roce jsme navíc zprovoznili za více než 200 milionů korun novou teplárnu na zemní plyn, která nahradila stávající teplárnu spalující hnědé uhlí. Tímto opatřením emise oxidu siřičitého klesnou o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o 90 procent a emise oxidu uhelnatého o 60 procent," sdělil Pavel Kaidl, mluvčí skupiny Unipetrol RPA, pod níž Spolana spadá.
Reprotoxických látek poškozujících u lidí rozmnožovací systém vypustila nejvíce společnost DEZA, která spadá pod koncern Agrofert. Co se skleníkových plynů týče, opět žebříček ovládla společnost ČEZ a její elektrárny Prunéřov, Počerady a Tušimice v Ústeckém kraji.
ČEZ podle mluvčího Ladislava Kříže pokračuje v postupném přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny, postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné paroplynovými zdroji pro potřeby teplárenství. Lokalita Prunéřov podle něj v letošním žebříčku klesne, neboť ČEZ trvale odstavil elektrárnu Prunéřov I.
"Meziročně ČEZ odstavil i dalších 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Došlo k zavření 2 bloků o výkonu 220 MW v elektrárně Ledvice, bloku elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku," uvedl Kříž na dotaz ČTK. Další elektrárny podle něj budou následovat. "Opatření proti rtuti jsou aktuálně v realizaci a v následujících letech budou implementovány," dodal.*
(ČTK)
