Způsoby implementace Transformace Armády České republiky (AČR), která probíhá ve spojitosti se vstupem do struktur NATO, s sebou přináší nespočet úkolů. Ve vztahu k ochraně životního prostředí armáda sice akceptuje celostátně platnou legislativu, nicméně zde existuje nemálo rezerv. Objevují se...
Způsoby implementace
Transformace Armády České republiky (AČR), která probíhá ve spojitosti se vstupem do struktur NATO, s sebou přináší nespočet úkolů. Ve vztahu k ochraně životního prostředí armáda sice akceptuje celostátně platnou legislativu, nicméně zde existuje nemálo rezerv. Objevují se totiž nové nástroje, jejichž uplatněním lze zefektivnit využívání zdrojů a snížit dopady výcviku a mírového života vojsk na životní prostředí ekonomicky efektivní cestou.
Mezi tyto nástroje patří zavádění systémů environmentálního managementu, provedení energetického auditu, hodnocení rizik, aplikace metody životního cyklu (LCA - Life Cycle Assessment) a v neposlední řadě i metodika čistší produkce (CP - Cleaner Production).
Uvedené skutečnosti jsou zcela v souladu se současnými trendy v armádách zemí NATO a aktivitami jeho výboru CCMS (Committee on the Challenges of Modern Society) ve vztahu k životnímu prostředí. Tento výbor od svého vzniku řešil řadu projektů zaměřených do oblasti udržitelného rozvoje a zachování kvality životního prostředí.
V současnosti je mimo jiné realizována pilotní studie zabývající se problematikou zavedení čistších technologií ve vojenském sektoru. Těmto otázkám je národní úrovni věnována značná pozornost. V České republice o tom konkrétně svědčí přijetí vládního usnesení k Národnímu programu čistší produkce, jehož je sektor obrany součástí.
HLAVNÍ OBLASTI
Zájem armád vyspělých zemí o implementaci principů čistší produkce není náhodný. V resortu obrany pro její zavedení nalézáme vysoký potenciál, což je dáno různorodostí úkolů armády v rámci plnění jejího poslání vůči společnosti, a tedy rozsáhlým spektrem činností a používaných materiálů.
Potenciál čistší produkce v sektoru obrany je nutno chápat jako možnost snížení produkce odpadu a znečištění pomocí efektivnějšího využívání vstupů za současného snížení materiálových a energetických nákladů při zachování stávající kvality přípravy a všech funkcí ozbrojených sil.
Pro analýzu možností uplatnění čistší produkce je třeba sektor obrany rozdělit na jednotlivé podoblasti:
[*] Hospodaření s materiály
[*] Provoz, ošetřování a opravy techniky
[*] Fond budov
[*] Výcvik
HOSPODAŘENÍ S MATERIÁLY
Množství druhů materiálů užívaných v armádě je značné a svým charakterem velmi různorodé. Ve vztahu k čistší produkci bude účelné jejich rozdělení dle časové trvanlivosti:
a) Materiály, jejichž spotřeba je časově limitována a které musí být po jisté době zneškodněny, nejsou-li užity. Do této kategorie náleží např. převážná část munice, odmořovací roztoky, potraviny, většina zdravotního a veterinárního materiálu, léky apod.
b) Materiály, jejichž užití je omezeno výhradně vývojem nových typů a postupů a jsou zaměňovány v důsledku modernizace (přezbrojení). Sem patří např. výzbroj, určité druhy ženijního, chemického, spojovacího a stavebního materiálu, elektronické systémy aj.
c) Ostatní materiál, který má obvykle charakter spotřebního materiálu s nedefinovanou trvanlivostí, jako jsou například některé druhy materiálu osobního použití, čisticí prostředky a další.
V této sféře je očekávána vysoká možnost uplatnění principů čistší produkce, zvláště v souvislosti s opatřeními organizačního charakteru, které dovolí bez vynaložení větších investic dosažení rychlého ekologického i ekonomického efektu. Například při dobré komunikaci mezi jednotlivými vojenskými útvary a civilním sektorem mohou být materiály předány, vyměněny nebo prodány ještě před vypršením lhůty trvanlivosti. Předpokladem je zajištění logistiky materiálů, částečně i s vynaložením investic pro vybudování potřebných informačních sítí.
Další možnosti lze nalézt u materiálů s prošlou dobou životnosti (určité druhy chemických a ženijních a jiných materiálů), které mají povahu relativně čistých látek. Zde se nabízí jejich zpracování v chemického průmyslu, i když využití některých látek mohou zabránit změny chemického složení vlivem času a skladovacích podmínek. Tento typ zhodnocení však přísně vzato již nepatří pod čistší produkci.
Možnosti pro zavedení čistší produkce nalézáme i ve způsobu stanovení výše a skladby nedotknutelných zásob zejména s ohledem na členství AČR v NATO a z toho plynoucí možnosti.
PROVOZ TECHNIKY
Co se týká provozu, ošetřování a oprav techniky, také zde lze předpokládat významný potenciál změn. Ve sféře logistiky půjde zejména o vytěžování přepravy, což by ve svém důsledku mohlo vést ke snížení počtu najetých kilometrů, a tím i snížení spotřeby pohonných hmot. Vyšší investiční náklady s delší dobou návratnosti by patrně vyžadovalo vyhodnocení vhodnosti použití stávajících druhů pneumatik a jejich případná výměna. Analýza týkající se pohonných hmot, náhradních dílů, preventivní údržby a konzervace techniky by jistě odhalila další možnosti, stejně jako u stáčení pohonných hmot, výměny olejů, nakládání s nimi aj. Zvláštní postavení v této skupině bude mít i způsob mytí techniky na mycích rampách, kde např. zavedení cirkulace oplachových vod s jejich kontinuálním čištěním může výrazně ovlivnit spotřebu vody a především stupeň znečištění povrchových vod. Analogicky jako v předchozí kategorii materiálů bude i zde existovat zajímavý potenciál ve stanovení výše nedotknutelných zásob.
Problematika fondu budov je podobná jako v civilním sektoru. Je možno snižovat energetickou náročnost vytápěných budov. Ty jsou často staré, navrhované ještě v době, kdy se tepelně izolačním parametrům staveb věnovala pouze malá pozornost. Rozvod tepla bývá mnohdy v havarijním stavu a neumožňuje regulaci teploty.
VÝCVIK
Z finančního hlediska má nejvyšší potenciál změn výcvik vojska, který je možno uskutečnit s využitím různých modelů nebo simulátorů. Lze tak zabezpečit vyšší kvalitu přípravy, silně redukovat náklady, zvýšit bezpečnost, efektivitu využití výzbroje, využívat operační výzkum a zároveň odstranit negativní vlivy na životní prostředí. V armádách NATO je dnes realizováno až 65 % výcviku simulacemi a toto číslo se má do budoucna dále zvyšovat.
o o o
Z analýzy je patrné, že v sektoru obrany v souladu s teoretickými předpoklady existuje obrovský potenciál čistší produkce. Nyní půjde o to nalézt vhodné formy implementace a rozpoznat překážky, které by mohly proces negativně ovlivnit.
FRANTIŠEK BOŽEK,
Vysoká vojenská škola pozemního vojska,
Vyškov
JAN ŠTEJFA,
České centrum čistší produkce,
Praha
FOTO ARCHÍV
