Obnova krajiny zasažené těžbou se v ČR uskutečňuje desítky let. Podle Markéty Hendrychové z České zemědělské univerzity v Praze přirozená obnova krajiny doposud nebyla příliš podporována. "Plochy ponechané přírodním procesům – sukcesi, jsou naprosto odlišné od terénně upravených, usilovně udržovaných a hnojených ploch a tomu odpovídá i druhové složení. Území vzniklé díky těžbě představuje neopakovatelnou příležitost pro vzácné druhy rostlin a živočichů," uvedla. Celková rozloha ČR je asi 78 870 kilometrů čtverečních.
Podle Hendrychové mohou na těchto plochách žít stovky druhů, které nemohou přežít v intenzivně obhospodařované krajině. Kamila Svobodová z univerzity v německém Göttingenu uvedla, že sociologické průzkumy ukazují, že lidé považují přirozeně obnovené porosty za esteticky přitažlivější než uměle vysázené porosty. "S rostoucím stářím lesa se preference lidí pro sukcesní lesy ještě zvyšují. Sukcesí vzniká takzvaná nová divočina," doplnila.
Přirozenou obnovou holin se zabývala letos studie Mendelovy univerzity v Brně, která srovnávala přirozenou obnovu lesa po větrné kalamitě v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras. Došla k závěru, že březovému porostu, který vznikl přirozeným náletem, se dařilo lépe než uměle vysázeným bukům.
Hendrychová upozornila na to, že přirozená obnova krajiny v Česku nemá velkou tradici a příliš ji nepodporuje ani platná legislativa. "České zákony například požadují maximální navrácení těžených ploch do původního využití, zejména u původně zemědělské půdy a lesa. Tento požadavek ale nepočítá s možností, že během těžebních aktivit nebo po jejich ukončení vzniknou samovolnou sukcesí cenné přírodní nebo přírodě blízké biotopy," doplnila.
Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uvedl, že přirozená obnova krajiny by měla dostat v budoucnu větší prostor a loňská novela zákona o ochranně příroda zavedla mezi povinnosti ochránců prověřovat možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou.
Podle analytiků projektu Evropa v datech by přirozená obnova lokalit zasažených těžbu nebo kalamitami mohla pomoci naplňovat cíle strategie EU pro ochranu biodiverzity vytvářením nových chráněných území. "Pokud bychom měli naplnit cíle evropské strategie, bude třeba chránit dalších osm procent území, to znamená přibližně 6310 kilometrů čtverečních, což se rovná území o rozloze devíti Národních parků Šumava," uvedla analytička Kateřina Novotná.*
-čtk-
